doufám

ŠKLEB. Civěl na mě svýma nenasytnýma očima. Protáhl pusu a zatvářil se jako by snědl popepřovaný citrón. ( SEŠ HNUSNÁ ) / řekl

BLUUÉÉÉE. Zašklebila jsem se . ( SEŠ HNUSNEJ. A PITOMEJ. A VŮBEC – SEŠ ÚCHYL PŘEVTĚLENEJ V KRÁVU ) / řekla jsem mu

BLBOST. Usmál se. ( BLBOST ) / řekl

( h.o.v.n.o. BLBOST. SEŠ HNUSNEJ ) / řekla jsem

BLONDÝNO.Ztrapnil mě v duchu. ( DOBŘE. FAIN. KECAL JSEM. SEŠ HEZKÁ. FAKT ) / řekl

TY SEŠ TAKY HEZKEJ. Zčervenala jsem. ( SEŠ DIVNEJ ) / řekla jsem

A TY SEŠ DO MĚ  /DOUFÁM/  ZAMILOVANÁ…

Zesmutněl. Zmlkl. Zamračil se. Zamyslel se.

( MÁŠ MĚ RÁDA ) / řekl – velmi ale velmi opatrně

( NE ) / řekla jsem – co nejvíc suše

Vykulil oči. Zmocnila se ho neviditelná panika která ho postupně, krůček po krůčku, začala pohlcovat. Jeho mužství silně utrpělo. Zbělel. Zvažoval následky tohoto rozhovoru… Nadechl se… a já řekla ( JÁ TĚ TOTIŽ MILUJU )...