Víčka.

Až se má víčka zavřou docela
mé tělo spalte a trochu popela
vhodte do řeky u které jsem psal.
Až můj život zcela zhasne
nezbyde nic než jen mé básně
čtěte je řece u které jsem je psal.

Až dopíši to co jsem chtěl
já lásku svou nenašel
až otevře se ta má brána
já do ní vstoupím a má rána
zůstane v řece u níž jsem sedával.

Až můj zrak bude zcela zamlžen
já nebudu moci psát naposled jen
se podívám na tu hladinu co jsem znal.