Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tvým očím.

01. 07. 2003
0
0
681
Autor
kminnek

V trávě se vzdouvají přílivy
rosy co náhle smáčí tvé paty
tvým očím zeleným jak olivy
utřu tu slzu kousíčkem vaty.
Hledám tě v knize mých děl
najdu jen papírky roztržené
na kraj světa bych s tebou šel
i když mé srdce bolestí puká
až tě poznám tak tvá ruka
shrne písek z mých řas.

Ráno pak za stolem tím
usednu a budu ti verše psát
tvým očím nebude vadit stín
od zlatých paprsků co budou hřát.
Už nepustím se tvého pasu
nerozdělí nás zlo ani závist
podlehnu kouzlu tvému hlasu
mé srdce malinko sténá
nerozdělí nás žádná stěna
co postaví se mezi nás.

Ted musí mi pomoci piják
kańku do sebe hned vsaje
tvým očím neublížím nijak
když láska v nich ted zraje.
V mých dlaních zůstanou střepy
nikdy se tebe nevzdám
to raděj at jsem hned slepý
kdybych tvé srdce ranil
naši lásku těžce zradil
pak byl sám zas.


Starlover
02. 07. 2003
Dát tip
Tohle není vůbec špatný. Jenom je tu spousta banálních větiček typu "nerozdělí nás žádná stěna", "kdybych tvé srdce ranil" ... Taky bych vytknul některé nepovedené rýmy (stěna/sténá). Možná by nebylo na škodu trochu "pokazit" tu přesnost formy a rýmovat spíš nahodile.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru