Hvězdy.

sama si kráčíš
v zajetí paprsku hvězd
jdeš mi vstříc
pozoruji křivku boků
jak lehce se vznáší
soulad.
Nedokázal jsem tě oslovit
těch pár dlouhých roků.

Paprsek tě hladí
něžně jak má dlań
v zajetí zlatých nití
jak pavučinek.
Růže se klaní před hvězdou
a ráno ji zavoní
na tu její dlouhou cestu
než přijdeš ke mě.

Těch hvězd
jak jisker z tvých očí
co mě oslepnou
až budu psát verše
v jejich paprscích.
Tak tiše přijd
a polož si hlavu
na má ramena
netrhej
tu rozkvetlou růži
pro svého básníka.

---