Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vlny.

13. 07. 2003
0
0
814
Autor
kminnek

Svým dechem probouzíš vlny
na hladině svého jezera
zakryta záclonou rosní mlhy
má dlań je lodkou
co náhle uvízla na mělčině
rozpuštěných vlasů.

Vlny se skládají na jezeře
jak polibky nechávají šlápoty
dolíčky při úsměvu
mi zůstanou na památku
vystoupí z mýdlových pěn
od motýlů co tančí se sedmikráskami.

Oči se zahledí na nedělní ńadra
průvodu paprsků na knoflíčkách
potkám v nich zaprášené květy růží
co měl bych oprášit polibkem
dlouhým jak noční déšt
co zanechává spirálu na tvářích.

Cítit chlad tvých úst
od zbroje potulných rytířů
co míchají na obloze barvy
obarvující tvé vlasy
jimiž svádíš hvězdy
co patří jen tobě.

Orosil je dlouhý déšt polibků
rozpustil je k tvým ramenům
v rohu šátku zřím malý monogram
co nechala mandelinka ze svých krovek
ted pláče v žlutých pampeliškách.

Být potulným chodcem
plavat si ve vlnách jezera
hladit tě dlaní namočenou v lásce
očistit vlasy do třpytu hvězd
kams ukryla své rozpaky
do horkosti svých úst.


Každodení ranní pohřeb hvězd
uctíme polibky v paprscích vlnách
přípitkem čerstvé rosy
co uvolnila v mém srdci místo
někomu kdo si mě bude vážit
takového jaký jsem.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru