Na Písmáku publikuje 52 tisíc autorů, 469 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Frida
datum / id18.07.2003 / 89776Vytisknout |
autorDash_707
kategorieRecenze i neliterárníDalší dílo autora
zobrazeno3397x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůFilmový klub,
Prolog
Frida

Lze předpokládat, že do vydání autobiografie Fridy Kahlo „Intimní autoportrét“ nakladatelstvím Labyrint a uvedení filmu Frida do našich kin, bylo u nás známo jméno mexické malířky, tím méně její dílo, jen úzkému okruhu lidí. Shlédneme-li však film Frida poprvé, zjistíme jak nosné téma režisérku Julii Taymor oslovilo. Frida Kahlo neprožila rozhodně běžný život provázený obvyklými peripetiemi, ale život poznamenaný osobními prohrami, fatální nehodou v mládí a důsledky přemíry temperamentu i naivitou přímočaře jednající osobnosti.<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

      Rozdělíme-li děj filmu do několika formálně a obsahově uzavřených sekvencí, potom každá z nich je autonomní výpovědí o přerodu osobnosti hlavní protagonistky, kterou přesvědčivě ztvárnila Salma Hayek. Ta má k Fridě Kahlo osobní vztah, je sběratelkou uměleckých děl, vlastní několik jejích  obrazů, a také mnoho let usilovala o natočení životopisného filmu, který by veřejnosti představil Fridu Kahlo v její mnohotvářnosti.    Civilní projev Fridy v podání Salmy Hayek je protějškem intelektuálské společnosti mexických umělců a bonvivánů 20. – 50. let 20. stol., společnosti, která jí imponuje, a která je jí inspirací i katalyzátorem jejích osudových rozhodnutí. Prvoplánově  významné setkání s malířem Diegem Riverou, (kterého ve filmu představuje Alfred Molina), vyústí v dramatické manželství dvou, jak fyziognomií, tak povahou nesourodých osobností. Ve filmu je komentován jejich vztah jako soužití „slona s holubicí“. Partnerské neshody, rozchody a opětná setkávání jsou leitmotivem celého příběhu, kterým prolínají epizody milostných avantýr Diega i Fridy. Historizujícím momentem je milostné vzplanutí Fridy a Trockého, který prchá do Mexika před Stalinovým vlivem. Pohledy do mexické intelektuálské společnosti jsou mozaikou politických sporů o významu komunistického hnutí, sporů tak oblíbených v levicově zaměřené komunitě umělců, flirtujících s ultralevicovými názory, komunismem a anarchismem.

     Vedlejších rolí se ujali se stejnou přesvědčivostí jako hlavní představitelé známí, i u nás méně známí herci M. Maestro, A. Zapata, A. Usigli, D. Luna, G. Rush. Z těch známých pak Edward Norton, současný partner Salmy Hayek a v roli mexického malíře-monumentalisty Siqueirose Antonio Banderas. Siqueiros je snad jedním z mála mexických malířů, který vešel do povědomí české veřejnosti jako přestavitel levicově smýšlející latinskoamerické avantgardy 30.-40. let 20. stol.

     Obrazy, které maluje Frida Kahlo v průběhu své strastiplné životní dráhy, jsou stylizovaným zápisníkem epizod ze života autorky, který se jí stává po těžké autonehodě doslova martyriem. Její dílo by snad v kunsthistorii průměrně erudovaný Evropan zařadil spíše do oblasti inzitního, dříve spíše pejorativně chápaného naivního umění, ale její malby vycházejí, stejně jako u jejích uměleckých současníků, z tradic iberoamerické kultury.

     Výborná kamera Rodriga Prieta, hudba Elliota Goldenthala (je autorem hudby k filmům Vetřelec 3, Demolition Man, Titus Andronicus), střih, herecké výkony a v neposlední řadě exotické prostředí Mexika 30.-50. let minulého století vytváří z filmu Frida syntetické dílo, které možná vzbudí u někoho nevoli, u jiného nadšení, či prostor k diskusi, ale rozhodně neprojde našimi kiny bez povšimnutí. Frida právem patří k těm filmům, které by si  neměli filmoví gurmáni nechat ujít.    




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

06.08.2006 09:45:09dát kritice tipflegy
Můj nejoblíbenější film, kdyby nevznikl, trvalo by mi pár let, než bych Fridu Kahlo objevila. Četla jsem Intimní autoportrét i román Frida. Se znechucenym, otrávenym výrazem jsem na tenhle film jela (jsme losovali kam) a odcházela v slzách. Myslím, že chlapy ho nemaj rádi.
A když tu někdo prohodil něco o zmatenosti, filmu zmatenost neubrala, zvýšila divákovu ostražitost a zájem.
Skutečný Diego Rivera byl mnohem ošklivější než Alfred Molina v tom filmu, musel mít teda ještě krásnější duši nebo větší jiskru. Byl to charismatickej chlap.
Kdyby se Frida nezranila, mohla odjet se svou první láskou nerušeně do Evropy a žádná mexická malířka by neexistovala, možná ani bisexuální Frida by nevznikla.
Film byl všechno možný, jenom né nudnej.
Navíc se mi šiknul k mý rozporuplný osobnosti.
01.12.2004 00:00:00dát kritice tipVissel_
ten film je nádherně barevný. Salma Hayek překvapivá. celkem dobrá recenze
01.12.2004 00:00:00dát kritice tipMakča
no a nejlepší je ta scéna, jak se vsadí s tím chlapíkem, že ho přepije, aby si mohla zatančit s tou ženskou..to mě teda dostalo.
Vissel: takhle nějak si tě Vislo představuju, pá pá:-)))))
01.12.2004 00:00:00dát kritice tipVissel_
ty chceš asi zase praštit kyjem, viď...
...na tuhle scénu jsem myslela, když jsem tu recenzi četla. já tam mám ráda pak ten tanec. na tanec obecně se hrozně ráda dívám. třeba film Tango...to je nářez. Nebo představení v Ponci...
01.12.2004 00:00:00dát kritice tipMakča
no dyk já si vo to vyloženě píšu:-)
já znám jenom Tango v Paříži a tam moc netancujou...ale pro tanec já mám taky slabost, má to v sobě takovou jistou esenci ženství, který já asi nikdy nedosáhnu, ale zas ji dokážu ocenit a esteticky se z ní těšit - do toho ponecu se pořád chystám - jak to v hledišti scénicky roztančím, třeba se tam potkáme..to bys asi moc neměla radost viď?:-)
01.12.2004 00:00:00dát kritice tipVissel_
no já obdivuji tu snadnost pohybu, protože jsem muzikálně hluchá a ještě nemehlo :-(
budu ráda, když potkám Makču a konečně ji budu moct ublížit za tu Vislu. cha.

01.12.2004 00:00:00dát kritice tipMakča
ok., bejby, tak očekávej svůj osud:-)zdar a sílu pro Visličku...au!
19.11.2003 00:00:00dát kritice tipAdam_G
Pěkná recenze, ovšem nesouhlasím s větou..Frida Kahlo rozhodně nepřožila běžný život....
Kdo může říct o životě druhých, že je běžný? Kde jsou hranice běžnosti?
Jinak opravdu hezké.
13.10.2003 00:00:00dát kritice tipAndulka
Dash -> dik, ze pouzivas Hayek a ne Hayekova, jak je v nasem tisku zvykem. Film jsem videla, libil se a navic si clovek uvedomil jak jsme si vsichni podobni a je jedno uplne jedno, jestli se narodil ve Francii, na Kube, v Cechach ci Mexiku......
08.10.2003 00:00:00dát kritice tipSilvieta
Ja by som este pridala, ze je z filmu citit, ze ho tocila zena. Co nepovazujem za vadu, iba to spominam. A preto je to trosku jednopohladovy film, kde Frida je "len" zalubena zena, ktora odpusta. Jej milostne avantury su vo filme popisovane iba tak jemne a okrajovo. Realita je, ze v ziadnom pripade ich nebolo menej ako Diegovych. :-). A potom filmu chybalo trochu viac pohladu do Fridinej kazdodennej bolesti. Bolo to tam spomenute len raz, a iba akoby mimochodom. Ale prave ta kazdodenna bolest a vedomie relativne kratkeho zivota, podla mna, viedli Fridu k zivotnemu stylu, ktory si zvolila.
04.08.2003 00:00:00dát kritice tipREDH0T
Přínos díla lze spatřit zejména ve výtvarném pojetí filmu. Popis jednoho tragického života by bez kompozičního pojetí, plně v duchu obrazů Fridy Kahlo byl jen průměrnou biografií. V tomto smyslu lze chápat jednotlivé scény filmu jako barevné vyprávění průvodce v galerii. A kupodivu se z celku nestal pouze tzv. klipový film, ale plnohodnotný příběh. P.S. Ale ta holka to měla v hlavě solidně nakoplý :o)
27.07.2003 00:00:00dát kritice tipfreonek
Film jsem viděla. Zpracování bylo úžasné. Frida se zmiňovala několikrát, že by chtěla mít výstavu, tuším v Paříži, ale někdo jí tam řekl, že je lepší, když bude oblíbená nejprve ve své vlasti.
19.07.2003 00:00:00dát kritice tippozorovatel
:)* fajn
19.07.2003 00:00:00dát kritice tipzirafka
ja jsem teda byla docela zklamana. Zrejme uz jsem moc zpracovana temi americkymi filmy, ale cely film mi prisel ponekud zmateny a utrzkovity. Napr. kdyz na konci filmu byla vystava, na ktere bylo prohlaseno, ze "Frida cely zivot usilovala o svou vystavu" tak jsem byla fakt prekvapena, protoze v celem filmu nebyla zminka o tom, ze by Frida chtela vystavovat, pripadne svymi obrazy vubec neco sdelovat. A podobnych veci tam bylo vic. Z filmu vyplyvalo, ze za malovani je pro Fridu spis unik, vychodisko ze spatne zivotni situace. Urcite ne, ze by malovani citila jako poslani nebo touhu.
Na druhou stranu me velmi uchvatilo vytvarne zpracovani, ktere povazuju za unikatni a obohacujici. Prolinani malovanych obrazu se skutecnosti bylo provedeno velmi zdarile. Stejne tak me zaujalo kolazove zpracovani navstevy New Yorku a podobne.
Takze me v zaveru moc mrzelo, ze film je tak nevyrovnany. Pro jeho vytvarnou stranku ho nemuzu smahem odsoudit jako spatny, pro jeho dejovou stranku ho nemuzu chvalit jako vyborny.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2023, provozuje Dobrý spolek, pravidla Wiki of 21st century Letní dětský tábor