Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ut Lupa Ovem Amat?

27. 07. 2003
2
0
956

Trochu romaniky...schválně, jestli pochopíte skrytou myšlenku...

 

Když ji poprvé uviděl, sevřelo se mu u srdce. Jakoby neviditelná, černá ruka zmáčkla mu celé břicho, a nehodlala povolit svůj drtící stisk. Jakoby se mu před očima objevila měkká mlha s barvou čerstvě natočené cukrové vaty. Chtěl hned na místě zemřít…pro ni. Když se na něj pak usmála, udivilo a potěšilo ho to zároveň. Může žít…

Dělalo mu nesmírné potěšení dobývat jí. Jako obrovskou, nedobytnou  pevnost, která každý jeho útok odráží tak silně, až to bolí. Vynaložit veškerý svůj um a šarm…jen aby se mohl podívat do očí té "skvostné". Vzhlédnout a  pohlédnout do nekonečné studně jejích hnědých očí. Studně bez vody…pouze se suchým dnem a popraskanými stěnami.  

Ale jednou…když přišla tak jako vždy, bylo na ní něco jiného. Snad zloba a nenávist zkřivily její tvář do křečovité a kruté grimasy. Třeba ji bolí zub…pomyslel si. Ale ne. Ta chvíle byla jako věčnost. Vzpomínal…ach jak on vzpomínal. Na její hebký, ale přesto tak divoký, dravý pohled plný ochranitelského soucitu.  Na svou povinnost…důvěřovat-neprověřovat. Jeho hlavou se kmitali stovky věcí…za chvíli je ale přehlušila nesnesitelná bolest. Cítil ostré, žluté tesáky, nelítostně trhající jeho měkké hrdlo. Přetrhala mu vazivo, ukousala žíly a rozdrápala měkkou, vlněným kabátkem zakrytou kůži. Ležel na zemi…ona se vítězně tyčila nad ním…před očima temno. Ne…nebylo to temno. Byla to ona měkká, lehce narůžovělá mlha, kterou spatřil, když ji poprvé uviděl. Trhala…nelítostně, surově, krutě…Krev…krev…krev…bolest…zvířecí pot, sliny a……sladká agonie se rozhostila tak náhle, jako přelet bílých holubic…Lehký polibek na jeho beránčí vlnu, na tuponosou hlavu…

Pach jeho krásné, hnědooké vlčice…

 

 

 

 


Alan
11. 09. 2003
Dát tip
Přirozenost vládne a krutost je přirozená. Proč má oběť žít déle, snad pro krásu, šarm nebo jen proto, že predátor je nasycen? Myslím , že třetí možnost je správně. Alespoň v Universu přírody. A krutost přírody, tak logická a čistá- je vůbec krutostí jen proto, že ji tak nazval kdysi nějaký pokrytec? Nebyl nejkrutějším právě onen pokrytec, který ztratil přirozenost? Nazýval se synem člověka, ale co lidské mu bylo přorozené. Salve in Eterniam, Alan

Rozhněv.malý.muž: Já tuhle sepsala již dávno, a jinou podobného rázu jsem nečetla. Nic se neděje.

Typická povídka tohoto rázu. Zpočátku nepříliš záživná, pouze je čtenář seznamován s falešnou skutečností (má si udělat mylný obrázek o dalším možném rozvoji děje). V první části pouhý popis, který vykresluje klid, pohodu - aby v druhé části bylo vše obráceno "na hlavu" s šokující pointou na konci (kdy má být čtenář "na větvi" z toho, co nemohl naprosto předpokládat). Možná jsem to napsal až příliš tvrdě. Četl jsem něco podobného (a i psal) hodně rád, ale všeho moc škodí a toto mi přijde jako další povídka tohoto rázu v řadě. Nijak nevybočuje, nijak nezaujme.

Aerotik: Jo, je to přesně to. cekanka_ucekana: To jsem ještě nečetla. Asi přečtu :-) (myslela jsem, že je to originální...jak vidno ne :-( ) pozorovatel: Teď už to víš.

Připomnělo mi to Mrchu. A Mrcha je moje.

Aerotik
28. 07. 2003
Dát tip
Latinsky znám jen z rychlíku. Znamená ten název "Aby vlčice milovala beránka"? Asi ano, protože mi bylo hned jasné, jak to skončí.

1a2b3c4d
27. 07. 2003
Dát tip
*

pozorovatel
27. 07. 2003
Dát tip
Něco na ten způsob jsem už tady nedávno četl. Že jo? A už tehdy jsem se chtěl i zeptat, co znamená ten název..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru