smutná :-(

Ohnivá koule, do očí padá, Zmatená divize nebezkých vran Člověk co zbytečně poznání hledá Vymýšlí smysl, jež pevně je dán. O duze o dešti o kráse slova Veršovat v bolesti ohnutých zad, Spálena v ohni je slaměná vdova, Zástava stržena, dobit byl hrad. Věhlasná samota přijímá členy Do klubu zavolej vyťukej pin, Poslední vesty už jsou rozděleny, Vylétneš do oblak, hledači min. Dřevěnou nárkózou zabíjet touhu Podřezat žíly těm co chtěli žít Nemluvně bez stydu utopit v louhu, Kyselinu z baterky na rány

---