Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Světe div se

20. 09. 2003
0
0
989
Autor
Spoon

Včera si celý svět

hrál na pláži mého mozku

a jeho dvanácti koloniích

které jsou stále proti.

 

Loď dojmů halasně houkající

stvrdila jejich svazek

haldami šovinismu

v bednách z něhy a lásky.

 

Přístav sebereflexe jen doutná

valí se přes něj vlny chtíče

a vesničky odpovědnosti a ceny

jsou rdouseny agresí zlatých chlapců.

 

Jako beznaděj lesů

narůstá hněv mozkové klenby

…………….již sem nepatřím

odnášen vírem mrzačených cílů.

 

A v koloniích je dnes klid

horko na padnutí hranic

jen slzy přináší osvěžení

a lechtají smysly až daleko.

 

Hlouček inspektorů spílá

zvůli levých mračen

která už prší jen tam

kde pláče mírně oschlá krása.

 

A celý mozek jenom pulsuje

a bolí jako srdce bijící až moc

……..pro nic

ale smutek je na jazyku sladký.

 

Je tam velký důl a cukrovar

spousta mého mozku kvete

ví co chci,což já nechci

srdce už jenom bije.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru