Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

S náručí plnou kopretin...

20. 05. 1999

1874

Autor

Jarka

S náručí plnou kopretin, cestou z louky pod lesem, kde žije slunce, chybí stín, já tančím bosa a sama jsem... S květinami povadlými v dlani, po cestě, kde se stromy klaní koberci z květin a motýlímu tanci... Kde jsem já? Už nemám šanci... S náručí plnou kopretin, s hlavičkami květů bílých jako sníh, klopýtám bosa, hledán stín a skrývám tvář, do kopretin svých...

Saxanka

15. 05. 2000

Dát tip

Miluju kopretiny.... Tahle básen je naprosto úžasná

snoopy

10. 06. 1999

Dát tip

asi začnu mít rád kopretiny.. teda vlastně už mám.. od tý doby, co mi posledně zvadly.. tak se v nich utopit..
moc se ti povedla, je nezvykle tvoje-netvoje, je vážně tvá hezká kytička, kytice, povadlá hromádka, vlhká a chladná, voňavý stín, kam rád zabořím svou tvář, když už nevím kudy kam.. snad jsem to nepřehnal?