Novoty se nevyplácí

Poslední brnky do kytary,
oheň ještě plápolá.
Květák říká, jdi už spát,
srdce ještě nehodlá.

Proč bych chodil spát,
když  žena chce si hrát.
A tak beru baterku
a už křupem po štěrku.

Bok po boku,
ruka v ruce,
až k potoku,
na mýtince.

Někde křupla větývka,
ona strachy vyjekla.

Neboj se! Mám švícarák,
zdrhne každý darebák.

Když nabyla vědomí,
že jsem správnej skaut,
lehla si do mechoví
a prý, proč jsem ještě out?

Tomu se odolati nedalo,
a mě to ega přidalo.
Baterka sviští vzduchem,
jedu jako blázen.

Všechno se zdálo skvělé,
dokud nedorazili nepřátelé.
Byli sice mrňaví,
ale strašně dotěrný.

Mech není mech,
ale mraveniště.
No není to pech,
snad příště.

A tak místo romantiky,
namáčíme kapesníky.
Obklady má všude po kůži,
už jí to moc nesluší.

Prodali jsme stan i kytaru
a už jen v posteli - postaru:-)