Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jaro na Šumavě

10. 11. 2003
2
0
1109
Autor
Hanca

Psala jsem to ve vlaku, když jsem se vracela z příjemné dovolené s nejmilejšími lidmi.

Jaro na Šumavě

 

Šumava  jó Šumava

kouzelné to hory jsou

zde spadne ze mne tíha a únava

ony mně úlevu přinesou.

 

Hory jsou pro mne duševní potrava

s prima partou zde nikdy není otrava,

horské slunce a vzduch nám sílu dává

zde je nám krásně nebolí nás hlava.

 

Spadnou z nás všechny děsy a stresy

a tam ve skrytu duše kdesi

cítíme vůni hor a krásné lesy

je to lepší než zábavy a plesy.

 

Na jaře, když sníh taje

a mění se ve stíkající vodu

mně přijde to jako vstup do ráje

když hřejivé slunce svítí a krápníky sníh i voda

překrásně se třpytí.

V tu chvíli mne slastný pocit chytí,

jek překrásné zde na zemi žití.

 

První den sly jsme pěšky do Železné Rudy

přesně nevěděly jsme kudy

cestou jsme si trošku zašly

ale tu správnou jsme v pohodě našly.

 

Zde viděly jsme stromů různé tvary

ve tři srostlé i ve dví páry,

mohly jsme se dívat do úžasné zasněžené pestré škály,

odkud jsme si sílu a chuť v další fungování vzaly.

 

Druhý den jsem na sjezdovku vyrazila

to Vám ale lyžaři byla  síla

celou noc tožit sněžilo

a sjezdovku to bílou peřinou pokrylo.

 

Našla jsem tam pouze dvoje stopy

jedny od lyží a druhé od snowboardu,

nikdo zde totiž nepoužil protahovací rolbu

a já měla tu nejkrásnější volbu

sjet si sama bez lidí zasněženou sjedzdovku,

pak vlekaři jsem za dopolední lyžování dala dvoustovku

on vrátil mi padesát korun

a já smála se jeho fórům.

 

Byl to nádherný požitek z jízdy

když bez fronty jsem kotvou jezdila

a sama si to sjezdovkou brázdila

když chvílemi tam živá duše nebyla.

Sjíždělo tam asi 20 lidí

kteří se jen tu a tam při sjezdu vidí.

 

Odpoledne jsme vyrazili na Můstek na tůru.

Mrzlo a sněžilo a my fotily jsme

klesaly jsme dolů a pak zase stoupaly vzůru

vybíraly jsme ta nejkrásnější a nejpoetičtější místa

kde příroda je netknutá, zasněžená a čistá.

 

Zapadané namrzlé listnaté i jehličnaté stromy

vybíraly pro focení různé formy

též ledovaté pařezy a maličkaté smrčky

kde v úžasu jsme postávaly mlčky.

 

Třetí den jsme si to štrádovaly na Černé jezero

a cestou nám bylo veselo

házely jsme letovaté zmrzky ze strmé stráně dolů

a sledovaly, jak se valí

které do jaké poletí dáli

když přitom jsme pištěly a též se smály

vždyť jak malé holky jsme si hrály

a ničeho a nikoho se nebály.

 

Pak pobyly jsme  u hezké skály

sluníčko nám přálo forily jsme padajíci vodu

též rozmrzající krápníky kde se slunce lesklo

a opačný svět ve vodě odráželo a chvílemi až blesklo.

 

Když stoupaly jsme cestou k jezeru

pak slyšely jsme tu nádheru

tam láskyplně pěli ptáci

tam zapomněly jsme na lidskou lopotu

a jak děti toužily hrát si

tam kde se civilizace ztrácí.

Šťasné se vracíme domů

nabyté spoustou zážitků a dojmů.


Mila_cik
31. 08. 2004
Dát tip
Musela to být paráda...:-)

vesuvanka
06. 03. 2004
Dát tip
Pekny obrazek ze Sumavy - libi se mi - tip.

kminnek
30. 12. 2003
Dát tip
stejně je jih čech nejhezčí * tip

clovrdik
28. 11. 2003
Dát tip
:-)) hory mám taky rád :-)

Jeheheman
10. 11. 2003
Dát tip
Jako popis dobrý, ale báseň? Stejně tam ale muselo být fajnově:) No možná je to tím, že přesně nevím co je to "epické":o)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru