Jsi beran

Spoluprace s DW. Tak ji take pochvalte.

Mé nitro zaplavil zelený svět.
Jako bych ležel na břiše v trávě
a přede mnou jen rovná zem.

Z jablečného nebe se na mě snášely smaragdové kapky jako poleva na dort.
Káral jsem ruce,
že se nehýbou;
oči, že pláčí.

Bál jsem se olivových mraků,
které měly teprve přijít.
A s nimi bouře,
zemětřesení,
nahota.

Přes hlavu se mi měla převalit vlna mechové pěny
a já se,
místo, abych se sebral a zmizel,
litoval, že ležím na břiše v trávě
a mezi stébly hledám bijící srdce
skryté v červánkové dálce.
*
?Já toho znám," řekla a sebevědomě si zabušila do hrudi. ?Ale tohle zvíře mi tě připomnělo. Jistě, bez urážky," dodala a začla vyjmenovávat další znamení.
"Třeba znám Raka - ti jsou prý citliví, Štíra - ty neznám, škoda. Býka - to bys mohl být taky ty. Lva - neznám, je Panna zvíře? Kozoroha - neznám, nebo?." Na okamžik přivřela víčka. ?Jó, ti jsou prý moc fantazijní. A Rybku - ta je dobrá. A nezvířátkový znám Střelce, Váhu a Blížence - móóóóc hodní."

To jsi ty, pohnul rty.
Pak posmutněl.
?Vyjmenovala jsi jedenáct znamení zvěrokruhu," řekl zklamaně. ?Na mě jsi ale zapomněla." To znělo tak zoufale smutně, až jí píchlo u srdce. ?Zase," dodal a podíval se jí do očí. Asi se mu leskly. Kdyby neuhnula pohledem, věděla by to. Kdyby věčně neuhýbala pohledem, věděla by všechno. Člověk, který se narodil k tomu, aby byl klamán, blesklo jí hlavou. ?Promiň," špitla.
"Zase", zpíval vítr v jeho hlavě.

Musela sklopit oči, stud se jí rozléval po celém těle. Chtěla zakřičet nějakou omluvu, ale mladík ve znamení vodnáře by stejně neposlouchal. Nechtěl.
?Kdybych mohla..." hlas jí selhal, všechny smysly byly mimo její tělo. Naproti zůstaly jen oči, dvě pomstychtivé tečky v obličeji a to jen proto, aby sama viděla, jakou zkázu ztropila.

Vítr mu zpíval v hlavě a mezitím se dívka s pohledem na chlapce loučila...mlčky. Snad i jemu se v hlavě rozjel vichr na znamení toho, že pochopil.

Kdyby neuhýbala pohledem, věděla by všechno. Já vím, že toho nechce moc vědět. Je to jednodušší. Utřela by slzy a vyklidila bojiště.

"Někdy v jinou dobu a jinde," řekl potichu a byl to příslib, že už nechce být opomíjen a všem bude rozhlašovat, že je vodnář. Jen ne jí. Na ni už se nikdy nepodívá.

DON`T WORRY, BE HAPPY
BOBBY MCFERIN
Here`s a little song I wrote
You might want to sing it note for note
Don`t worry, be happy
In every life we have some trouble
But when you worry you make it double
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy now

Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy

Ain`t got no place to lay your head
Somebody came and took your bed
Don`t worry, be happy
The landlord say your rent is late
He may have to litigate
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy

Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy

- vítr ztichl a někde z povzdálí zpívali si šťastní lidé.
*
Je pozdě.
Propadl se příliš hluboko.
Mohl plavat,
kdyby jej však nespoutaly řasy.
Nyní je utopen,
vznáší se u dna.
Břichem vystavený k hladině čeká na ruce,
jež by jej vší silou vytáhly z bahna
zpátky na světlo, které zná odpouštět.
Slunce totiž ví, že musí každý den začít úplně od znova.

---