Písmák Benátky instantně
Benátky instantně od Zruka a Zruky
fantasticko-realistická literární koláč ž
31. 7. – 2. 8.
Balkonová siesta
Balkonová siesta
Nepřekvapuje mne, když vidím lidi padat zoken. Ani když při tom volají: „Nezapomeň na mě. “ Prsty se přehrabuji vhlíně a čekám na bouřku. Pár minut, bože, vždyť celou Prahou otřásají hromy, skoro nevidím, jak je obloha černá.
Rozpolcenost forever - philosophandum est
Rozpolcenost forever - philosophandum est
Několik hodin po svých narozeninách
hledím a pátrám, k čemu jsem vlastně zrozen
můj život se potácí
Fialové nehaiku
Fialové nehaiku
Fialový jed a opium
placebo, životabudič a pesticid
tohle snad umí jen ona.
Strom
STROM
motto: „Christian Morgenstern:‘Koleno šlo do světa. Ne hrom, ne strom, jen koleno‘. “
mottouz:
„Christian Abendstern:‘Strom šel do světa. Ne hrom, ne koleno, jen strom.
Vystřízlivění
Vystřízlivění
Jako by mi zočí spadla
páska, vbarvě pozdního západu slunce
vidím cestu
Praha
Praha
Kolikrát již tvůj pohled mně vždy drahý
spočinul na teskném panoramatu Prahy
či na siluetě stařičkého Andělského hradu
Úvaha na střeše
Úvaha na střeše
Prázdnota mladě sešlého hradu
topícího se vzrnkách prachu
moje duše je jako panelákový byt
Blues o marnosti
Blues o marnosti
Znovu si obouvám staré, prošoupané boty
a vydávám se cestou
kterou tolikrát jsem šel
Hluboko v lese
Hluboko v lese
v naprosté tmě, jako když zavřeš oči
obklopen bažinami, jezery
vzpurnými pažemi stromů
Výjev
Výjev
Dívám se na kamenné schody
a opájím se jejich bytím
jejich tvrdou existencí
Romeo a Julie
Romeo a Julie
Chtěl bych najít skládku nešťastných lásek
ty staré, neotevřené konzervy
sdušenými city
Pod zemí
Pod zemí
Chci se nechat obemknout pažemi
zarůst do země
a nechat červy, ať se se mnou sbratří.
Futurum
Futurum
Jednou, až zestárnu
budu mít bílé vlasy
(snad trochu nažloutlé)
Večerní zamyšlení
Večerní zamyšlení
Zpěv se nese šerým hájem
znebe se snáší kapek víc
pár zmoklých diváků předstírá zájem
Zamyšlení
Zamyšlení
Přemýšlím
hlavou mi běží myšlenky
tak jako listí zachycené do víru
Pochybnost
Pochybnost
zasetá vpoli duše
osamocená, tím však výraznější
zašlápnutá nepozornou nohou
Volby do Evropy
Volby do Evropy
Tak tu máme volby do Evropského parlametu. Voliči opět jednou vhodí své hlasy do našeho českého Tartaru, jemuž se omylem říká politická scéna. Mají věru zčeho vybírat: poslance parlamentních stran, o kterých každý soudný člověk ztratil poslední zbytky iluzí, či osobnosti naší veřejně-politické scény.
Slyšel jsem, že původně měla kandidovat ještě jedna poměrně neznámá strana ČZAK (čestí zločinci a kriminálníci), leč její ústřední výbor se nemohl dohodnout na tom, kdo povede její kandidátku a nakonec se členové rozhodli jít do boje na vlastní pěst a vyplatilo se.
Václavské náměstí
Jdu po náměstí
proti mně
jak zkřoví na dalekém kontinentu
se valí skupina černochů
Vliv televize na společnost
kritika: „Vliv televize na společnost“
Pokud se mám vyjádřit kvlivu televize na společnost, musím především přesně určit, co pod pojmem televize rozumím. Pro mě je televize především masmédium, které přímo i nepřímo, tedy svědomím diváků i bez něj, ovlivňuje myšlení i chování lidí. Přsto je termín televize stále velice vágní, neboť každá televizní stanice je zcela charakteristická a taktéž zcela charakteristicky působí na své publikum. Říkám záměrně na své, neboť je bez pochyby, že každou stanici sleduje jiný okruh diváků.
Nálada
Nálada
Nálada je pro básníka
důležitá věc.
Bez ní hřeb do rakve víka
A dál?
A dál.
Den se zvolna halí
do režného pláště
svírajícího střed těla
Výchova gentlemanů v Čechách
Výchova gentlemanů v Čechách
aneb „Tancuj, vole. “
Maje na paměti staré české přísloví „každý tam jednou musíme“, rozhodl jsem se upsat pro letošní rok na kurzy společenského tance. Radostnou novinu jsem oznámil doma: otec zradosti nemohl vrátit dolní čelist do původní polohy a jen se mě zeptal, zda si uvědomuji, že nejsem nejpohyblivější. Sledovým klidem gentlemana a lehkým úklonem hlavy jsem odvětil, že ano, a že jediné co potřebuji, je pár set korun na kurzovné.
Vesmírná poezie
Vesmírná poezie
Díval jsem se na oblohu
čekal jsem, zda spadne hvězda
jestli život se mi nezdá
Život básníkův
Život básníkův
Když vzpomínám na tebe
přepadá mě smutek, bol
vcelém těle zazebe
Časopisoár
Časopisoár
Kzítřku hledím
jenž je dneškem
co stane se včera
Smát se, či nesmát?
Fejeton – „Smát se či nesmát. “
Ležím na posteli vjednom nejmenovaném lékařském ústavu. Důvod kmému převozu sem mi doposud není jasný; vždyť jsem neobtěžoval slečny vparku, nepooušel se spáchat sebevraždu ani jiným mravním deliktem jsem se neprovinil. Pouze jsem se smál.
Fata morgana
Carpe Diem
Pero mi těžkne vruce
vztekem na okovy rýmů
bořící hráze veršů, slok