19.3.2006

modře křičí drahokamvšak jeho slova se vždy roztříští na tisíc tisícihraných kouskůmůže za to ten rezavý parapet u mého oknaje to tak těžké jen tak v nedbalkách vyřezávat párátka ze vzrostlýchsmrkůmoc bych si přála abymi v té staré flašce od medvědí krve rostly banányale teď už vímže něktreré věci skoro nejdou.

06. 11. 2006
0
0
407
Volné verše
Nahoru