Písmák Jako tenkrát
Jako tenkrát…
vposmutnělé Praze
slabě dýchající
a hledající něco, co jí chybí
Bílé hedvábí
naproti ještě taky svítí
vždy poodrhnu záclonku
zbílého hedvábí a
podívám se do tmy
Strom poznání
nachový nebe
za chvíli přeteče
krvavý čáry spříchutí léta
letadlo svítí červeným světýlkem
Blues o hledání sebe sama
Ach…kde jsou ty teplé vzpomínky na léto a ty chladné nocikde jsou naše stany a kolíky na šňůře kde je letní touha kde jsou chladné nociAch…. kde zůstaly naše stopykdo teď leží na našem seněkdo se koupe v našem rybníkua kde jsou chladné nociAch…kam zmizelo odhodlání a nerozvážnostkde jsou dětské sny a přáníkde jsme zapomněli sami sebea kde jsou chladné nocikde.
Večerní žvásty nr.1
ulice tiše leží v rozplizlé tměpo okně stéká zapomenutá kapka obalená nejistotouči se vydat na svou poslední cestuvenku není ani živáčka štěká pesuž mě nikdy nenavštěvuj,nemám tě rádanechci se na tebe dívatnechci si s tebou povídatnenávidím těnejistoto…………v chomáčích rozečtenejch básniček se lehce ztratíša pak těžko hledáš cestu zpátkycigaretovej kouř se okolo mě povalujetípnu jí,nemá to asi cenupodělaný texty,který nedávaj smyslpsaní na efekt,který stejně žádnej efekt neuděláautomat,robot a kolovrátekpošli mi sem anděla,ať spolu odletíme.