Písmák život je malý ostrov
život je malý ostrov
v nekonečné řece
času
ostrov
když ucourané stužky
rosy
nohama stírali jsme
bosí
světotáčel se
svůj život nechytej
svůj život nechytej
do lasa běžící
nenech ho zastavit
na prázdný silnici
Hledači
Hledači
s vidinou blízkosti
tepla snad lásky
<co je vlastně láska . >
Smutek padá s mlhou
smutek padá s mlhou
ranní
tisíc nesplněných přání
motá se mi právě hlavou
barvy života
barvy života
bílá barva všech začátků, barva narození
modrá je důvěra a snění, hledání, nacházení
žlutá je paprsek, ráno pošimrá, ve tmě vede
po špičkách
po špičkách
jako dítě
ještě tápající
pomalu se přibližuji
v tisících vteřinách
v tisících vteřinách
peřin ještě horkých
po tvém těle
nevadí že jsem sama
vím, že mohu...
vím, že mohu.
pomalu utéci
vtíravým myšlenkám co rychlejší jsou
zvuku
Hádanka
Hádanka
Studna na poušti
byla jen další
fatamorgánou.
...vzývání deště
vzývání deště
roztoužené zelené améby
skrápěné
teplými pramínky vláhy
já vím, že jsou lesní víly...
já vím, že jsou lesní víly.
právě
v našich duších
tančí
měj nejistotu raději
měj nejistotu raději
kdyžnení zítřků
jenom časná rána
kdy sen se vlévá
Jak zemská přitažlivost v horizontálním směru
Jak zemská přitažlivost v horizontálním směru
Padá ke mě tvá ruka
Hladí mé vlasy
Je horká, horká, horká
Láska byla břehem
Láska byla břehem
a my k němu pluli
loďkami touhy
mezi balvany z dětství
Citadela
citadela
hlasitě naříkají
ti kteří nikam nejdou
vyplňujíce svou prázdnotu
Přespolní štěstí
přespolní štěstí
už došly kapky elixíru
jež dával sílu
dojít k cíli
letový řád...
letový řád .
proč znovu přát si krátký let
když přitažlivost
strhne k zemi
večerní kýč
večerní kýč
zpod kol auta se soukázledovatělástříbrošedá stužkaomotávajícíbílé hory
žhavý západ slunce
mi zavázal oči
spletla jsem si věžní hodiny s měsícem
spletla jsem si věžní hodiny s měsícem
až jsem uviděla jeho malý ostrý srpek
zářil stejně
jen hodiny byly jako vždy
a rozumíš
a rozumíš
ač stíny padnou na krajinu
věř není splínů
mimo naše duše
domov
domov
na přístav plný něhy
obloha spadla
propadly se břehy
hic sunt leones
hic sunt leones
skrze poledníky přitažlivosti
protínajíce rovnoběžky citů
mapujeme svůj svět
Nechtěj se ztratit
Nechtěj se ztratit
v prasklině pod kůrou
za záclonami
v lastuře co ještě šumí
kolik je nás
kolik je nás
životu
zadarmo se dáváme
pak příliš často spíme
Pokud ztratíš
pokud ztratíš
co bylo pro tebe cenné
mysli na to, jaké bylo štěstí
žes to doopravdy měl
pro promarněná přání
pro promarněná přání
načmárána dechem v mracích
pomalu se ztrácí
aniž ulpěla v něčím vědomí
tak přemítám
tak přemítám
mít v duši vymalováno
sterilně bílo
co by mi potom zbylo
bolavé příměří
bolavé příměří
nenabízí víc
než nadechnutí
nové nabití zbraní
Rozmazaná horo
Rozmazaná horo
proč je den
tak krátký
když si tiše zpátky
starej klaun
starej klaun
smutkem psaný vrásky
v koutcích úst
otevírá zaprášený album
tisíc drobných perel
tisíc drobných perel
aby se tě dotýkaly
aby tě pohladily
střípky úsměvů ti dát
v pomalém rytmu sněhových vloček
v pomalém rytmu sněhových vloček
úsměvy bez úsměvu
postrádat něhu
v Grónsku toužit po teple
kdyby bylo zdání
kdyby bylo zdání
ve tvém pousmání
šla bych známou cestou
bezpečí tvých dlaní
dokud někdo nevysklí
dokud někdo nevysklí
to čistý okno
kterým se chci dívat
a nezavěsí místo něj
zpozdilcům
zpozdilcům
ještě spícím v objetí
horká noc
pomalu přesmykla se
Kdyby láska byla bohem
Kdyby láska byla bohem
potom milování
bylo by motlitbou
za jeho zmrtvýchvstání
taková blbinka...
taková blbinka .
na malém kopci
mezi třemi smrčky
krčila se rozcuchaná sova
Terezce a Kristínce
Terezce a Kristínce
tak málo maličko místa
potřebují
a tak mnoho znamenají
Zastavení
Zastavení
pomalu jako o francouzské holi
sunul se její den
čas ještě tepající
2 x brouk, aneb příroda neomrzí
2 x broukaneb přírodaneomrzí
I.
Bylo horko, pod našimi mírně opálenými těly hřála prosluněná pláž u
Baltického moře. Horizont byl lemován kotvícími loděmi a ne pohořím,
to jen já utíkám ...
to jen já utíkám.
toulám se
hvězdy unikly mi
na vandr bůhví kam
Někdy a někde, příště.....
Někdy a někde, příště.
Nepoznáš na fasádě
zda zdobí pevný dům
či zbořeniště.
Ráno
Ráno
Každé ráno se zvedám zpostele
a hledám pevný bod pro další den
Nemluvte na mě
Prorůstání
Prorůstání
miluji tě
ty skrýváš cit jak tajnou minci
a já už neprosím abys zůstal
Hráč chybí a hra běží dál
za kopcem vstává nový den
zas usmívá se bazilíšek
a možná měkkou trávu chystá
pro pády z dosažených výšek
A možná stále hledám
a možná stále hledám
oči co se na mě smějí
už proto že mě vidí
bezelstně, bezdůvodně
A kdyby třeba...
A kdyby třeba. tisíc hříchů
vyryto bylo do pomníku
a polovina byla k zlosti
Čas žití Voní nezkrotností
Prý přišlo jaro
Prý přišlo jarovětev bez listívítr cloumá sýkorkou
péřová koule
Pomíjivost
Pomíjivost
s vodou dnes zčeřenouplynouce do dálistávám se ozvěnou chvilkteré zůstaly.
Představy
Představy
jak pavučiny orosené
Pasti nastražené k
polapení štěstí
Předjarní
Předjarní
zas šediváckej zimní den
kdy bezhlučno se s tichem bije
v pramíncích ze skal vyvěrá
šípková
šípková
zatvrdnout
navzdory citům
v mé krvi kolujícím
všichni se jednou sejdeme
všichni se jednou sejdeme
v tom průvodu
směřujícím
k bráně zapomění
a když to vůbec není k smíchu 2
a když to vůbec není k smíchu
směj se
<že už ti zase
teče do bot>
Někdy stačí si uvědomit
Někdy stačí si uvědomit
říkáme domov
otevíráme dveře
A možná je to o vůni
Dnešní nepěknosti
Dnešní nepěknosti
cítím se v ledu sevřená
<speciál bledě modrý
s extraktem z beznaděje>
Mrazivá
Mrazivá
úpatí hory zasněžené
skřítkové bosí
o teplo prosí
Když sečteš pády
Když sečteš pády z hvězdných cest
Když sečteš pády z hvězdných cest
po kterých touláváš se sama
a se sebou si povídáš
pro toho, kdo se ztrácí
Pro toho kdo se ztrácí
ne nejsou milé konce
bílý sníh pohřbil špínu
utopil
jak rej sněhových vloček
jak rej sněhových vloček
naše dny letí
a někdy voní oceánem
lesknou se po perleti
prázdnota
prázdnota
pomalej pád
nic nezadrží
všechny dveře otevřeny
a žena je vždy stromem
A žena je vždy stromem
jsem strom
větve rozprostřeny
nad mým kouskem země
zářijová popolední....
Uniknout těm minutám a vteřinám, které mě jako neúnavná
karavana unášejí a podobají se řece spějící k peřejím. a voda je
tím rychlejší, čím se člověk proudem unášený stává pomalejším.
Jsme spjati se svou vodou a dohromady tvoříme celek, nabitý stále
Starý hit : zpomalit
Starý hit : zpomalit
dny se sypou jako sníh
sjíždíme je
na saních
Novoroční uvykání
Novoroční uvykání
Nový rok
a každý je chvíli
jiný jako když kytku
Silvestrovská kapka z ledu
Silvestrovská kapka z ledu
Nekonečno
v mých představách
splývá
Dnešní ráno
Dnešní ráno
Po sněžných provázcích
sjíždí mráz do údolí
Z šedavých pytlů přisýpá
Asi nelze být nezávislým
Je těžké zbavit se všech závislostí
Pokud by se to opravdu podařilo
časem se staneme závislými
na své nezávislosti
Pro naději
Pro naději
naděje květy
krásně voní
v ošidných vteřinách
Můj vlak už jel
Vlak který nedohoním
a vlak už píská
před stanicí
budí mě
Portrét jedné chvíle
Portrét jedné chvíle
Adventní večer
<není čas
pro milence>
Jo, tenkrát...
Jo, tenkrát .
Jo, tenkrát bylo všechno jinak
Široký cesty, rovný, nekonečný
A všude city, prudký, silný, věčný.
Slova jsou málo
Slova jsou málo
neproměň ve slova
své city
<s odlivem
Když....
Když.
Když víře upíšeš svou duši
Své víře v lásku, víře v lidi
Smiř se s tím, někteří jsou hluší
Nostalgie
Nostalgie
a kdyby naposled
v koruně prastarého dubu
zapraštělo
Šetři křikem
Šetři křikem
tichá slova
řekou tečou
jemně břehy
Odvrácená strana
Odvrácená strana
prošla jsem tisící zákoutí
odvrácené strany lásky
a poznala sto druhů zim
Noční krmení rybiček
Krmení rybiček
duše
hladová rybička
z akvária těla
Vždyť létat je tak krásné...
Vždyť létat je tak krásné.
Tak proč z mých
křídel rozervaných
pírka se krčí
TICHO PO PĚŠINĚ
Ticho po pěšině
vesele se šine
v trávě času šustí
<ale nedopustí
vím že se připozdívá
vím že se připozdívá
ještě se leckdo dívá
vím že se připozdívá
a zanedlouho jako stín
Ovládá nás...... Soudce čas
Ovládá nás. Soudce čas
Vše kolem usnout donutí
čas vždy a ke všem tvrdý
rozsudky svými často zdrtí
Malá podzimní
Malá podzimní
vláčně vlají cáry mlh
<šedým ránem>
oráč podzim vítr pluh
místo prázdných gest
místo prázdných gest
jen cit má
být slepeckým psem
dobrých cest
... taková nepřístojnost...
štěstí tak nehmotné a lehoučké
vyplavalo napovrch a rozlilo se
lesklá duhová olejová skvrna
na čistým šedým dnu
stabilní mírná indispozice
indispozice
život
mě učí pokoře
mohu být beze jména
lopuchové vykolejení
jak mám jet rovně
zase mě z kola sráží
vůně lopuchů
Světluška
místo hození sítí
toužebně v šeru svítí
světlo to oslní
<kráska nic moc>
A možná mám co vlastně není…
A možná mám co vlastně není…
a jak se zdá
už je to málo
a z mála drobné nevrátí
Krajino podzimu
Krajino podzimu
proč jarní víly vyprávějí
jak průzračné jsou
nedočkavé
Konce
kolikrát
s koncem smíříš se
ale mít dál je víc
jenže to nic je náhle vše
Podivné jaro
chlad dnešní ráno
pod dekou na obloze
rozklepaný den
prozatím
pošmourno dneška
na duši neulpívá
splín líně splývá
substance podvečerního štěstí
svistot větru chladí
stromy se řítí v ústrety
a vzduch prosycen doteky
<jara a zelenání a jara>
Stopy
rychle přicházejí
odešlí lidé
do našich životů
aby hned smázli
Obojek času
Vybledlé tváře
včerejších hodokvasů
Pohaslá záře
Hodinář
co se sny
realita je bolest
když teplá ruka
mizí za zdí
cizí
kutálej se do jara
kutálej se do jara
má představo vlčích máků
rozprostřená vobilí
zítra nebo za chvíli
Přesýpací hodiny pro zimní čas
Všechna ta krása kolem. Pro vás k mání
Vylezte poustevníci se svých slují
Lyžaři tiše bílou plání plují
Obloha sype měkké přivítání
V březnu bys měla narozeniny
Už nejsi víc
Než odraz slunce
na hladině
Přesto Tvé teplo
Zimomřivá
Všechna ta krása kolem Pro vás k mání
Vylezte poustevníci ze svých slují
Lyžaři tiše bílou plání plují
Obloha sype měkké přivítání
Zimní
Zašlapávaný mráz
se vrzáním hlásí
holubí letce
střihající vzduch
Večer
Večer
Opředen kouzlem pověstí
a zvukem dávných bájí
Večer je jako rozcestí
Jen tak letmo
S dálkou
o níž se zmenší nekonečno
roste žal
S láskou
Čas
Tiše si klape starý mlýnek
vzdor vplétá dětem do lokýnek
přináší nepokoj a touhu
uchopit duhu
Hledači
Láskaukřižována životempřibita hřebyzávisti a malostiStále ještě živáČeká
HledačůmDávno už došla víraO hrany otloukániChybí jim navigačníschopnost netopýra
Destrukce
Kratičký dotek
změní jedinečnost
sněhové vločky
v tuctovou anonymitu
Duše jako hostie...
Duše jako hostie.
Je to tak dávno
Duši jako hostii
nabízíme všem
Pěšák v cizí bitvě
Pěšák v cizí bitvě
Včerejší a dnešní
den se stává vzduchem
nasávaným do plic
Propadání
Bezmoc
jak lepivý jazyk chameleona
vystřelila vzhůru
Snad se dotkla hranice mraků
Karikatura mých dnů
KARIKATURA MÝCH DNŮ
Karikaturu mých dnů
si na zeď pověsím
Tam kde by se skoba
Večer ve ztemnělém pokoji
Večer ve ztemnělém pokoji
Nevoní blízkostí
Jen ticho protínané větrem
Za oknem
Podzimní ševelení
Podzimní ševelení
Běžíme alejí za doprovodu
ševelení z karnevalu listů
tančících do roztrhání
A co dál...
A CO DÁL
žal se sype jako sůl do ran
které si působíme
zavíráním rozvrzaných vrat
Podzimní střechy
Podzimní střechy
jsou taky tak bez třpytu
jako podzimní lidé
Zavřená okna vikýřů
Rozcestí k samotě
U nohou příštích dnůV prachu marné všednostiKlečímNechci být jenomZávislá. NeJá se nerozbrečímProtože nejsem tvoje víraNezůstanem státna rozcestíDávals mi teploDrobky z štěstíJenže já chtělaTebeV samotě prý stromy dotýkaj se nebe
Podzim
nespoutanec malíř
Do korun barvy cáká
Serván z větví
s větrem krouží
Manželství ze setrvačnosti
Lana starých nesmyslů tě sváží
Kus papíru má ostrost meče
Zjizvený rytíř Morálka
tím mečem lásku seče
Milování
Předlouhý žhavý
koncert pro dvě těla
Opilý touhou hráls nepsané party
a suché trpké červené
Mámení
Černé cestičky černou tmou
jdu po nich
nikam nevedou
Vidím si kolem to co není
Souznění
Hledala jsem v sobě Tebe
a nacházela tě
v tisíci záblescích
v kterých se posouval čas
Nelze pořád čekat...
Nelze pořád čekat.
že někdo ti bude blízko
Úzkosti večerů
Plíživý chlade nocí
Inzerát
Kdo dá na dluh kupu štěstí
na co nejmenší splátky
(jen doufám, že
ho nebude chtít zpátky)
Zbytečná hádka
Zbytečná hádka
Do srdce se zaryly
čtyři ostré meče
V souboji se nebily
Ráno
Když rána přimrznou na kliku dveří
s námi tu zůstanou jen ti co věří
O lásce
O lásce je tolik slov
Přesto si němá vystačí
Na lásku kdekdo chystá lov
a potom jenom pytlačí
Smutek
Smutektěžší
než košile drátěná
Smutek- do skal volání
Žádná ozvěna
Nejsi filosof
Prý dvakrát nevstoupíš do téže řeky
Nejsi filozof
Jinak bys věděl, že to je dobře
Jedna řeka může stačit na celý život
Křehká
Láska a motýli
Jarní vzduch zčeřili
Pro krásu pro něhu
pro teplo po sněhu
Middle of the Road
Middle of the Road
Smršť tónů
Vržena do prostoru
pulsující vášní
Ticho
Ticho
Ticho je někdy most -
a jindy je to propast
Měkounké hedvábí
Déšť...
Prší
možná stále ještě
jsou to jenom kapky deště
Až vyprší celé hoře
C i t
Jenom tři malá písmenka
co utekla si z abecedy
Aby hned zčerstva, zatenka
bořila mezi lidmi ledy
Jaro
Jaro, vrať se
ať se srdce zase směje
a sluneční provázky
svážou všechny beznaděje
Tvá ruka
Podej mi ruku
pálí pálí ale je pevná
Cesta v dáli
Snad zmizí
Můra
Můra
Smutné být můrou
co se v ohni zhlídla
Tak krásně zářil, plápolal
Vím že pravda není
Vím že pravda není
není žádná jistá
Není ani myšlenka
Průzračná a čistá
Jeden pevný bod
Jeden pevný bod
Možná jsi začátek
i konec mého světa
Možná jsi první