Písmák Pro tebe
Do posledního rána co voní tichem a sladkou vzpomínkou,
šeptám poslední zamilované sbohem.
Zbývá jen poděkovat.
Za všechny chvíle kdy Tvoje náručí bylo nejbezpečnějším místem na světě,
O čem chceš
Z rozevlátých kopců sníš o životě.
O lásce, o pravdě, o hříchu.
Necukej koutkem, vždyť to znáš.
Řekni mi jak, já napřáhnu ruce.
Neslyší rány
Zaťukám na tvou hlavu aby praskla jako starý ořech.
(poslední přání neumím vyplnit)
Zťukám do tvých dlaní, do cestiček zalitých krví.
(když hladil si její bílé tělo)
Udušená
Do vlahého písku svou hlavu strčím jako pštros.
Nechám si projít hlavou všechny své chyby.
Nepatrně pokrčím svůj malýnos
a udusím se na té bezbarvé pravdě.
Do ticha
Na půl skrojím karjíc abys věděl, že podělím se o své srdce.
Posolím ho horkou slzou co uhnízdila se mi v dlani.
Povečeříme naše těla a necháme si zdát o společných křídlech.
Nechám tě napít otrávené vody, abys věděl, že umím být zlá.
Kávová oslava
Do posledního hrnku od kávy se spláchne naše přítomnost.
V nemalé lžičce cukru smyjeme otisky nudného dne.
S posledním zrníčkem odtýkáme pryč.
A večer před sapním si přehrajeme ty patetické, zdvořilé tváře.
Reliéfem
Reliéf tvého srdce co netepe pro mě, je dávno rozteklý.
Znám ho.
Vkorunách stromů kam si nás vodíval,
mi občas skápne na rameno.
Porozumět
Do spadlých očí hledíš jak na kus papíru,
snažíš se číst.
Snažíš se chápat lidské srdce.
A víš, že to není tím, že nerozumíš cizí řeči.
Nešetři
Do dlaní vložíš si pár paprsků od loňského léta,
šetříš si pohledy po celý rok.
Jen na Štědrý den necháš to kouzlo tiše vejít,
aby zbytek zůstal na horší chvíle.
Země pavučin
Pod půlnocí schovej svoje slzy,
neptej se na zítřek co otevře do úzkých cest.
Strach schovej pod víčka,
smoč své vlasy ve vodě co provoní je heřmánkem.
Sudokopitník člověkem
Nesnídám a nevečeřím politické dopisy těch štavnců
co snaží se urvat největší karjíc pro svůj pupek.
Troufale pozoruju jak jim moc smrdí z dlaní
a ze rtů odkapává slina chamtivosti.
Pro TEBE
Zoufale hledám něco proč bych měla poslechnout své srdce.
Ulehám do peřin a sama sebe se musím ptát,
proč pořád myslím na Tebe.
Nedokážu si pomoct a není dne, kdy bych netoužila být s Tebou.
Taky to znáte?
Rozedři kůži do krve a obleč si nové šaty,
obleč se do hedvabí, pro ty na které to platí.
Nezapomeň na sametovou stuhu, až ti jí sundá
muž, co v srdci ti nebydlí a posdí jí mezi tvá ňadra.
Žárlíš-žárlíme
Otočíč se za krásnou slečnou,
to není prohřešek, jen tiše ublížíš.
Mojí přítomností .
Říkáš tomu závist,nevíš co mluvíš,
Když nechceš
Nikdo se neptá na lásku a špína odkapává z těla,
nikdo se neptá na lásku a tobě se chce zvracet.
Nevěříš vlastím očím, že ta surovost je pro tebe,
nemůžeš uvěřit, že tohle je na vždy.
Snová
Kolem očí slil se stín
a nikdo nedokáže říct,
kam poděl se strach z pavučin
a jak nové spříst.
Facka života
Oknem do neznáma se dívášna tváře lidí,
zoufáš si a chceš vidět jim do srdce.
Pocit beznaděje se v tobě zabydlel.
Ptáš se a sama si odpovídáš,
Eros tika-á
Poslední kapky ze rtů slízni a
přejeď ňadra horkou dlaní.
Zkamení tvůj chtíč a
ty necháš se jím vést.
Jednou tam a dvakrát ven
Rozedřeš poslední slzy po tváři,
vzpomeneš na krásné chvíle,
obejmeš vzpomínky a zamkneš jedo srdce.
Snažíš se překonat chvíle nostaligie,
Jen krátce
Napudruj nos a slzou si vykousej cestu k srdci,
šminkou si zamaskuj svoje emoce.
Pod rty jen rozetřená rtěnka do ruda,
to je vzpomínka na včerejší den.
Vědět a nevědět
Chci projít se tvojí hlavou, zatančit ve tvých snech.
Chci pohladit tě suchou trávou, chci usnout na tvých rtech.
Chci obejmout tvojí duši a vpít se do barvy těla,
chci svléknout se ti donaha, chci pro tebe být smělá.
Lituj
Slzu slož jako kapesník pod polštář,
odřené oči potop do nože od krve.
Ve tmavé kopce pohlaď kočku
co je tvým přežitkem.
Nedá
Nedá se odpustit, že jsi mě tu nechal.
Nedá se odpustit,že nemáš pronikoho čas.
Nedá se zapomenout, že miluješ tu skleněnou mrchu.
Nedá se zapomenout, že mi nikdo nečetl pohádky.
Blázni
Na holé podlaze je otisk Tvého srdce.
Do nastavené ruky vložíš jen beznaděj.
Slzy se utiší,na tohle časem zapomeneš.
Přestaň si hrát, jsi už dospělá.
Bez dechu
Silácké řeči a v rukách síla.
To je tvůj táta,jen se podívej.
Večery schoulené pod dekou,
kdy bez dechu se tajíš.
Jak zapomenout...
Posaď se do hrnku od kávy.
Vygumuj čáru napsanou přes čelo.
Odpusť tu chvilku rozptýlení.
Rzkousej kytku co leží zhnilá ve váze.
Aroma rozcestí
Slzy slož na polštářa zavři dveře,
vyrovnej vzpomínky do úhledných komínků.
Poslední mastičku rozetři po tváři.
Přivoň si ještě jednou k voňavé peřině.
Výhradně pro ženy
Rozevři klín a věř mému slibu.
Otevři ústa a zapomeň co jsem řekl.
Setři tu slzu smutku,poddej se novým náhodám.
Rozpusť vzpomínky, srdce a duši nech odejít z těla.
Ty!
V ohni si zatančíme
a projdem se po vodě.
V nebi se proletíme
a vysmějem se náhodě.
Ďáblova růže
Sevři mě v oku,
ať tě to bolí.
Sevři mě v dlani,
ať tě to pálí.
Andělům z pekla
Propustím křídla náručím,
podám se smutku, nenávratně.
Otevřu okno do světa nenávisti.
Půjčíš si křídla od anděla z pekla,
Naplněný mnou
Do klobouku hodím svoje naděje.
Snad uloží se k zimnímu spánku.
Přihodím špetku svých snů.
Snad zničila jsem je já.
Nekonečné sladkosti
Sladkou květinu položím
na tvůj ret.
Dnes pod vlahou kapradinou
chci s tebou usínat.
Život
Otevři oči a zašeptej do ticha,
že slavíkům vzdáváš hold.
Otevři oči pro život,
pokus se slunce obejmout.
Mlčíš
Do dlaní vložím Ti vzpomínku,
čekám, že probudím tvé srdce.
Najednou
Po tváři koulí se ti slza,
Léto
Usnu na oblacích ze sena,
pohladím koně po zádech.
Setřu ze sebe kapky letního
deště.
Kouzelná káva
Úspěchem vybarvená pýcha,
protekcí získané místo.
Ptáme se, čí je to chyba.
Krutost a nenávist k těm co
Růžový sen
Suchou růží se hladíš po těle,
nechce se ti spát.
Jestli teď smíš,ptáš se nesměle,
jestli smíš s chtíčem si hrát.
Sněhová peřina
Pod sněhovou peřinou,
dnes nechám si zdát.
Sladký sen o minulosti.
O andělovi, o Tobě.
Fénix
Otvírám náruč slavíkům,
oknem pozoruji čas.
Probírám jejichpeří,
jemně mi
Kolem do kola
Nic mě už nevzruší a necítím žádné
chutě znáš mě líp než já.
Počítám každou vteřinu do konce toho
divnýho snu.
Pod palmou
Smíchem se drží za břicho
a neumí se ptát,
hloupě se usmívá na ticho
a do trubky chce řvát.
Žiletky
Ptám se a odmlouvám,
nemůžu nasát tu vůni.
Ptám se a neslyším - odešels
bez ptaní.
Přítel
Vnitru vody nevidím TEBE snad,
držíš mě za ruku, nebo jsi pryč.
Vnitru srdce svírám TEBE,
nebo jsi pryč.
Komu karta padne
Je mi smutno a na taváři mám
vrásky,už asi všechno vím.
Usmívám se a uvnitř křičím,
nemám víc slov,už asi všechno znám.
Červená
Pod dekou červánků,
chci držet barvy těla
co hřejí tvojí kůži.
Usínat v posteli,
Stříbrný vítr
Znám tisíce tlučhubů,
co chlubí se svým peřím.
Znám tisíce lhářů,
co sami si věří.
Poslední tanec
Náhodným dotykem
probudíš všechno na co
si zapoměl.
vrátí se motýl co odletěl spát,
Sobotní dlaň
Ve spocené dlani svírám touhu,
píchá a pálí.
Tisknu víc až tečou kapky krve.
Sůl se jim staví,nemůžou plout.
Mince
Obracím minci z obou stran,
pálí mě hrana,palí mě stěna.
Cítím se jak stroj,nikdy neznavená.
Apak umírám dochází mi síla.
Uplakaný klaun
Je mi smutno a musím
se smát.
Pomalu nejsem a a radost
mám rozdávat.
Tiché sevření
V mapě hledám
Tvoji tvář, dechu se
držím.
Není mi zle a není
Nebe bohům
Pod nebem stojím a bohů
se ptám,
proč zlost a nenávist je
souzena hloupostí.
Na slzy je brzy
Cítíš jak kane ti slza,
tu vůni písku.
Nebe se zavřelo víš,
ať všechno smyje déšť.
Píseň větru
Stojím s rozpřaženýma rukama.
Jsem strom,cítím
jak opírá se o mě vítr.
Prsty mi vklouzává pod
Barvy
Mění se barvy duhy
střídají se zebře pruhy.
Mění se,jak všechno má,
tak změnit se chci i já.
Cesta za sluncem
Poleju měsíc rozpáleným
olejem a budu se dívat
jak stydne.
Zbyde jen vydřená
HODINA DĚJEPISU
Ač vypadáš jak opice
tváříš se jak král.
Když otevíráš zobák
každý by tu spal.
Zapráskané jaro
Už září slunce
a slyším smích.
Už je tu zelená
a zmizel sníh.
Tiché slovo
Skládáš hlavu mi do klína
a známá vůně se mi
roztéká v pohybu.
Do ticha září ta skvostná bělost.