Písmák jedna za hvězdáře
chci jednou noc
jen v měsíčním svitu
bez světel reflektorů, oken domů, pouličních lamp.
jednou se dohodnem
((((žbluňk))))
kape z boty
kape naprázdno
rozšlápli
v kaluži
unavená věc
jednou nohou v hrobě
druhou před prahem
půlí v posteli
někam se zahrabem
název až nakonec
uslyšel sykot
mezi stěny se tříštil
cinkot zátky
a na podpatky
můj první KALIGRAM
čtenářka
pouličních
inzerátů
příběhů zaběhlýchkoťat
ten dům co se ti líbí
kočka mouratá
pumpakývací
aokna nahatá
sjehlicí pletací
muzikantské srdce-pohřbené za živa
chtěljsem a chci
umět hrát na piáno
na flétnu a tahací harmoniku
jenžetáta ani mámamě do hudebky neposlali
Kočičí
až zamňoukáš
koupím ti klubko
docela maličký
ale všechny pletací jehlice schovám
nemotorná
Jsemhrubá záplata
na tvojí noční košili
třesou se mi ruce
a dělámže vím co
po dešti
zcípu vašísukně
stékajíkapky vody
žízním
neždímejte ji tak rychle
je to smutný
procházim parkem
je tamon aona
ona mu ho hodí lítací talíř
jde šejdrem
ironická
má milá zhasni
a věz, že vidím tě rád
má milá sundej sikošilku
a věz, že ti sluší
DO VOKA
spadla jstemi do oka
když jste senatahovala pro list břečťanu
spadla jstemi do oka
a oko slzí
PODčasová
pohled dvoupařezů
volal skrzelepkavý slzy do nebe
atočil se po sousředný kružnicidokola
dokola, jak ručička hodinek
Já fakt nemůžu usnout!!!
černá kočka přelezla vrátka
a ty hledáš klíče
chvilka je kratší až je úplněkrátká
asi budeme tiše
noční déšť
nočníkapkanočního deště
rozplácla senaokně
stamilióny a jedna ještě
rozplácly se podobně
JAMM NA SLEPO
poslepu bez sluchuzpívat si ejchuchuzpívat
jen taksi pod víčka
slepá slovíčka
KDYŽ UŽ, TAK AŤ
okružní cestou srdeční krajinou
kapkami vína posetou
kroužímkolem tebe
smyšlenkou nenevinnou
TANEČNICE
jako muleta rudá
točíš se vrukou toreadora
Jenže já jsemjen ten býk, co běží bezhlavě za tebou.
Nikdy tě nedostanu astejněmě nakonec zapíchnou.
PRAVIDLA TÍSNOPISU
chci konečně porušit
pravidla tísnopisu
kde bílá vypadá bledě
aláska hraje mono
Potvoro
dlouho si louhovala
mý srdce sušený
až z čaje bylo kafe
a já byl pouhej lógr
Víla všedních dnů
ani nevímjak(. )odkud(. ) se známe
ale každý ránose na sebe usmíváme
jsimý světlo malinký, víla všedního dnu
a tak žijem společně jednu ranní vteřinu
Eliška
Snůška pověr, knížka hádanek
krásná bytost temná navenek
degustérům ženských srdcí
běží krkem hořká chuť
na drátech
na drátech vysokého napětí
sedí tři vlašťovky
koukaj dolů
a nechápou