15.06.2004 00:00 K dílu: Venku byla zima creolit
ale ale...setkání šicího stroje a deštníku... jak ohrané... Nu, Comte- líbí. Styl vyprávění snu, příběh tak lehce ubíhá, jedna představa nenásilně rozvíjí druhou, ta třetí, aniž by se měla zastavit či dokonce vrátit k té první a přece se vše tak spojí... nakonec. Možná. zastavení jen občas pro výraz, který bude "řezat" tu lehkou linku bílé stužky... dobrá, proč ne. ale stejně něco tam nesedí, jako by tam bylo buď něco navíc, něco přespočetného, co hledá svoji nepostradatelnost. hledá. nejistě
17.06.2004 00:00 K dílu: creolit
málokdy se mi tady stane, že se začnu (tak nějak přirozeně, že, vynechme ironii...) tady na písmáku smát. Tady to přišlo. Rychle:)
17.06.2004 00:00 K dílu: creolit
jako báseň... hmmm... jako životní pocit poměrně blízký- doporučím ti zkoušku:) -zkus prohodit ten kámen lží. Proletí-li bez problémů, pusť se do výstavby.
17.06.2004 00:00 K dílu: KAKÁ CELÝ PÍSMÁK I. creolit
a co jako, že vezmeš nick a vymyslíš na něj ve spojení se sraním "vtipnou" říkanku? Jo vyčuhuje to...a je to hnědé a mazlavé. můžem jen poděkovat, že to nemá do svého horního okraje zatlačené plastové srdce, či květinku
Nahoru