Písmák neni
Bojím se podívat,
ty víš,
ta hloubka mě zasáhne,
rychleji jak amorův šíp.
Je čas
Je čas .
Ty nekonečné minuty
Co zdáli se být krátké
Jak přesýpací hodiny
Láska, žal, bolest
Dal si mi naději,
a zas ji vzal.
Dal si mi nahlídnout
už jen v můj žal.
Zas...a...znova
Stává se mi osudným,
myslet si, že stále sním.
Nalhávám si skutečnost,
srdce pošlu na věčnost.
Sm.Fon
Nedočkavě čekám,
každou chvilku . klik,
otevře se obraz,
ale na něm nic.
Druhý pokus
Píše se Rok Páně Z, je to skoro na konci, ale ještě nějaký čas zbývá. Hodina míjí hodinu a vteřiny se přesypávání zjedné mísy na druhou, jako blechy co skáčou ze psa na fenu a zfeny na psa, sem atam sem a tam. Ten čas vlastně nikdy neskončí, protože pořád bude kam skočit.
Jsem unavena každodenním koloběhem stejných a opakujících se událostí.
Snih
Sníh napadl až po kolenaa tam venku pěkná zima. Saně sviští, lyže frčí,naše nosi hlavně brečí. Mráz ucpal nám ušní sluh,neslyšíme, vyvádíme,křičíme a dovádíme.
Co delat
Co dělat mám,když srdce zlomené mám, když svoji vinou ztrácím toho,koho opravdu ráda mám. Jak člověk se má chovat k druhým,jak chovat se k těm,které miluje. Toto snadné je . Ale jak chovat se,aniž to zraňuje.
Vzplaňme, hořme
Leželijsem krátcevposteli nebo na zahrádce. Kdyžpřišel déšť,nezvedli seleželi jsem též.
A když přišla vichřice,rozvlála nám šaty,rozcuchala vlasy,vysušila našerozesmáté hlasy. Pak udeřil hrom,blesk nás osvítil,naše nahá tělazcela znehybnil.
Zpívání o Lásce
Držím vdlaníchTvoje líce,ošlehané od větru,přeji si jen trochu více Tvojilásky ke světu. HladímTvoje plavé vlasy,zářící jak hvězdný mrak. Čichám tuto ladnou vůni,zpívám kTobě naopak. Čekám vruce sTvojí rukouna ten závan napětí,promluvíme jedním slovema už jsme zas vobětí.
"..."
Ve sněhu třpytí se paprsky denní,
jak zlato z pokladu
to ale není.
Bijí mi do očí,
M
Myslím, že přijde zbytečné o něco se snažit,
někomu pomoci, když o to nestojí.
pohrdám sebou i mými rádci,
co v hlavě neplechu dělají.
ooo
Mé srdce z kamene,
ledovec studí.
Ta žula nepraskne,
čeho se bojí. .
co chybí
Chybí mi něha, kterou nepoznávám,
chybí mi láska, kterou nerozdávám.
Moje rety chtějí se dotýkát druhých,
chtějí se přisát a vysát tu duši.
Vliv
Sedím v trávě zelené
pod stromečkem třešní,
sedím v stínu borovic,
opíjím se štěstím.
Výkřik srdce
Vždy něco zvláštního se zrodí,
když moje srdce,
kdo Ví,
křičí po lásce.
Co mi zůstalo
Nic není tak, jak vidím,
nic není tak, jak myslím,
vše může být i jinak.
Nic není tak, jak je.
...
Dlouhá rukojeť s kšticí nakonci,
na konci v slzný tvar.
Tvar, jenž musí se namočit,
namočit v barevný kal.
Hrníček
Zelený hrníček,
modré střepy,
stalo se neštěstí,
upadl kdosi.
Bez názvu
Přemýšlím, proč dostala jsem život. Co v tomto životě je úkolem mým, proč žít ho mám, když jeho smysl nenalézám.
Jednou mi kouzelný človíček našeptal do uší hluchých.
Co blbneš, buď ráda, že žiješ.
Jiná
Kurva co kurvou nazvati se nedá,
když nebere peněz za služby své.
A přesto kurva co kurvou zůstane,
ať chce nebo ne.
Rozhovor o dvou neznámých
Hezké dílko,
škoda jen, že autor zůstal zatajen.
Kdo mě to jen v té večerní hodině napovídat přišel.
utajen zůstat chtěl.
??
Kmen s kořeny propletenými v zemi,
kmen s větvemi dosahujícími až k nebi.
Jeho síla sílu dává,
jeho letost moudrost žádá.
Světe?
Svět se kolem mě točí
a já potřebuji pevně stát.
Svět co nepomůže s ničím
a já potřebuji pomáhat.
hltun
U stolečku sedím,
v ruce tužku mám,
myšlenky teď cedím,
nic jiného nevnímám.
Já či jiný
Pod prkenným stropem,
kroky tajně znějí.
Pod jedoucím vlakem,
jiskry odlétají.
co
V Těle bolí části jeho,
která více, která z něho.
Podívej se více dovnitř,
potom zjistíš, že se bojíš.
depe
V srdci leží šípy jedu,
jeden lásky, druhý hněvu.
Překřížili cesty svoje,
dohodnout se, už je pozdě.
Živo........t?
Život je trpký jak trnka,
která dozrála.
Život je sladký jak třešně,
co na zem dopadla.
Na zastávce
Tak stojím si na zastávce,
když přistoupí ke mně cizí muž.
Tu zeptá se mě po zahrádce,
kde prý ho čeká jiný muž.
Před 6ti lety...
Sedím, ležím, jím a spím.
Člověkem jsem.
nebo si vymýšlím.
Chci být větrem,
Bacha
Jede, jede pán.
Jede kamsi kam.
Jede, jede na kole,
s galuskama machruje.
Vždy zvláštní
Tanečnice co v měsíčním světle se vlní,
její šat se pod lehounkým vánkem zved.
Do obličeje vlasy jí spadly a ladným pohybem,
lístek ze stromu se smet.
...TAK...
Pole co v slunci se zlatí,vítr co pohrává si s klasy. Dva co v trávě sedí,zvuk co v uších se změní.
Černé bujné tělo,co cválá v temných lesích. Černé zpěněné tělo,z jehož tlamy pěna chrčí.