How Weird Is Weird Enough For Your Blackmailed Blackbox

Ultimately joking on this utmost realityBeen stuck in this hyperthirsty cavityHow to became to know your the ssuUpper stringThe most precious time is blackout of allMy whiteMy supersizequeen sireneMy crystallicCrush. eduJust a phantom phaseNo trick needs to be put in this ever timingBlameHow to spread the sparkshot blastJudiciouslyHow to prepare the coma bend approachingThe point of climax times climax Sure ReturnYou ain't never gonna dissolve the void properly per these infamous germanithium reciepesI will thoroughly ever prefer to find the loosest wayAs a semidog prototype zetta-alphoid rayRealm of utmost videosSuperluminous spitThis mixture of Angel Dust times Crystal MethFives the ansaYou will know only severe everything'Cos you're the pre pre pre prevailed cuckoose bond and exterior of end of end PI hyperspaceSo solidLike Tsar Puma blast of those Ever Colder WarCall that Eniac, call that edit. exeCall that cylinder zero pattern laid blindfoldedCall RaPleaase Put them Dearest Arrested Departed your rainbow table from your previousPreciousUniverseI pull them departure kick 'em your fate to my triggered blasphemied paradiseYouThis par ad oxFar like crossFake like cable direct accessNullify these fucken PIsTriple cross the ripples drippingFrom your lye/flesh dippedSapThe story was too many times too much obviousTame me deliriousHave a clean blanket and drive me alignedI'd loveDear first Laika, or Michele Mouton
My capabilities are too far to understand that incredible complexity of feelings, mind and science
I'm so sad that I forget you and you. and you and you .

07. 03. 2023
0
2
57
Volné verše

opodál sídlí blesk

tak nějak zobvykla
začít tam musí něžně, mučí
nestojí o vtíravé pohledy reptoidů
tisíckrát skočil pod vlak

10. 12. 2021
0
1
213
Volné verše

Look On The Bright Side Is Black Scared Heart

Beyond the ordinary
I stood awake for a week
Like two thousand stars and years
Been driven by too strong constants for an extraordinary brain

11. 11. 2021
1
4
259
Volné verše

pro jedno procento z nás

a ploštice už choděj
zasekaný do sebe
u nás na sídlišti
vše trávím

17. 04. 2016
1
1
475
Volné verše

pro jejich zákulisí a její případné stezky

má nejmilovanější
prosím Tě zbytky sil
kolébej mne
můj svět se ještě příliš málo viklá

13. 02. 2016
10
4
581
Volné verše

ona/někdy si potkává svý vlastní sebe

Výběr

už nikdynevyneseš ničí sny do kontejnerůna včerejší beznadějný vzpomínky
ne nikdynepřimhouříš cizí oči a cizí zorničkyuž nikdy nevzplanou a nikdynedohoří
ne, ten poslední úsměv to ten byl plnej odhodlánía úplně neskutečnýho štěstíviklává se v komoře na půdě a jeho ostnyhladí mý ňadra obnažený tvejm kočičímúsměvům
a nikdy rád to nevidíma někdy rád to ani neřeknu někdy tě potajmuněkdy tě nahrávám a někdy hlouběji a asi i mnohem vejš než by sis myslelanikdy nic neřeknu a takhle vždycky si z tebe kousek schovámdo posledního ublížení a posledního usmířenívždycky si najdeme cestičky a vždycky nám bude svítitčervená

09. 05. 2008
14
11
1833
Volné verše

šnek

Výběr

možná si ulehčím
this.
. level of being
vtichu měsíčních skal

24. 10. 2006
9
3
1953
Volné verše

sypu ti čas

Výběr

takže dnes poprvé se neukáže nikdo ve svý mrtvý
půvabně kosternatý masce
vtý svý kůži /jak si je tak rádi svlíkáme, navzájem/
tý který si zlobivý holky schovávaj

16. 10. 2006
23
9
2294
Volné verše

to bylo.../ale v tvý kráse se nikdy nezničí odlesky atomovejch pum

Výběr

obrázky nalepený v oknech, v svatyních posledních nejistotkdyž před skokem odpoutáme se jak v pohřebáckejch vozechkdyž schyluje se k mámení a dávení, k příšerně barevnejm kytkámnávodům jak zničit svý cesty, útržkama prostěradelkočičkovitejch životů
zbylo jen slintáníúchylnejch představ sebev ležérních náklonech křečísmilovat se bylo by poslednínejlehčíproč nikdy nejdeproč nikdy nebudešnesmiluješ
tak trochu lidskys žiletkou na jazykupaprsky, střepy, jehly a šití, a žádostivý pohledyhlaviček špendlíků, démantů očí, nakrásnězlomený dialogy rozsypaný po postelíchv tabáku lahvičkách mramoru, tříštění kostív magickejch panopticích tichabezhlesně křičíme si pravěký roztoužený snypřímo do roztaženejch zřítelnic– už nikdy se nesměj mejm snůmjsou dětskýdětštější a krutější
víc než už kdy budem

26. 06. 2006
12
0
2167
Volné verše

plazila se ve vymňoukaným úplňku

Výběr

v záhybech stínohry zkrvavený prostěradla z okna desátý patro světa nehledí na stíny nelidskejch bytostí /detail oka v detailu kosmu v detailu strachu/ nože co vrážíme si do klína nože na jejichž konce přivazujeme hroby tak strašně a tragicky zakletí do odstínů barev antracitu vždyť víš, v noci v sobě najdeš všechno a malej kousek mě a malej kousek plesnivýho sýru a havran ševelí křídlama jak já kážu svý žalmy bezertým šepotem krmit donekonečna mrtvý ryby na každý cestě na toaletu toaletních životů žiletkama vystlaný legračně těžký sedmimílový boty stodesetimílový adrenaliny asfaltový zeleně cote d'arbroz užší než poprvé sladší než já sbírání tkání v tunelech metra mezi kolejema nezvládáš posbírat se jednou se to povede jednou seberu svý miliardy galaxií v sobě a dotknu se tě proměny dní v selekci zla v detailech roků vkrádáme se v sebe okradení už před narozením hladíš si ohlodaný kosti jako se hladívá kočka předeš v levhartím zívnutí už mlč a mlč a mlč nepohladíš rukou ne rukou užranou v dálkách napůl cesty mezi zápěstím a ramenem najdeme se se svejma světluškovitejma cigárama típnutejma v bělmech letošní zimy a jestli někde existuje naděje umírajícího listu prázdný stránky co čeká na roztrhání a jestli někde zní ozvěny vytí turba v opuštštěným lomu vysoko nad městem a jestli budou houkat sanitky vysoko nad náma a jestli někde ještě love is suicide plazila se ve vymňoukaným úplňku v záhybech stínoher zlověstně odtikávanýho nepřežívání

04. 03. 2006
11
3
5188
Volné verše

benzedrine

Výběr

sleduju bohy vypadávaj ti z pusy jak žvejkačky mezerama v prohnilejch zubech stereo zanikáním umíš mi naznačit smrt špičkou jazyka pochcat se smíchy v tom samym okamžiku posledním promítáním kontury sebe, tak strašně barevně blýskavičný pramínky tekutýho neštěstí budeš mi dokonalým steskem má Čarokrásná sleduju bohy padaj ti z kapes jak zapalovače a něco sedí a něco jak kapičky rtuti až příliš pevně v sedlech schizofrenních seancí uštkni mně polib a uhas plamenem poslední dezintegrace bude mi dáno provolávat marnost a marnost až nad moudrost dětinskejch marnivostí a znásobím svý city, nad ránem úsvity svinutý doruda podzemně tak mastně a neslaně budeme tříštit se ve smrti z cigaret z dětství.

02. 02. 2006
17
1
4331
Volné verše

opalisk

Výběr

nechápeš jak snadný je, jak bolí
slzení nocí, nahoucí žilky listů
pro tebe
/omdlívat každý svý slovo/

30. 01. 2006
11
2
3469
Volné verše

a bylo nám zima na srdce víš tak krvavě obnažený

Výběr

ale pěsti uměj hřát a mrazivá aura pohltí
úplně každej bolestivej výdech
trochu se uspěcháme a budeme zadejchaní
usmála jsi se a nedokončila ten pohyb

15. 01. 2006
16
0
2296
Volné verše

houdini

Výběr

když se tak díváš na hvězdy který neuměj padat /to aby náhodou na zemi necinkly a nepřipomněly jak křehký jsou slova, idiotsky nanic/ uměj lidi mlčet mlčej lidi mučit nekoukej na hnízda vypadanejch ptáčat sou tak křehký křehčí než ivetiny slzy bylo by jednodušší nechat spadnout svět a bez cinknutí nechat se unášet lávou do pekla potkat tam bolavý pozůstalý ve světě bez zmizení bez haudujudu co neznamená haudujudu budem se lámat jako paprsky světla za úsvitu, a vydávat zvuky jak zvířata, ráno na louce, zamknutí v kapce rosy eidetický psychodeliriozní televize zpívat ten den je tak pěknej nech mě umřít na podlaze v týhle špíně nemá cenu se brodit věčně sám bez rukou popálenejch cigaretama nastokrát ztroskotaná loď lahvema věčně rozpitýho medovýho štěstí /. úplně líto vůbec ne jedno říkaly jeho průhledný oči. /

13. 12. 2005
13
0
2995
Volné verše

připoutej se torzy jejích rodičů

Výběr

v posledním prázdným pokoji broukat si poslední prázdný slova poslední prázdný doušky betonový rakve krátery v očích a v těch jejích neskutečně bodlavý, zakletý v kelímkách, zvětralý ani moc ne vysátý podzimem nejmladší sychravý kurevsko ilegálně pocitový jak mládě pevně v dlaních budeme hnít sexy/jako každej rok připoutej trosky svýho těla ranama svícnů bodáme do tmy v bezkrevným opojení pochcípat za zázrakem půjdeme s rukama prázdnejma nejsladší kocovinou a bez jazyku nemusíš ochutnávat smrt bez jazyku neochutnáš smrt projíždějícího vlaku.

12. 12. 2005
10
0
2573
Volné verše

sním si svý barvoslepý necudný snímky/vidím to černě/white noise

Výběr

zahodit osm hodin denně určenejch plánům jak tě uhranout osm hodin denně plánům dokonale bezbolestnýho utnutí zvládnout všechny výkřiky světa končící v mý hlavě každou noc v bezvládí sebou zvládnu mezi ní a mezi náma principy hladu oceánsky majestátně sebejistý slzy k snídani něco velkýho čeká na chodbě nejmrazivější den jediného dne v roce kterej zbyl přestupní všude tě nechávám jít první jen tam tě nikdy nepustím jen sem zakopnu jen tady se ztratím navždy svejm skrytejm tajemstvím v omluvě sedmnáct každej spočítejme svý pohřby každej svý . čas léčí ale já sem navždy zlomenej. v omluvě sedmnáct spočítáme svý blízký a upravíme počty nitek nervů zapomeneme okamžiky . nikdy nezapomenu.

28. 09. 2005
7
0
1897
Volné verše

dobarvujeme rozsáhlá těžká poranění způsobená šeptem

Výběr

dobarvujeme rozsáhlá těžká poranění způsobená šeptem a všechny nejkrásnější ksichty sou nastavený peklu úplně každá kapka jejího deště je slza je labyrint opálově černejch střepů radši bude vaší zavražděnou milenkou (a po rukách se něžně a razantně jezdí přímo přes ulici ne směrem po ní) vytrhnout devět vlasů delších než sen založit jima stránky dopisů na rozloučenou v nepsanejch mezích šílenství už se začíná dost špatně smát opakovanejm světům náručím očím a hlasům a mrtvejm lahvím do morku vysátejch, jejich vemena jak červeno-černý nebe když usínat jde i bez hlavy a nedejchat a dejchat a navzájem škrtit se s hologramy jejího nebesky zbytečnýho jsoucna a udělej si na mně čas budeme muset hlídat naše děti aby se už nikdy nenarodily bláboly v telefonu uplně každej zasranej den nabíjíte zbraně tajemně zabíjíte štěstí nešťastnejch lidí .

25. 09. 2005
12
6
2411
Volné verše

tam kam nepůjdeme nikdy/nazí

Výběr

tam kam nepudem nikdy nazí a vrahy budeme už v sametovým šestinedělí včerejšího tejdne v koutku oka vypíchlýho spešl tipem dne a spešl tripem zbytku života v mlhách a barvách plamenů vybaví se mi cizí ledabylý ne ne a smyslnosti a uhlazený barvy duhy vylízaný až do nevím má krvelačná lásko kam bude to tak jako vždycky nikdy . někdy určitě - nikdy. budeme plavat a plavat a vyplavení vzhůru ničemnostma nepobírat nic a budeme se na sebe koukat skrz bolest nesdělitelnou nevím jak hluboko do toho vypíchlýho oka promarníme roky . a ještě líp než se to povedlo feťákovi ve mně a kdo kouše zlobí ty který nekouše a kdo nerad mluví nerad mlčí skrznaskrz ucha který nedokáže propíchnout ten kdo se dokáže dokázat jedině sám v koutku vypíchlýho oka v hromádce vypíchlejch očí nevyhraje.

01. 09. 2005
6
0
1998
Volné verše

humex/proč, a přezíravý civění někam za všechno, a do dna

Výběr

havárie základního nejsložitější věci se nejsnadněji pokazí což je perfektně padnoucí model ztráty smyslu propaluješ se do mý letargie, ultraviolent sirkama, ale nemáš dostatečnej zápal pro věc pár měsíců čekám za kterým rohem na mě konečně pořádně vystřelíš a střepiny zrcadel, drť z vltavínů mi mezitím šíleně zanítily žíly a zkažený zuby plný vztekliny, šupinky azbestu, nesmyslný hody trhal sem náruče lučního kvítí, ve snech zejména bodláky, cuchaj se fajn do vlasů, těma stovkama malinkejma háčkama se tě udržím a v hlavě krvavý želé, brnění, jiskřící drátky, hukot a pustěji než v pripyatu padáš na mně, lízání hlavy, planetární kecy a viděl sem tě zářit "(i saw you) shine" musím to všechno odříznout od pupečních drátů vytáhnout do tmy ukázat to na kameru nechat všechny kámoše kvůli dxm .

12. 06. 2005
12
0
2673
Volné verše
Nahoru