Písmák stále ještě ne
Stále ještě nemám posekanou trávu,
stále ještě nechávám růst plevel.
Srdce, které dohrálo už k ránu,
nedosáhlo další možný level.
tak ahoj
Loučíš se
holou větou
celými 127 znaky.
Příště zkus jen pár citoslovcí,
-bez názvu-
Vodky už nepiju,
mám po nich vyrážku,
kór když jsou míchaný omítkou zdomů,
ve kterých pod lampou vnejvětší temnotě
s prvnim sněhem
napad první sníh.
přála jsem si,abych příště
věděla aspoň, co si přát.
možná jeden kopeček vanilkový
sbohem buď léto
zbylo jen ticho po pěšině
slunce zalezlo za mraky
spacák a ešáky vystřídal
toustovač a nóbl povlaky.
řekněte mu..
Řekněte mu někdo, že ho miluju,
řekněte mu to, protože já to nedokážu.
Řekněte mu někdo, že mě bez něj nic nebaví,
řekněte mu to, protože já ten zauzlovanej jazyk nerozvážu.
zůstaneme přátele?
Stáli jsme oba nohama pevně na zemi
až se pod náma samou silou začla propadat.
Špatný svědomí nám vysušovalo hrdlo.
Mně z toho, co jsem provedla,
je na čase
Je na čase
zvětšit postel
už se v ní dlouho mačkáme
a taky koupit druhou deku
život
TAK JAKO JSOU ŠKOLKY PLNÉ DĚTÍ,
TAK JAKO JSOU TEXTY PLNÉ SLOV
SKLÁDKY PLNÉ SMETÍ
PARKY PLNÉ STROMŮ
naposledy blbovi
vybrečela jsem pár slz (tisíce a tisíce)
zanadávala ti do volů (blbů)
napsala pár přihloupljech básniček
(ani ty se moc nelíbily)
už tam víckrát nestůj
vim,že když pláču
dostáváš se mi
spolu se slzami z hlavy
jenže i když je mi teď sebehůř
snad voda..
snad voda kromě tvého pachu a vůně kolínské
smyje i bolest,co si mi způsobil
snad voda smyje společně s tou běločirou tekutinou uschlou na břiše
i slané kapky z mojí tváře
marná snaha
obejmi mě
a slib,že už mě nikdy nepustíš
a že všechno bude jako dřív.
nic ti to přece neudělá.
nevim jak to nazvat
i noční život Prahy
zdá se být míň rozmanitej
oproti takový děvce jako jsem já.
sobecká,pokrytecká,zlá a bezcitná.
pa t.
chci se bát a bouřit
chci trochu mužský sobeckosti
chci snít a toužit
chci pořádnýho chlapa
co jinýho než strach?
bojim se bojim
a strachem už skoro nedýchám
tvý tričko mám schovaný po hlavou
jeho vůně mi motá mysl
pro beana
bolest je kompas
život je cesta
i když ženich utíká
živá je nevěsta
ještě jednoho blba
komu mám co za zlý.
co ti tak můžu vyčítat.
už dost dlouho jsme spolu nespali
i ty sám si to přestal počítat
bez názvu
hledaje lásku u druhého
zjistila že miluje prvního
tak fackami od prvního
fackuje druhého
kvůli blbovi
ztrácim se ve vzpomínkách
ztrácim se v nich
dívám se do slunce
a hledám sníh
jsi blb
lidé co se milují
překonají tisíce kilometrů
žádná vzdálenost je nezastaví
ani víra
s blbem poprvé
Kde bereš tu odvahu nazývat mě zbabělcem.
Sám si plný strachu
a soudit mě.
To nebyl správný tah.
blbovi?
jezdil si za mnou každej den
jen pro těch deset minut
nikotinovýho soukromí
dělal si šaška
blbečku
dívám se ti do očí a
vidím v nich LÁSKU
díváš se mi do očí a
vidíš v nich slzy
blbovi XI.
nic mě nenapadá
zapiju tě rumem
a s každym dalšim zapijim to ticho
nic tě nenapadá
blbovi II.
opiju se vínem
a skončím v tvojí posteli
ráno mě jako královnu odvezeš autem
nebo mě necháš čekat na zastávce
pro blba III.
chci bejt s tebou,to si nejvíc přejua pak se tomu (jak jsem blbá)z plna hrdla směju.
:) :) :) :) :) :) :) :) :)))
pro blba IV.
co mi ještě můžeš chtít. neudělal jsi už dost. nebo spíš nic. chci ti říct,ať vypadnešale jakoby se mi zasekla ústasnažim se tě odstrčitale jakoby mi znehybněly pažeprosím tě,ty tu nesmíš zůstatnezvládnu tvůj další odchodten med co mi po tvářích mažešsmyje zas slza za slzouzbyde jen ďolík v polštářijen teplé místo pod dekourozcuchané vlasy kruhy pod očimadivný dechrozmazaná řasenkanatržené tričkoztracená ponožkanezatažené záclonyvypnutý budíkkouřem nasmrádlé oblečenípřeplněný popelníkneúprosná kocovinapolámaná dušerozmazaný iluzechladtichoprázdnoa tvá vzdálenost.
blbovi V.
dneska jsi mi volal.
bála jsem se s tebou mluvit,
tak jsem to radši nezvedla.
řekla bych ti buď
blbe VI.
čichám vůni tvého dechu
válím se v tvých očích jako v mechu
v noci jak malý děcka v posteli skáčem
ale jak to končí ráno.
for blb VII.
"už nemám zájem"
jen jak to říct.
celkem snadná věta.
mám strach
pour blb VIII.
nemůžu psát
nemůžu spát
všechno kvůli tobě
nemůžu jíst
blbe IX.
už spolu skoro ani
nespíme, pijeme levnej
hořkej alkohol, sedíme
na studenejch dlaždičkách
blbe po xté
vim,že mě máš rád a taky vim,že to víš i ty. ale. a tímhle slovem to všechno končí. (protože jen moje vědomí "toho" nestačí)
blbe I.
jsi vlastně docela trapnej,
fórky nestojej za moc
a i když mi občas mile vyrazíš dech,
většinou z tebe nic chytrýho nevypadne.