|
Z čeho Ti je tak strašně špatně? Z toho, že píšu o ramenách, o náruči, o těle? Miluju člověka pro to, jaký je uvnitř, to určitě. Ale taky miluju jeho oči, úsměv, ramena. A můžu o tom napsat. Můžu psát o duši i o těle. Možná jsem se opravdu špatně vyjádřila. Šlo o to, že i když jsme se vzájemně vzdalovali, tak fyzicky jsme si byli pořád strašně blízko. Byla tam něha a souznění. Proto jsem nevěřila, že to končí.
Pravdu máš o tom mlčení. On nemluvil, já se neptala. To je ta zásadní chyba.Poslední větou ses docela trefil. Ale to, že píšu o těle, neznamená, že to je vše špatně. Můžu napsat báseň třeba jenom o šoustání. To k lásce taky patří, ne?
Díky za názor.
|