28.01.2007 15:10 K dílu: Milostný život Evy P. Valéry
Myslím že máš talent pro psaní, ale samotný prožitek nestačí, schází mi autorský přesah, nějaké 'uchopení' události.
17.01.2007 20:33 K dílu: ZPRÁVA Z PRAXE Valéry
Mě se to líbí, umíš psát s tvůrčí rozvahou. A literární ironie ti taky jde. - I jízlivost v praxi? :-)
17.01.2007 20:18 K dílu: sjuuu, a její řetízek. Valéry
Rozhodně se nejedná o schizofrenii, leda o tu, které se říká: ‚rozporuplné pocity‘. Ano, i pro mě je to o dvou lidech. A ten výklad, hlavní je: „uměla jsem a neumím“ – pro mě je v tom vyjádřen jakýsi údiv, nad tím co jsem ještě nedávno uměla (třeba jako lusknutím prstů), a najednou nedokážu, a je to neschopnost vyvolaná čímsi emocionálním. A právě tenhle údiv nad sebou samou je tím největším co pro mě báseň má. Ze sebejistoty k poznání že něco nedokážu (navzdory své vůli), a dál k otázce, která patří k základním celé sjuuuiny tvorby: ‚Tak co je vlastně má vůle?‘
15.01.2007 21:50 K dílu: sjuuu, a její řetízek. Valéry
Autor se nevzpěčuje bezdůvodně, autor cítí, že sjuuu je mnohem báječnější, než se mu podařilo napsat. :-)
13.01.2007 21:51 K dílu: sjuuu, a její řetízek. Valéry
avi pro autorku
13.02.2001 00:00 K dílu: Valéry
Vóóóóó, (třeseš se?) tak to já ti budu držet palce, už ode dneška, všecky čtyry. :))
13.02.2001 00:00 K dílu: Valéry
Óóóóó !!! Velká Rivko, kořím se před Tvým kritickým rapírem. p.s. Je to pravda že jsi bohemistka? :o)
09.02.2001 00:00 K dílu: ..že mi je ľúto.. zvieratká ! Valéry
Astrálka: :-)))))))))))))
11.10.2001 00:00 K dílu: SLEPEC Valéry
V posledním verši dílo psychologicky kulminuje, musí být. Tip.
09.10.2001 00:00 K dílu: Valéry
Nacházím v tomto díle jistou „výstavbovou“ paralelu k tvé dřívější básni Pán a Otrok. Ábel má totiž nápadně shodnou základní povahovou vlastnost s Otrokem, a to skrývanou vědomost Kainova/Pánova úmyslu. Oba pak shodně tuto svoji vědomost účelově utajují za falešnými otázkami. Ábel se ptá Kaina proč má v ruce kámen. Přitom ale velmi dobře ví proč. Už sama ta otázka jej totiž prozrazuje, neboť v každé otázce je implicitně obsažena pochybnost, připuštění vědomí jiné alternativy. Proč se Ábel Kaina ptá: ‚Přicházíš mi pomoci?‘, když ví že jej Kain přichází zabít? Nepochybně proto aby si zachránil život. Nabízí totiž Kainovi svými otázkami možnost „čestného“ ústupu do Lži, a to bez vyjevení skutečného úmyslu, Pravdy. Neuvědomuje si však, že právě touto nabídkou bere Kainovi možnost tutéž nabídku přijmout. I Kain totiž od chvíle kdy Ábel promluví ví, že Ábel ví. (Ábel vlastně Kainovi lže) A kdyby Kain na tuto nabídku přistoupil, dopustil by se stejné lži, a navíc, že přistoupil na Ábelovu lež, stal by se vzápětí Ábelovým otrokem. Proto v tuto chvíli již pro Kaina není cesty zpět, neboť ono Ábelovo vědomí pravdy o Kainově skutečném úmyslu, (a předstírání nevědomí), a nabídka lži pro Kaina, tohoto nutně ponižuje. Ábel se tedy v Kainových očích nad něj povyšuje, a tomu pak nezbývá, nechce-li se ponížit nejen před Ábelem, ale i sebou samým, nic jiného než Ábela zabít. – Domnívám se tedy, že „zápletka“ nemá jiné řešení, než podle Bible ale i historických zkušeností má. Jde o téma skutečně věčné, ale neřešitelné. Tím myslím neřešitelné jinak než zločinem. A vlastně i tvůj Ábel to nakonec pochopí, a ustupuje před Pravdou která je nad nimi oběma. Obecně si pak myslím, jak pravděpodobně naznačuje i sidi, že zpracování je poněkud nemoderní, neboť ono jasné vložení Dobra do Ábele, a Zla do Kaina je už dávno rozpoznáno jako bezvýchodné. Správně a s nadějí na jiný výsledek by obojí muselo být v jednom, v Kainovi. Ábel je v tomto modelu nezajímavý (jako ostatně každá oběť). A ta naděje spočívá v tom že tento „dialog“, ale řekněme přesněji Ábelovy nabídky, proběhnou v Kainově mysli. Dialog mezi dvěma subjekty vždy obsahuje prvky lži, vnitřní dialog jednoho subjektu je mít nemusí, zvláště v zásadních okamžicích. Pokud by se takovou situaci podařilo navodit, potom zločin mohl být odvrácen. (Ovšem, ani tento poznatek není nic nového, je však bezpochyby modernější, a lze v něm nacházet východiska pro parciální společenské či sociální otázky) Kde se tedy stala chyba? Na samém počátku, kdy Kaina ovládl pocit křivdy který mu nebyl vyvrácen. Z toho ovšem vyplývá že Kain, sám pro sebe, je nevinen. Nabízí se mi závěr že uvědomělé (lidské, ale jiné ani není možné) Zlo, vzniká až existencí (pod vlivem) Dobra. Jestli Dobra lidského, nebo i Božího? Na tuto otázku si netroufám odpovědět.
20.09.2001 00:00 K dílu: monolog s FLO Valéry
Yeziii, umělce přece nedělá pracovitost. Ale i kdyby, jsem líný jako veš. :-) p.s. Jo takhle, už mi to došlo, ty to myslíš totalitně hanlivě. :-(
06.06.2001 00:00 K dílu: monolog s FLO Valéry
Tedy dámy, to se vám to smekají kloboučky, když moc dobře víte že jako dámy nemusíte. - Hle napadá mě, vyměním každé jedno smeknutí za dvě hubičky, co vy na to? :))) A k tobě extra, Salo. Jak mám o tobě reference, tou botkou bys mi nejspíš na můj sandál letní dupla, a na podpatku (italském) se asertivně zatočila. Přesto ale, belhajíc se odtud děkuji. :) V.
23.05.2001 00:00 K dílu: Valéry
Laďa:
Ale ano, máš pravdu. Tou ženou netušená ironie? v tom je.
30.04.2001 00:00 K dílu: Valéry
Děkuji. Nu tedy abych nebyl tak stručný: Sice se ze zásady tvářím že jsem k jakýmkoliv chválám, poděkováním a jiným projevům … imunní až okoralý. Ale zároveň nemohu popřít že čtouc toto pociťuji určité příjemno. p.s. Děkuji v této souvislosti za všechny projevy přízně, kterých se mi v této souvislosti dostalo. :-)
07.05.2001 00:00 K dílu: Solnička Valéry
Salo! jak můžeš moji donáškovou službu takhle pomlouvat? Vždyť před expedicí osobně všechny houstičky prohmatávám, olivky olizuji, láhve koštuji, tiramisy týrám a chlebíčkům pohlebuji. - Vzpomeň si, nebyl ten rohlík od žida? Tak střívka bys mi z útrob odborně tahala jo? A z 0 na 4 mě překládala. Takhle ty na mě !? :(( Dávej si bacha, jdu se podívat kdy nám začíná střelecká sezóna. :))) Mamlakat: Když mi onu inkriminovanou punčošku pujčíš k podrobnému ohledání povím ti o tobě všechno. A samé hezké. :)
24.04.2001 00:00 K dílu: Solnička Valéry
Chápej Mamlakat že neuvedenou součástí onoho výše uvedeného je i tajemství, přece bys nechtěla abych tě o ně připravil. :)))
23.04.2001 00:00 K dílu: Solnička Valéry
Mamlakat: "v úleku nesmyslném" Bože !!! Já jsem snad geniální ! :)))
23.04.2001 00:00 K dílu: Solnička Valéry
Krásná Mamlakat, pozorně mě poslouchej a nespi mi tu s pusou pootevřenou: Tvé: "už nikdy neříkej.... (anebo jo... :)))" a Mé: "slovech někdy zmatených" Víc polopaticky už neumím. :)) Salo: Chápu že po opulentní konzumaci vybraných lahůdek, naší firmou dodaných až do ateliéru pod hvězdami, (mimochodem dodnes nezaplacených) Ti přišla chuť na chléb a sůl. Ale neboj, to rychle přejde.
20.04.2001 00:00 K dílu: Solnička Valéry
Vidím Mamlakat, že těmito slovy: "či slovech někdy zmatených," jsem Tě skvěle vystihl. :o)
17.04.2001 00:00 K dílu: Chtěl bych upíjet z lahváče Valéry
Héééj, ten-ta o patro výš jsem nebyl-a Já. Kdo mi ukradl nicka ? přiznejte se. p.s. Já nejsu holčička :))
17.04.2001 00:00 K dílu: Chtěl bych upíjet z lahváče Valéry
Já bych toho chtěla ... :o)
17.04.2001 00:00 K dílu: Valéry
Škoda, že do Phy přijedu až v 19:00 :-/
17.04.2001 00:00 K dílu: Vilnosti princezen Valéry
hmmm... *
30.03.2001 00:00 K dílu: Valéry
Já jen že rozsah textu pro obě postavy nápadně neodpovídá realitě, jinak nic. :))
27.03.2001 00:00 K dílu: Valéry
:o) Ahóóój všici  :-( Kde je tu ta flaška? 
:O) Mlask .. chrocht .. slup - Jaképak já su prase?:o) I Am ... I áá (o:  :OO) Glo glo ...
:o) Proše pana, dzieň dobry? (-: Bardzo dobrže. :R) Dejte mi prosím větší kousek toho králíka. Honem, dokud se Falka nedívá.   :-)) Chcem sa z ťeba napiť, šaty odhoď preč ... (o:  ;) Necháš ji ty zvíře! Vždyť je jí teprve 14! :)(: 

:(( :((( :((( Který darebák sežral celý dort ?!!! 

 

Tady byl dort !!!

  :-( Hopla, upadl mi chlebíček.   O))) Já to nebyl. Hami hami .. olízse ...   Jupí čertéé ...:o))) (to su já) 
:-) Básník, to zní hrdě.  ;-) Jé, ty jsi čímdál hezčí, jak to děláš? {}: 8  :o) Íď vártolog nem tu dom   :c) No nazdar že je konec.
01.04.2001 00:00 K dílu: Únik Valéry
Začínáš moc hezky, znovu si uvědomuji jak málo stačí napsat, aby čtenář pochopil, byl vtažen dovnitř pocitů a myšlenek, a přesně rozuměl i tomu nenapsanému. Ovšem dobře napsat je třeba. Fikce, ano, dá se napasovat na cokoliv. A není špatně je-li „To naše“ cokoliv jiného, jde jen o to aby to bylo stejně poctivé jako ona fikce prvotní. Jenže právě tady často dochází k rozladění když se své, a jiných, fikce pokoušíme dát k sobě, sjednotit. Fikce jsou samostatné otevřené? – uzavřené? Světy, neměli bychom se snažit někam je zatřídit, zařadit, porovnávat. Nesmíme sahat dovnitř ve snaze pochopit. Ale můžeme pochopit aniž bychom si vsáhli, fikci upravili pro svůj pohled? Bojím se že ne. – A pak si tedy musíme pomoci rozumem, jenže ten relativizuje zachvívající se stébla trávy. Je to past? Byl bych rád kdyby nebyla, ale je. Rozum vždycky stojí v určitém bodu vesmíru, a žádný jiný nemůže stát v tomtéž okamžiku ve stejném bodě, proto se my lidé nevyhnutelně míjíme, aniž bychom se míjet uměli. Je mi smutno z toho co jsi napsala, ale je to smutek plodný, takže je mi i dobře. p.s. Tač tač čajná, brzy se proflákneš. :)))
26.03.2001 00:00 K dílu: Valéry
:o) Ahóóój                   :)) Happy birthday        :-( Kde je ta flaška?    
     :) Mnoga ljeta

 

    :O) Mlask .. chrocht .. slup     :o) I Am ... I áá (o:           :OO) Glo glo ...
                                       
:o) Proše pana, dzieň dobry? (-: 

 

 :R) Dejte mi ještě větší kousek     :-)) Chcem sa z těba napiť, šaty odhoď preč ... (o:     ;) Necháš ji! :)(:      
                                       
   :-( Hopla, upadl mi chlebíček.         :(( :((( :((( Který darebák sežral dort ?!!!      Click To Preview          Jupí čertéé ...

:o))) (to su já) 

     
  :-) Básník, to zní hrdě.     ;-) Jé, ty jsi čímdál hezčí, jak to děláš? (-: 

 

:O))) Já to nebyl           :o) Íď vártolog nem tu dom        :c) No nazdar
26.03.2001 00:00 K dílu: Valéry
:o) Ahóóój                   :)) Happy birthday        :-( Kde je ta flaška?    
     :) Mnoga ljeta

 

    :O) Mlask .. chrocht .. slup     :o) I Am ... I áá (o:           :OO) Glo glo ...
                                       
:o) Proše pana, dzieň dobry? (-: 

 

 :R) Dejte mi ještě větší kousek     :-)) Chcem sa z těba napiť, šaty odhoď preč ... (o:     ;) Necháš ji! :)(:      
                                       
   :-( Hopla, upadl mi chlebíček.         :(( :((( :((( Který darebák sežral dort ?!!!      Click To Preview          Jupí čertéé ...

:o))) (to su já) 

     
  :-) Básník, to zní hrdě.     ;-) Jé, ty jsi čímdál hezčí, jak to děláš? (-: 

 

:O))) Já to nebyl           :o) Íď vártolog nem tu dom        :c) No nazdar
30.03.2001 00:00 K dílu: děkovačka Valéry
Nóóóó ..., já myšlím že kdo klálíštky miloučkuje jako Falčinka, muší jim ty bobíštky šrovňávat podle velikošti moč moč rád. :))) - A neptá še tak blbinkově :)) A teď hádej, jsem taky infantilní, nebo mi chybí žuby ?
30.03.2001 00:00 K dílu: děkovačka Valéry
Ech já nechci být rejpavý, ale Falko, co takhle čistit kotce a rovnat bobky na hnoji podle velikosti, uměla by jsi ?? :)) Nebo jsi jenom na to hlazení se a hraní si v pelíšku. ;)
27.03.2001 00:00 K dílu: děkovačka Valéry
:o) Ahóóój všici  :-( Kde je tu ta flaška? 
:O) Mlask .. chrocht .. slup - Jaképak já su prase?:o) I Am ... I áá (o:  :OO) Glo glo ...
:o) Proše pana, dzieň dobry? (-: Bardzo dobrže. :R) Dejte mi prosím větší kousek toho králíka. Honem, dokud se Falka nedívá.   :-)) Chcem sa z ťeba napiť, šaty odhoď preč ... (o:  ;) Necháš ji ty zvíře! Vždyť je jí teprve 14! :)(: 

:(( :((( :((( Který darebák sežral celý dort ?!!! 

 

Tady byl dort !!!

  :-( Hopla, upadl mi chlebíček.   O))) Já to nebyl. Hami hami .. olízse ...   Jupí čertéé ...:o))) (to su já) 
:-) Básník, to zní hrdě.  ;-) Jé, ty jsi čímdál hezčí, jak to děláš? {}: 8  :o) Íď vártolog nem tu dom   :c) No nazdar že je konec.
26.03.2001 00:00 K dílu: děkovačka Valéry
Falko jsi infantilní víc než Šílka. :)))
22.03.2001 00:00 K dílu: děkovačka Valéry
Ehmm ano, březnoví králíci jsou skutečně čímsi zvláštní. Já bych si s dovolením přidal, … a té omáčky také. – Děkuji, dobrou chuť. :))))
22.03.2001 00:00 K dílu: Splet zájmen Valéry
No vždyť já tím upozorňuji na Tvůj zjevný posun k moderní výrazové formě. Jestli to není tím že se přemísťuješ do Prahy? ( jak jsem slyšel). Tamto promiň nejde to, (a stejně je to jenom fikce) Všecko dobrý ? Merle. :)))
21.03.2001 00:00 K dílu: Splet zájmen Valéry
Je to silné, něco mezi Erbenem a Lyrykem. (blíže k Lyrykovi) :))
21.03.2001 00:00 K dílu: Paladinův spad Valéry
Je to silné, něco mezi Erbenem a Lyrykem. (blíže k Erbenovi) :))
09.04.2001 00:00 K dílu: Valéry
Což není negativní kritika, nýbrž jen upozornění na jistou spřízněnost. :) (nebo ovlivnění?)
09.04.2001 00:00 K dílu: Valéry
A ten text nahoře to nic nejni, to taky umím heč. :)). (jenže už jsem to zapomněl) Ale ta báseň Janis, ta mi někoho (tebou přiznaného) silně připomíná.
08.04.2001 00:00 K dílu: Valéry
Janis, já ti nevěřím.
09.04.2001 00:00 K dílu: Načrtnutá ..... Valéry
Já si spíš říkám že mě někam do mokřadu vylákáte (obě máte v čvachtání ve vodě a jiných tekutinách zálibu) a tam … se bojím domyslet (nebo mi fantazie nestačí). Hej Janis, ty hvězdičky, nejni to morseovka ? A ty Salo, to bylo poráde slibů stran ovoce, a ještě jsem neviděl ani pecičku. :)))
20.03.2001 00:00 K dílu: Načrtnutá ..... Valéry
Salo, slibovalas mi švestičky ! Já švestičky rád :) Taky ráda švestičky ? :)
13.03.2001 00:00 K dílu: Načrtnutá ..... Valéry
Rivko :-r šak ty fíš proč.
23.03.2001 00:00 K dílu: Pohádka na draka Valéry
To je citové vydírání Salo, copak jsem tě neučil že se máš nejdřív rozhlídnout na obě strany, a teprve potom běžet. - Ale nic se ty neboj, kdyby něco tak ti koupím invalidní vozík, budeš mi pro pivo jezdit. - Na Bělehráááád !!! Eéé .. chtěl jsem říct: K Berááánkůůůům !!! Dobrý ne? :)))
23.03.2001 00:00 K dílu: Pohádka na draka Valéry
Ale to je jednoduché ..jede..vlááááček..motorááááček..kolik.. vozů.. asi máááá ??? SEDM!! Sala jde pro pivo!!! Tak kde se s tím pivem couráš ??!! :)))
23.03.2001 00:00 K dílu: Pohádka na draka Valéry
Nejdřív ty mě ten džbánek piva, a potom já tobě střevíček. Ale …, to přitom budu muset ohnout záda, až zlomit si charakter …. A to bys přece nechtěla, takže zůstaneme jenom u toho džbánku, jo? :)))
21.03.2001 00:00 K dílu: Pohádka na draka Valéry
Nic nejni zadarmo, prosil bych tu třešničku, nebo švestičku. –––––––{–––{––@
20.03.2001 00:00 K dílu: Pohádka na draka Valéry
Pohádka je to krásná, ten komu se nechce bojovat bych mohl být klidně i já. Ale já přišel kvůli těm třešním. :)
20.03.2001 00:00 K dílu: Pohádka na draka Valéry
Pohádka je to krásná, ten komu se nechce bojovat bych mohl být klidně i já. Ale já přišel kvůli těm třešním. :)
20.03.2001 00:00 K dílu: Pohádka na draka Valéry
Pohádka je to krásná, ten komu se nechce bojovat bych mohl být klidně i já. Ale já přišel kvůli těm třešním. :)
20.02.2001 00:00 K dílu: Valéry
Podobně jako Merle se trochu bojím aby Písmák nepřišel o svoji jedinečnou atmosféru, k níž patří "on-line" výroky a repliky pod některými dílky, vtípky, hádky a tahanice a srandy, které se točí kolem několika málo nicků, včetně Merleho :-). Ale ti kdo by si vytvořili kluby se doufám i nadále budou bavit jako dosud, a to své klubové navíc, budou dělat "off-line" doma.
16.02.2001 00:00 K dílu: Gotický motiv Valéry
kafčina stránka: Město pobytu: Praha Něco ti tam chybí protože jako Pražka nemůžeš znát pocit osamoceného člověka mezi polnostmi. :-) p.s. Víš co jsou to "polnosti"? :)
16.02.2001 00:00 K dílu: Gotický motiv Valéry
kafka: První P je velké protože je první, ta ostatní označují podstatné, lebka je například ta moje. :-) Něco by jsi přidala? Není co přidat, možná ti tam něco chybí protože jsi Pražka. :o)))
16.02.2001 00:00 K dílu: Veselý VALEntýn, aneb ČERVánky nad Prahou Valéry
Báječné mi při četbě samovolně asociovalo. Díky.
21.03.2001 00:00 K dílu: Dívka Sonatina Valéry
Salo víš co mám u Tebe ve veliké oblibě až vážnosti, ba nebál bych se říct v úctě až strachu, řeknu rovnou v bázni. - Že Ti nikdy tak docela nerozumím. :( Ale kupodivu mi to vůbec nevadí. :)))
28.02.2001 00:00 K dílu: Dívka Sonatina Valéry
Dík zolli za tvůj komplexní nálet na mé ... ehm, co vlastně? Ale to je jedno, ... jo už jsem si vzpoměl, na má skvělá díla. Ale, zdvihám káravý prst, v "2001-02-28 00:02:53" !!?? Maminka mi vždycky říkávala že všechna slušná děvčata v noci spí. :o) Že by mi neříkala pravdu? :))
20.02.2001 00:00 K dílu: Dívka Sonatina Valéry
No, usebrání mám tak různě načtené, dnes se dost používá. Mě přijde sice trochu zastaralé, ale velice přesné, je to takové vnitřní uchopení se, znovuobnovení, odstup od sebe i od světa. Nezájem o kritiku? Buďto je tak špatná že za reakci nestojí, nebo tak skvělá že nelze nic namítat. :-)
13.02.2001 00:00 K dílu: Ochrana kategorie "Písmáci dětem" ??? Valéry
Cavalera: Nejsme v rozporu, jde o kategorii dětem. Myslím že by bylo dobré kdyby tahle kategorie (jenom tahle) měla 3 redaktory. 2 redaktorky, neboť ženy a dívky nemají tendenci před dětmi exhibovat, a 1 redaktora, aby si děti taky užily srandy. Jinak se mi líbí co napsali Yenn a Máša.
12.02.2001 00:00 K dílu: Ochrana kategorie "Písmáci dětem" ??? Valéry
Podporuji Eternala v jeho požadavku na ochranu této kategorie.
16.02.2001 00:00 K dílu: Další vývoj Valéry
Abych nezůstal příslušníkem většiny, která pak bude volat „podvedli nás!“ tedy: Písmák je společenstvím lidí spřízněných vlastní literární činností, a to na všech úrovních, od dílek typu „kýho výra“, až po vážně míněnou tvorbu. Pro někoho je Písmák místem kde se chce hlavně bavit, pro jiného místem kde chce prezentovat své nejlepší. Jsem proto aby Písmák na své základní úrovni zůstal tím čím je, tedy hlavně zábavním místem. Jsem pro to aby ti kdo vedle členství v onom širokém společenství chtějí intenzívněji pracovat na sobě (či se prezentovat) měli možnost zakládat kluby (spřízněných duší). Což technicky vidím tak že by dostali právo mít na hlavní stránce Písmáka link na svoji stránku (s právem nezávislého designu), kde by mohli představovat svá nejlepší díla (včetně případné obsáhlejší diskuse k nim, a nejenom k nim), případně i díla nečlenů klubu (s jejich souhlasem). Jsou tu námitky že dojde určitému odcizení klubistů od celého kolektivu. Myslím že to nebude tak zlé, jednak by všechna díla zůstala přístupná ze základní úrovně, tak jak jsou dnes. A jednak každý se může rozhodnout jestli chce být Písmákem jako dosud, nebo navíc členem nějakého klubu. Myslím že klub by měl mít nejméně 3 členy, a na onen link na hlavní stránce dostat právo až svoji stránku fyzicky vytvoří, umím si představit počáteční nadšení, které brzy vyšumí do ztracena. Co se týče nováčků a jejich bezprizornosti po vstupu. Ti kdo přicházejí jistě rychle chápou (když jsem pochopil já), že když budou pilně, jedno až dvou slovně, komentovat dílka jiných, dostane se jejich tvorbě stejné odměny. Ti kdo budou mít ambice stát se členy už existujícího klubu, by měli být natolik vytrvalí aby vydrželi třeba i několik měsíců, než svými více pracemi dokážou že to s psaním myslí vážně, a kvalita jejich děl je trvalá. Koneckonců umím si představit že vynikající nováček kolem sebe shromáždí skupinku podobně nevyvolených, a vytře bohorovným klubistům zrak. Co se týče reklamních bannerů, v malém množství, a rychle se natahující mi nevadí, nedráždí mě ani nesvádějí ke clickání. Občanské sdružení? Rada Písmáka? Přiznám se že o čem je takové občanské sdružení nemám žádné povědomí, ale jestli by se Písmák měl rozvrstvit a pojmout do svých stránek spoustu práce svých členů, myslím grafickou, software a veškerou činnost mimo vlastní tvorbu, měla by tu být jistá záruka že tahle práce nepřijde vniveč. Možná že teď budu úplně mimo, a předem se omlouvám jak Oldovi, tak těm kteří na něj nedají dopustit. Jestli jsem správně pochopil, tak Olda má Písmáka jako svoji soukromou aktivitu? Ptám se žertovně: Co když na něj nějaká zrzečka se zelenýma očima upře svůj kuk, a řekne: Oldíku, buďto Já, nebo Písmák? – Nevím co by v takové chvíli udělal Olda, vím co bych udělal já. (Ale ty důvody mohou být i mnohem prozaičtější) Pokud rada Písmáka odvodí svoji práci od slova ministere, což tuším znamená něco jako že sloužím, jsem schopen s jistou dávkou obav přikývnout. Ale musela by celá její činnost být viditelná všem. Vím že to co jsem napsal je obsaženo v různých příspěvcích výše, šlo mi je o to abych vyjevil svůj názor, viz úvod. p.s. k příkladu zrzečky se zelenýma očima jsem se nechal inspirovat jedním dílkem od papoucha (bez svolení).
24.01.2001 00:00 K dílu: Valéry
Lilbeth ad 1) Nikam konkrétně jsem tě neposílal. Pouze jsem poukázal na rozdíl (studenosti a lhostejnosti) v tvých povídkách (ta zmiňovaná ultramodernost). Já je tak nazírám! A tvým tvrzením že jde o milující ženy. Ani poté co jsi mi to vysvětlila, a Bříza + Anonym to tam nalezl, (tuto bystrost mu upřímně závidím) tedy ani takto vyzbrojen jsem v tvých povídkách nenalezl „opěrné body“ abych tvé hrdinky mohl spatřit jako milující. ad 2) Nechci to příliš rozpitvávat, ale přece. „. Náš umělec ….“ Od matky a v daném kontextu je to pro mě ironie. „Týden před maturitou se náš drahoušek přiotrávil alkoholem. Hrůzou jsem dvě noci probděla“ náš drahoušek a Hrůzou je pro mě kontradikce. „Já mužským citům nerozumím, ale asi mi bude chybět rovněž. Co naplat, když s ním ulehám a po jeho boku se i budím.“ Jinými slovy, mě je všecko fuk. Znovu opakuji: Ani poté co jsi mi řekla že je to milující žena nejsem schopen spatřit že je to o lásce. ad 3) „žádná žena nepochopí …“ Jednak se Lilbeth úporně vyhýbáš jedinému správnému porovnávání, totiž: Podvádějící muž a podváděná žena versus podvádějící žena a podváděný muž? Neustále hovoříš o tom jak vnímá nevěru nevěrný On a jak jeho nevěru vnímá podváděná Ona, ta druhá varianta ti schází. Nechci se vyjadřovat k „mediálnímu Plzákovi“ mám snad proti tobě vytáhnout Weisse? Ale přece vytáhnu :-) „Potvrzuje to i zajímavý pokus, při němž si měli muži a ženy představovat své partnery v různých intimních situacích. Zatímco pro muže byla nejvíce rozrušující představa partnerky souložící s jiným mužem, ženy nejhůře nesly myšlenku, že jejich partner je romanticky zamilován do jiné ženy, že s ní prožívá romantickou lásku.“ ad 4) Blahopřeji ti k Pomstě v Ty a Já, ke statečnosti publikovat ji pod občanským jménem (proto jsi to uvedla?) a přeji ti honorář který tě příjemně překvapí. Dávám ti však za pravdu že tvé poslední argumenty jsou poněkud úpadkové. Co dokazuje Pomsta v Ty a Já, má ten časopis být nějaký soudce nad námi? Potažmo má jím být kolektiv rozhněvaných žen, pro které jsi přichystala protestní petici? V.
22.01.2001 00:00 K dílu: Valéry
Omlouvám se za ony nešťastné vidle. Nešlo o zastrašující řinčení selskou zbraní, nýbrž o upozornění které se v mých společenských vrstvách vykládá asi takhle: ‚Já vím že to co jsem právě řekl vypadá jako slabina, jako kus hradby který tě možná zláká k útoku, ale jsem přesvědčen že bych to místo uhájil, jenom bych na jeho „výdřevu“ musel připsat několik vět. :-) Říkáš že cílem který přetrvává je technická podstata, prostředek. Už staletí přetrvává technická podstata Svatovítského chrámu, zdi, střecha, atd. Ano, fyzicky přetrvává toto, a já když vstoupím dovnitř vnímám prostor, jeho výšku, symbolický význam historický, význam času, mě je vyhrazeno možná nějakých 70 let života, ale tady si najednou „osahávám“ staletí, cosi mě vezme za duši, tušení že tady a teď lépe vím co je v životě větší a co je malé. A já jsem na tomto místě tak trochu lepší (větší) Člověk. Ne větší než kdosi jiný, větší než já když stojím třeba na nástupišti a čekám na tramvaj. Tohle mi způsobí moje emoce, kterou to místo ve mně probudí. Způsobí to ty zdi, technická podstata onoho objektu? Empire State Building je jistě kolosálnější stavba, a i když jsem před ním nikdy nestál, vím že by ve mně vyvolal nepříjemné mrazení, že z té výšky bych nechtěl padat, a trochu nedůvěřivě bych věřil že ani on nespadne na mě. Teď předpokládám námitku (i když tebe určitě napadne mnohem kvalitnější) : ‚Ale Svatovítský chrám byl vystavěn se záměrem aby v tobě tvoji emoci vyvolal, ten způsob zformování technické podstaty, k tobě mluví. Zatímco onen Empire je administrativní budova, která slouží pouze každodenní všednosti, a s tímto záměrem byla také postavena.‘ Dobrá, ale co bylo dřív, ty zdi, nebo emotivní křesťanská duše stavitele? Formovala víra architekturu, nebo architektura víru? Podle mne Víra architekturu. A proto ten pocit, a to moje „povýšení“ na tom místě. Protože já, ač nevím jestli jsem věřící nebo ne, nemohu popřít že jsem se narodil a vyrůstal v Evropě, která stojí na křesťanských základech. Ta stavba mě spojuje se stavitelem jehož duchovní základ je shodný s mým. On do ní vložil poselství/symboly své duše, svoji emoci, a já jeho symboly umím číst. Kříž nejsou v Evropě dva překřížené kusy dřeva. Někdo před ním sklání hlavu, někdo jej povaluje na zem, ale každý ví že to není piktogram pro dřevo na topení. ---------------------------------------------------- Tady si dovolím malé odlehčující odbočení, určitě budu mít problém s odbornými výrazy, myslím však že co chci říct bude srozumitelné. Když píšu svoje nádherné básně :-) tak na počátku je jakési nehmotné vstoupení do jiného světa, porozumění všemu, a já užaslý jak fantastické obrazy to vidím se chápu tužky, abych je zachytil pro sebe, pro současníky, i příští generace. Ale většinou trvání „onoho“ v té nejvyšší intenzitě je krátké, nestačím psát, a slova na to taky nestačí, obraz neodvratně pohasíná, sotva jsem co zachytil. A tak se nakonec hodiny přehrabuji v teplém popelu toho okamžiku, a cosi přece jen sesmolím, proto moje básně nejsou nádherné :-( Někdy když vidím psa jak je dychtivý běžet, nebo kočku když jen tak leží a nehnutě se na mě dívá, napadne mě že bych se chtěl napojit svým mozkem na jejich, (tady to bude odborně skřípat) na jejich neuronovou soustavu, na jejich synapse, na centrum myšlení?) (někdy mě tohle napadá i u žen :), a prožít tu jejich emoci, pocity, jsou stejné jako moje, nebo úplně jiné? A tady je jádro odbočení: Kdyby se na mě v tu chvíli mého básnického osvícení napojil tímhle způsobem můj čtenář, oč dokonalejší by byl jeho prožitek, co! on by byl dokonalý! Protože nic z něj by se neztratilo mojí neschopností onen záblesk zachytit do slov, neboť já bohužel nejsem geniální básník :-( A tak mě nutnost zaznamenávat emoci do slov symbolů, té tvojí technické podstaty, bohužel připravuje o Nobelovu cenu za literaturu, a o 1 000 000 $. :-/ pozn: Ta část žertu o ženě je vtip takzvaný čistý, tedy není výpovědí o mé osobě. Znám a mám rád kouzlo otazníků, do některých obálek se nedívám ani když jsou rozlepené. :-) ---------------------------------------------------- Umění užité, umění samo pro sebe? Já se tady vědomě musím vzepřít dělení umění na „umění“, a umělecké řemeslo. (Ale možná že ti jenom pojmově nerozumím.) Obraz je umění samo o sobě, neboť neslouží ničemu jinému než uměleckému dojmu, zatímco např. fajánsová keramika slouží jako užitný předmět, s přidanou uměleckou hodnotou (uměleckým dojmem). Ale obojí mi slouží!, jedno jestli výhradně mé duši, nebo primárně mému tělu jako džbánek na pivo. Můj pohled na obraz, přečtení básně, návštěva divadelního představení je pro mě užití umění. Cokoliv jsem kterýmkoliv ze svých smyslů kdy „spatřil“ jsem užil. Říkáš že: „Původem tvorby jistě je sebevyjádření, ale také samoúčelná hra, jenomže vedle toho ještě téměř nepopsatelná spousta aspektů, jež by bylo možno zahrnout.“ Samoúčelná hra – a spousta dalších vlivových aspektů. Není tu rozpor, myslím ta hra s aspekty? Samoúčelně si nehraje ani malé dítě, možná u idiota stále dokola opakujícího větu nebo pohyb bych připustil? že je to samoúčelné, ale hra už bych neřekl. Duševně zdravý člověk si někdy samoúčelně hraje (odlišit mechanicky), ale já i za tím vidím zkoumání: jestli mi jednička padne v průměru při každém šestém hodu, (potvrzení poznaného), jestli mi náhodou nepadne sedmička (objev nového). Těch výkladů „samoúčelu“ může být přirozeně víc, ale v každém nacházím jakési ‚racio‘. Leda snad samoúčelné jako náhodné, ale lze náhodu považovat za uměleckou kategorii? Rozumím termínu nehmotné, s jistou námahou i pojmu nicota. Ale stejně když na tento pojem upřu svoji pozornost, tak okamžitě získává jakousi „nehmotnou podobu“, jakýsi stav mé mysli. Umění samo o sobě si neumím představit už z toho důvodu, že je tu vždy tvůrce a jeho interakce s dílem v okamžiku tvorby. Už tím je pro mě dílo užité, neboť kohosi ovlivnilo, stalo se součástí jeho vědomí. K Hamletovi: Umělci tvoří a filosofové jejich tvorbu vykládají. (Samozřejmě pokud se domnívají že jejich tvorba za to stojí.) To ale neznamená že ten jejich budoucí výklad není v díle ukryt od samého počátku. Oidipovský komplex vložil do Hamleta Shakespeare. Ovšem Hamleta takhle nikdo nemohl interpretovat před Freudem, leda by sám Freudem byl. Byla to Shakespearova „nevědomá genialita“, která do hry vložila to čemu já říkám „schrána s poselstvím“. A proto se k jeho hrám stále vracíme, a nacházíme v nich poselství jejichž „trvanlivost“ dosahuje už stovek let. Můžeš tento nevědomý vklad označit za technickou podstatu? Nemohu posloužit jmény, ale jsem přesvědčen že v jeho době žilo ještě několik dalších autorů, kteří věděli „jak“ se dělá divadlo jeho „technická podstata“, a přece já o nich dnes už nic nevím. Jsem přesvědčen že právě proto, že neměli čím „trvanlivým“ naplnit tu moji „schránu“. Nebylo jim dáno. Říkáš že Hamlet byl v Shakespearově době obyčejná podívaná. Nejsem znalec té doby, ale nepochybuji že máš pravdu. A byl by Hamlet dnes pro většinu lidí něčím víc, kdybychom neměli v povědomí vloženo ze školy, z médií, z těch miliónů náhodných informací, kterým je člověk vystaven i kdyby se jim bránil, že „Šejkspír je těžkej klasik“?. Kdo nechce být za „vola“ tak kývne že to ví, i kdyby v divadle nikdy nebyl. Neřeknu ti jakou filosofickou otázku si kladli Shakespearovi současníci, protože to nevím. Mohu však nabídnout jednu o které se domnívám že si ji mohli klást. Hamlet je mimo jiné hra o královraždě, a otázka oprávněného a neoprávněného zabití krále byla tehdy pro filosofy výsostně aktuální téma. A bezpochyby se o „skryté významy“ Hamleta zajímali i dvořani královny Alžběty, možná že i sám kancléř lord Burghley, říkají někteří shakespearologové že Polonius je jeho karikatura. pozn: Informace o lord Burghley – Polonius, a filosofická otázka královraždy, jsem nalezl v publikaci vydané u příležitosti posledního nastudování Hamleta v Národním divadle. – A zbytek? To jsou prosím moje emoce, oblečené do kabátku mého rozumu. A to je vše. V.
16.01.2001 00:00 K dílu: Valéry
Dovolil bych si připojit se souhlasně k inventorovým postřehům, najmně k části: "Vedle toho důvody jednání postav ..."
16.01.2001 00:00 K dílu: Valéry
       Tak ze všeho nejdřív to nejjednodušší, Valéry je On.        A nyní do boje. Tahle tvoje reakce mi leccos objasnila, a zdá se mi že i přihrála munici pro má následná tvrzení. :-)        Říkáš že nevnímáš své povídky jako studie žen, a vzápětí poukazuješ velmi kriticky na všeobecný stav (úpadek) partnerských vztahů. – Takhle ovšem ano, v tuhle chvíli rozumím a souhlasím že nejde o studii žen, ale o studii jistého společenského jevu. Ovšem bez tvé pomoci by mě v životě nepadlo vidět tvé postavy jako zprůměrované výsledky jakýchsi statistik. Já žiju v přesvědčení že autor musí obecný jev který ho zajímá ve svých postavách zosobnit, dát mu podobu konkrétních lidí, konkrétních charakterů a konkrétních vztahů. A u tohle mi tebe schází. - Taky už vím proč na mě tvé psaní působí tak studeně a nedbale, napadlo mě přirovnání a líbí se mi, že tvé povídky jsou jako partie bleskového šachu, a navíc figurami tahá jenom „dáma“.        Ke Kaligaru.        Lilbeth tohle ti nepovolím. :-) Je naprosto běžné u 17-leté holky, že nyná v parku do kočárků, ale na vlastní děti vůbec nemyslí. Žena o které ty píšeš, je věkem někde mezi 22 – 28 lety, a necítí se na to žít s mužem v jedné domácnosti, nejspíš chce ještě užívat plné osobní svobody, děsí se představy že by pravidelně musela připravovat večeře, a všechny ty věci kolem chodu domácnosti. Tak tahle se podle mě nanejvýš podívá formálně do kočárků svých známých a pochválí obsah. Jestli skutečně touží po dítěti, tedy po vlastním, a bude pracovat na tom aby si ho pořídila.        Říkáš že hrdinka čeká na dobu až bude schopna se svým mužem bydlet, ale v čem je ten blok že nemůže teď? – A jestli hned poté co se k němu konečně nastěhovala dokázala vedle něj vstávat a usínat, a dal jí pocit domova, tedy ksakru !!! v čem ten problém byl ??? :-)        Co se lásky k básníkovi týče, já to přečetl jako že hrdinka básníkem pohrdá, protože nenašel v sobě dost odvahy opustit svoji ženu.        Možná že poukaz na špatné počasí skutečně není invektiva, jenže když jich vidím sto začínám je vidět všude. :-)        Na mě z Kaligaru čiší lhostejnost, všech vůči všem a vůči všemu.        v Cestě do Aachen        tedy beru zpět onen nepoznaný symbol města Aachen, i když Dykova Krysaře jsem četl, a dokonce nedávno slyšel jakousi inscenaci v rozhlase. Země sedmi hradů by mě asi trkla, Aachen bohužel ne.        A že drobná poznámka o psychologovi ozřejmuje Johaninu sobeckou povahu?, přes veškerou snahu Ne, nedostatek emocí není projev arogance. To už jsem mnohem víc našel ve větičce: „Vždycky jsem se rozcházela já.“        Pomsta:        „že zatímco muž ženu podvede fyzicky, aniž by ho to nějak citově angažovalo, pro něj je to jen únik, rozptýlení a nemění to nic na lásce ke své ženě, žena tuto nevěru vnímá velmi bolestně a nikdy opravdu nikdy nepochopí“        Jestli jsem byl pomalu ochoten připustit že jsi tak ultramoderní autorka, že ti prostě nemůžu rozumět, tak předchozí citát mi tě zase posílá do minulosti, řekl bych že co se vnímání nevěry týče dosáhly ženy pozoruhodných výsledků a mužům se vyrovnají. (A abych ti hned vyrazil případný argument z ruky, nezapomeň že tvé postavy jsou současný!, a statistický průměr! :o) )        „Ony události na školení pro ni nic významného neznamenaly stejně jako nevěry jejího muže - pro něj samotného.“        Ale tady sama potvrzuješ ony úspěchy žen které jsem právě zmínil.        Protekce:        Říkáš že když jde hrdinka prosit za syna, aby ho přijali na studia, rozhodně neví, zda jí dotyčný vyslechne či ne a rozhodně neosnová nevěru na podporu syna. - Lilbeth, když jde tvoje hrdinka za svým bývalým známým, skončí s ním vždycky v posteli. Ale ty sama přece hned v následující větě upozorníš, že hrdinka zná na těle onoho dotyčného známého každé mateřské znamínko, tak jaképak copak o nepředvídané nevěře. :-)        Na závěr chci říct že tě považuju za autorku svých povídek nikoliv za postavu v nich. Že jsem rád že si mého názoru vážíš, a že rozhodně nechci aby tě moje kritika ovlivnila víc než tak že o ní popřemýšlíš, a když v ní nic nenajdeš tak ji pustíš z hlavy, a budeš si dál psát podle svého.        A na definitivní závěr chci učinit doznání že ženy jsou moje celoživotní slabina, přeber si to jak chceš. :))) V.
17.01.2001 00:00 K dílu: Břízovo srdce Valéry
inventor: „Cílem poezie je metafora, obraz, pojmenování; všechno ostatní je dobová kulisa,“ Absolutně nesouhlasím !!! cílem poezie a vůbec veškerého umění je smích, radost, slzy, zježená srst, zaťaté pěsti, smutek, usebrání, něha, pochopení, odpuštění, zamyšlení, nový pohled, a pár dalších duševních stavů. To co ty označuješ za cíl jsou pro mě prostředky jak toho to co říkám já dosáhnout, jak to vyvolat. Cílem je emoce, ten duševní stav, a ne nějaká artistní konstrukce, před kterou publikum zůstane stát s hubou dokořán, ta huba dokořán je cíl ! chceš-li :-) (nevím, možná si myslíš že jsem ti právě, předchozí větou, naběhl na vidle, jsem přesvědčen že ne) A díky že jsi tohle napsal, vedle toho že jsem konečně pochopil že inventor = Lyryk = Krytyk, (tisíceré díky Miroslawku, tahle informace na mé tváři vyvolala kolosální smích, i když mě svým způsobem zahnala do kouta, :o)))) je-li tohle smajlík huba od ucha k uchu tak jsem ho sem vložil správně), a jsem taky možná blíž chápaní Lyrykovy poezie. (Ano, správně říkáš že jsi extremista :o)))) Takhle veselý jsem už dlouho nebyl. „nemůžem být všichni Břízou“ To bychom přece ani neměli chtít být? Nevadí mi lidé kteří jsou stejní jako já, (ale žádného takového stejně neznám), protože mě nemohou nijak obohatit, přirozeně mám na mysli pouze obohacení duchovní. Mám rád lidi kteří jsou jiní než já, ale přitom jen natolik jiní že se naše „množiny“ někde překrývají, a já mám tudíž šanci je, třeba i jenom částečně, a vlastně vždycky jenom částečně, pochopit a něco poznat nebo uvidět že se dá něco vidět i jinak. Nevadí mi lidé se kterými se úplně míjím, protože i když nepřímo, obohacují mě trvalým připomínáním že je na světě spousta lidí kteří vidí svět úplně jinak než jsem já schopen vidět, a že tedy existují jakési pro mě neviditelné světy, „existují“ to je to důležité. Řekl bych že jsi mi právě pomohl prostřít pár nových čtverečních decimetrů koberce mé množiny směrem k Lyrykově tvorbě, a možná i Lyrykovi samému. Díky. „nemůžem být všichni Lyrykem“, ale Lyryk musí mít své místo v Písmáku. :-) Fakt jsem dneska nějaký rozesmátý. V.
16.01.2001 00:00 K dílu: Břízovo srdce Valéry
inventor: My dva se vidím nedohodneme, ale ono by to stejně nebylo dobře. Tam co zmiňuješ "... bílé rukavičky ...", buď je to osobní invektiva, (ale jak jsem pochopil chodíte spolu na pivo. :-) ) nebo je to něco mezi vámi, čemu nemohu rozumět. "Břízovské zklamání v básni "slova slábnou". Jistě že první dvě strofy jsou o zklamání, vlastní nedostatečností, z té propastné vzdálenosti mezi tím co umím spatřit, a čeho mohu dosáhnout. Ale ve třetí strofě tě podezřívám že čteš něco jiného než já. To je pravý opak „bezmoci“! Ticho já tady nevnímám jako rezignaci, ticho tu vystupuje jako jiné řešení, jiná cesta, ticho je o větším soustředění. A co máš proti hamletovské otázce „zkusme být“? Řeknu že kdo stokrát spadl na ústa, ten nevyskakuje okamžitě na nohy a nekřičí hurá! vpřed! Ten vstává pomalu, snaží se aby moc necítil odřené lokty, už ví že je lepší dopředu vidět než naslepo běžet. Tomuhle Hamletovi prostě není 17, nebo se nejmenuje inventor :-) „neadresné básně“? Bříza není praporečník, je Kazatel, a začíná u sebe. „Faktem je, že já slovům ……..“ „a není nad milostný dovětek!“ „…….. Dona Quijota.“ Faktem je že já těmhle slovům moc nerozumím. :-) Tady z tebe cítím jistou zavilost a jízlivost za každou cenu :-) p.s. Ani já dneska nemám dobrý den, vztekle tu na mě vrčí norma ISO 9001. V.
16.01.2001 00:00 K dílu: Břízovo srdce Valéry
Hm, já myslel že máš něco v kapse, nebo v kabelce. :-)
15.01.2001 00:00 K dílu: Břízovo srdce Valéry
Rivka: Dost by mě zajímal jiný než můj výklad "pána a otroka". Bylo by možno ? :-)
15.01.2001 00:00 K dílu: Břízovo srdce Valéry
inventor: Vidím že musím přitvrdit. :-) Břízovo zaujetí „lidskými otázkami“ čitelné je ! Přece nejde o to aby autor zjevně deklaroval čím se v díle zabývá, co bylo inspirující myšlenkou která ho k napsání přiměla. Uznávám že bych měl své tvrzení více podepřít. Ale ony tam pasáže které bych mohl do své kritiky zkopírovat, nabodnout je jak na vidličku, přenést na svůj talíř, a říct: ‚tady je důkaz mého tvrzení‘ nejsou. (A že teď čtu autorku kde to krásně lze :-) , což není urážka pro ni.) Já to zaujetí vidím v podhoubí Břízových básní, ve vodotisku, v červené niti která se jeho dílem vine, (to jsou ale argumenty) :-) . Ale přece jenom: Celá báseň „slova slábnou“, copak v tom není cítit Hamletovská otázka, monolog na prknech co znamenají svět, či monolog sám v sobě? Včetně té nerozhodnosti, pochyb. A všichni co znám tvrdí že Hamletova otázka je tou základní, existenciální. :-) Báseň „čekání“ je totéž co „slova slábnou“, v obou je potlačen člověk i akce, je tu jen myšlenka a duše. A podobným způsobem se děje ve většině Břízových básní, málo pohybu, událostí, osob, jejich interakce. Proč? Domnívám se že právě proto, že jeho otázky nejsou spojeny s konkrétní skupinou lidí, kde najdeš že by psal o dětech, o milencích, o mladých, o starých? A nejsou spojeny ani s událostmi dne, báseň „volba“ proč nevolá: ‚nač lidi potřebujete politiky?‘ – Možná že až příliš používá téhle polohy vznešenosti, která je s Bohem, s Králem, i Ideou přesahující tisíciletí spojena, ale na to jsem v odstavci věnovaném básni ‚Jirmejáh z Anátot a z Prahy‘ myslím svým způsobem upozornil. :-) Přitom ale nepochybuji že Bříza má smysl pro humor, a na ulici vypadá jako veselý spokojený člověk, navíc ještě hezký, jak tvrdí Rivka, a přiznáváš i ty. :-) A že kdyby chtěl může moje tvrzení o zaujetí lidskými otázkami šmahem popřít tím, že sem napíše sérii veselých kupletů. Já nemám ambice být psychologem Břízovy ani jiné duše, pouze se snažím popsat své pocity, své dojmy, své závěry z četby jeho některých básní (všech přístupných na Písmáku koncem prosince minulého roku). Nic víc. Říkáš že většina autorů zde jsou altruisté s podobnými cíli jako Bříza, tedy že se nijak nevymyká, máš je ze 75% načteny, a tedy víš o čem mluvíš. V tom se ti skutečně nemůžu rovnat, zaměřil jsem se zatím na autory s určitým počtem děl, čtené, a s odezvou. Ale i na mnohé z nich jsem se pouze podíval, přečetl dvě tři jejich díla která mají zajímavé název, nebo pod sebou mnoho reakcí, abych si udělal jakýsi povšechný dojem o čem ten autor je. To neznamená že se chci někomu vyhýbat, pouze jsem si v tom množství navrhl jakýsi „plán“ čtení. - Vyhýbat se nechci nikomu, ale ani si nekladu za cíl číst absolutně všechno. Může být že tu jsou lidé kteří pečují o opuštěná zvířata, a možná i o opuštěné lidi, může být že jsou tu lidé kteří se chovají velmi ohleduplně k přírodě. Může být že tu jsou lidé kteří sní každý večer před spaním o Slunečním státě. Může být že Bříza kope do psů a poráží babičky na přechodu, koneckonců historie nás učí o mnoha bezcharakterních lidech kteří byli ve svém oboru geniální. Může být že Bříza je ve dne Jekyll a v noci Hyde, nevím který z nich je který pletu si je. :-) Ale já jsem psal o tom co vidím v Břízově díle, ne o tom jaký je člověk. A, viz. to co dokládám na začátku, i když nevím jestli tě to uspokojilo, vychází mi jako básník který se víc než jiní věnuje základním otázkám lidské existence. Nebo tě třeba lépe uspokojí výraz „prezentuje ony otázky“. p.s. Omlouvám se jestli ti tenhle předchozí odstavec přijde nepatřičný, ale já se při jeho psaní cítil tak vtipný že jsem neodolal. „Jednoduchost“ Všichni stojíme na výsledcích které dosáhly předchozí generace. Kdo se chlubí že zná onu inkriminovanou rovnici je i pro mě směšný, kdo jenom prostě oznámí že ji zná a nic víc, protože fyzika není jeho obor, je průměrně vzdělaný člověk, ani chytrý ani hloupý, může být třeba pekař báječných housek. Já rovněž vidím Břízu jako konzervativce, tady jsme ve shodě. Dokonce ti i přikývnu že je optimista, z mého pohledu každý kdo si vůbec klade otázky jako on je optimista. – I když, je to vůbec možné aby konzervativec byl současně optimista, není to protimluv? :)) Zbytek toho co píšeš, a je to většina tvého příspěvku je ovšem už o Písmáku samotném. Za tu dobu co tu jsem mám pár postřehů či dojmů o tom jak funguje a čím je. Ale jednak to už je o jiném ne o Břízovi, a jednak tenhle závěr dopisuju poté co jsem si přečetl tvůj příspěvek z dneška reagující na Miroslawkův příspěvek, a mám dojem že jsem vlezl mezi dvě palebná postavení, a probudil v nich podřimující dělostřelce. :-( Doufám že se mýlím. Valéry. :-)
12.01.2001 00:00 K dílu: Břízovo srdce Valéry
Pardon, ten předchozí příspěvek je reakce na inventora.
12.01.2001 00:00 K dílu: Břízovo srdce Valéry
Nevím jestli jsem tě přesně pochopil, ale zkusím nějak heslovitě reagovat. Tak jméno Šíla mi dosud bylo neznámé, zkusím se na ni podívat. Už kdyby jenom kvůli tomu nicku. :-) Kdo z básníků není zaujat lidskými otázkami? Bezpochyby každý člověk, nejen básníci, nějak zaujat je. A i kdyby to popíral, a odmítal se k nim vyjadřovat, už tím že jaksi žije odpovídá člověk na základní lidské otázky. Jestliže do tebe na ulici jeden hrubě vrazí, a druhý se ti s úsměvem vyhne, dávají oba odpověď jak vidí svět. A jakýmsi způsobem se k té odpovědi museli dopracovat. Když tedy říkám že Bříza je zaujat, myslím tím že to zaujetí je v jeho básních mimořádně čitelné oproti jiným, ne že by ho jiní postrádali. A z toho že je tak čitelné usuzuji na toho filosofa v něm. Vysoké cíle nerozumím jako nadoblačné, ale sotva splnitelné. A v lidské společnosti jak ji vidím já, jsou nesplnitelné i cíle obyčejné slušnosti a mírumilovnosti. Jednoduchost? Jednoduchost je cosi jako prostota, či soustředění. Je o nechytání (ani zkusmém) všech motýlů které uvidím na louce. Jednoduchost je když nic nepřebývá. Tedy se mi těžko poukazuje na něco co v Břízových básních není. :-) - A upozorním ihned že mluvím o jednoduchosti vnějšího projevu, nikoliv duševního nitra!!! - Jednoduchost rovněž chápu jako ty „základní otázky“, jako kmen existence člověka, ze kterého vyrůstají všechny větve vedlejších/všedních otázek dne. Jestliže báseň „odkvétal podzim“ je o všedním, tak stejně nakonec autor odvrátí pohled od smějící se dívky a dávícího chlapa do svého nitra, ke své ledové ruce na hrudi uprostřed noci. Tohle je podle mě o základní lidské otázce, možná ne tvojí ale Břízově asi ano. (Kdybych tuhle báseň napsal já, tedy bych se v ní ptal sám sebe jakým člověkem je správné být, abych jednou umíral s pocitem že můj život stál za žití.) Ba naopak touží a znovuplatila … Idealistická pravidla vždycky byla pouze idealistická, tj. nikdy neplatila. A nenacházím nic v Břízově básních co by dokazovalo že věří tomu že platí/fungují dnes v reálu. Tohle je ovšem laciné, protože neznám nikoho kdo by tvrdil že lidská společnost (v jeho době) je/byla krásný harmonický celek. :-) Břízovu touhu po ušlechtilosti a vznešenosti vidím jako sen (z mého realistického pohledu sen) o Baconově Atlantidě či jiné pošetilosti humanisticky vzdělaných intelektuálů. :-) každá jeho báseň je dogma … Nevím jestli je Bříza přitažlivý zjev a má tu své ctitelky, mě by asi nechal chladným, leda by se jmenoval Břízová a byl černovláska. Ale klidně by mohl být i brunetka či blondýnka, ba ani proti zrzečkám nic nemám. :-))) Oč mi šlo? O dojem že Písmák je generační záležitost lidí ve věku ponejvíce mezi 17 – 25 lety. (Můj ničím nepodložený odhad) Tedy bych očekával jakýsi odboj vůči komusi kdo nechce svět zásadně překopávat, ale jenom zušlechťovat. – Jde tu tedy o souhlas a obdiv, nebo o „zastrašení“ těmi „základními otázkami“, „Kázáním silných obrazů“ ? – A představ si silný obraz jako biblický výjev, či jako otázku ‚Kdo jsme a kam jdeme?‘. p.s. Když já ale vlastně vůbec nevím kolik je Břízovi let !! :-) Co je víc básník nebo filosof ? O filosofovi v každém z nás jsem se už zmínil. I když nejsem ani jedno ani druhé (jenom s tím stopovým množstvím jaké v sobě máme všichni) s tvrzením že básník je podstupeň filosofa zásadně nemůžu souhlasit. Jednak si nejsem jist jestli je lze vůbec srovnávat, a jednak to vidím právě obráceně. :-) Filosof je ten kdo chce pochopit, ale básník chápe !!! Schrána s poselstvím Je cosi kvůli čemu báseň vznikla. Nejsem teoretik ale rozumím každému uměleckému dílu jako „obalu“ ve kterém je uložena myšlenka, emoce, kterou lze nakonec vyjádřit v rozsahu jedné dvou vět. Samozřejmě aplikovat tohle tvrzení by u mnoha děl znamená silně je okleštit (až na samu zaměnitelnost s mnohými jinými díly), ale v podstatě skutečně platí že i poselství románové trilogie se dá takhle zestručnit. Přesto si umělci dají práci aby tu „krabici od bot“ řádně ozdobili, (a uznej kolikrát je z toho nakonec jenom ta krabice). Ani Bříza není diametrálně odlišný od běžného autorského přístupu, přesto cítím, domnívám se, že té krabici věnuje méně pozornosti než jiný, protože je více než jiní soustředěn na to co do ní vloží. A když jsem se zmínil o tom že by jeho tvorba snesla tištěnou podobu, šlo mi to že kdyby mnozí zdepřítomní autoři dostali nabídku k okamžitému publikování jejich tvorby, asi by křičeli ‚moment, moment‘, a chápali se per a na poslední chvíli svá díla doupravovávali. (Cítím sám na sobě jak snadněji pouštím své věci na internet, vždyť se to dá přece vždycky přepsat nebo smazat, a jak bych se strachoval jestli jsem udělal všechno co bylo v mých silách kdybych takovou nabídku dostal) A tohle dodělávání právě u Břízy předpokládám v míře minimální. Valéry.
11.01.2001 00:00 K dílu: Břízovo srdce Valéry
IVANOL: Tohle je samozřejmě kritika se kterou lze nesouhlasit. Dokonce tvrdím že nesouhlas je pro mě zajímavější než souhlas. I když je pravda že souhlas zas mnohem líp snáším. :-) Merle: Reklama ? Doufám že nejsi příjmením Barnum. :-)) inventor: To co z Břízovy tvorby znám a z čeho jsem vycházel jsem si stáhl domů někdy koncem prosince. Jestli tu něco měl a smazal, tak bohužel …. (na zbytek se ti pokusím odpovědět později)
17.01.2001 00:00 K dílu: Básník v domě Valéry
Hm, tobě přijde ta náhoda příliš náhodná ? A já se přitom považuju za odpírače zázraků.
24.01.2001 00:00 K dílu: Lilbeth a její mužská otázka. Valéry
djPes: Pomsta je pro mě povrchní v tom že mi autorka nedala nahlédnout do souvislostí mimo aktuální děj. Vracím se znovu k tomu že Lilbethiny povídky vnímám jako studie bez kontextu PROČ? Umím je taky přečíst se zaujetím, ale když se nad nimi po přečtení zamyslím, nedovedu si je nikam zasadit. Autor smí napsat cokoliv, stylem jakým chce, ale mě jako čtenáře musí pro to cokoliv získat, přesvědčit, jinak nejsem jeho čtenář. A tohle Já jako čtenář či kritik smím nahlas říct ! A k tomu osobnímu, i když to sem nepatří. Ano jsem ješitný, ale tajím to, ano cítím se nedoceněný, chceš vidět moji výplatní pásku? Ženu nebiju, na děti neplatím, ale víc ti řekne domovní důvěrnice.
22.01.2001 00:00 K dílu: Lilbeth a její mužská otázka. Valéry
No vždyť já z boje neutíkám, jenom na tvůj výklad prostě žárlím. :) Lilbeth ti dala za pravdu tady: Odezva na kritiku
18.01.2001 00:00 K dílu: Lilbeth a její mužská otázka. Valéry
Asi bychom si měli ujasnit k čemu se vyjadřujeme. Jestli k Lilbethiným povídkám a jejich autorské výstavbě, přirozeně i s návazností na možné čtenářské pochopení a výklady. Nebo k otázce žena a muž a vývoj této otázky v čase. Budu se držet toho prvního. Lilbethiny ženy jsou ve věku řekněme od 22 do 35-40 let. Vzdělání střední až vysoké, úřednice na různých nepříliš významných postech. „Večer mi šeptal, jak mu budu chybět. Já mužským citům nerozumím, ale asi mi bude chybět rovněž. Co naplat, když s ním ulehám a po jeho boku se i budím.“ V tomhle já cítím ironii, a to co ty nazýváš zmrtvěním jako její vnější projev, ironii která se nějak narodila, kdysi, právě takové ženy kterou jsem výše definoval se takhle projevují. Je to výraz dlouhodobého zklamání ze vztahu který nenaplnil očekávání, a také trvalá rezignace na budoucnost. Budu-li extrapolovat proti chodu času, bylo tu nejdřív nějaké milenecké období, nějaký vzájemný cit, ten jako čtenář plným právem předpokládám protože tak to obvykle bývá, a autorka mi nikde nedává znamení že už v téhle minulosti bylo něco jinak. „Vdávala jsem se přesto z lásky a on prý též. Tedy mi to tenkrát tvrdil.“ „Pro svého syna bych udělala cokoliv. Tak jsem se s jeho budoucím profesorem vyspala.“ „Vztah s ženatým mužem skýtá řadu výhod. Hlavně s ním nehrozí sňatek. Našinec si žije svůj život a občas si jej jen zlehka okoření.“ „Rukou jsem mu naznačila pozdrav a opustila rázným krokem výtah, budovu i je dva. Byl to jejich život, ne můj.“ Ty ženy v nějaké etapě svého života „zledověly“. Já nevím kdy se to stalo, a co se stalo. Jestli tvůj celospolečenský výklad je správný, a Lilbeth to potvrzuje, tedy je. V tom případě já sebekriticky uznávám že jsem stižen kritickou slepotou, trhám svoji následující kritiku, a opouštím pole „kritika jako literární útvar“. :-) V.
17.01.2001 00:00 K dílu: Lilbeth a její mužská otázka. Valéry
Můj ty bože Břízo !, teď už chápu proč tě ženy milují až inventor žárlí. :) Ukaž mi na Lilbethiných hrdinkách jediný příznak květinkovosti. V.
15.12.2000 00:00 K dílu: Lilbeth a její mužská otázka. Valéry
No, rád bych se občas pokusil někoho zdravě naštvat. :-)
08.12.2000 00:00 K dílu: Blbůstka o Básních. Valéry
Já myslím že nic není kýčem absolutně (t.j. vždycky). Pro každý "kýč" se najde místo kam právem patří, třeba pro trpaslíka v zahrádce hájovny. :-)) Jenom odhadnout kdy to právo nastalo, mi dělá problémy. A k tomu "jak ..." Dá se to napsat ručně, ale je to "onanie" :) nejlíp to předpřipravit nějakým editorem.
12.01.2001 00:00 K dílu: Tak nějak podle Lauba Valéry
IVANOL: Bohužel tě musím zklamat, Barry Snow do dějin vešel, neboť hlásání dobra pro výdělek je jedním z těch Laubových špeků. Ohleduplnost a tolerance: Možná jsem se nepřesně vyjádřil. Já vidím problém v tom že člověk je v moderní společnosti přinucován aby byl se choval jako dokonalý výkonný stroj, a na druhou stranu vybízen aby se nenechával ničím svazovat, byl osobnost, člověk se svobodnou vůlí a bohatým emocionálním životem. Když si pomůžu příkladem opět z medicíny, pacient čeká na operačním sále perfektní zákrok, ale dotyčný lékař by právě chtěl prožít nádherné emoce se svou milou. – Vždycky dáme za pravdu pacientovi, a lékař si tedy života ke kterému je vybízen nikdy neužije. Chtělo by to jakousi ohleduplnost a toleranci společnosti k jedinci, že jeho výkon nebude vždycky dokonalý. Jako další příklad uvedu rozvojové země, a například i země evropského jihu, kde žijí lidé s tou mentalitou spontaneity a bezprostřednosti, ovšem právě za tu cenu že se někdy pacient svého lékaře nedočká. ????? Co je správné.
11.01.2001 00:00 K dílu: Tak nějak podle Lauba Valéry
IVANOL: Myslím že mám stejný problém jako ty. Ty ohromné možnosti dnešního lidstva, a ty ještě hroznější následky jeho činnosti. Dá se například vývoj v medicíně obstarat jinak než na pozadí supervýkonné ekonomiky, s dopady na Zemi které to sebou nese? Může moderní společnost když má poskytovat člověku perfektní služby být taky ohleduplná a tolerantní? Barry Snow jistě vešel do dějin jako kladný hrdina, neboť přece hlásal dobro? :-)
05.12.2000 00:00 K dílu: Kde domov můj Valéry
Dovolím si vložit se do polemiky. Tady skutečně nejde o drsnou realitu, ale o realitu obyčejnou, každodenní. Ale nejsou to ani kašírované kulisy, jsou to skutečně běžné věci které se denně dějí, jsou jenom dané k sobě. – A stylová nečistota? Myslím že doslovně přepisovat výrazy ulice není nutné. Tady ta nedoslovnost navíc chtěla naznačit určitou distanc, ironii. ‚Prokletý básník‘ :-) se na svoji ulici dívá s odstupem. Kdyby sem bezmyšlenkovitě patřil použil by výraz „mrdá“. Jenže on i v té holce vidí ženu která by, podle věku, si měla ještě jenom vyměňovat neobratné polibky ( s jedním chlapcem) nebo se milovat na bílých prostěradlech (také jenom s jedním). Básníci :-) jsou prostě naivové. Jo, ještě. Drsnost výrazů „psí hovna“ a „mrdá“ necítím jako stejně silné. Psí hovna jsou pro mě mnohem přijatelnější. – Ale teď už fuj a pryč od toho. Obrázek důstojnice armády spásy mě pobavil, to by mě tedy nenapadlo. Jo a díky za přijetí. :-)
Nahoru