Písmák Beltanská noc
Beltanský časse kvapem blíží. Svatá noc se prohýří. Já jsem teď tvá Divodějka,přistup ke mě, rytíři. Dávám ti své srdce, nabízím svůj klín,pro tvou potěchu.
Vrakoviště
V ušmudlaným zrcátkupřede mnou skryl se svět. Já se od něj neodvrátím,nechci umět závidět.
I vrakoviště mají duše,to jenom svět na ně fluše,a já se od nich neodvrátím.
Akvarijní rybička
Zamrkala na mě očkem bez víčkamalá, mrtvá,akvarijní rybička. Vypadala hladově,tak chtěla jsem ji nakrmitobsahem svých žil. Bahno mám však místo krve. Naposled a napoprvétoužila jsemaby někdo žil.
Černý ráno
Sny probdělých nocísplácímtvý falešný šeky. A bojím se, že vykrvácím,aby jiní mohližít.
Přízrak
Hledívali jsme spolu na bílej měsíc. Můj přízraku lásky,má iluze štěstí. V bílý šaty oděná,ubitá k smrti vlasní pěstí. Utopená v láhvi chlastu,svázaná dýmem z konopí.
Můj "bratříčku"...
Zpod zavřených víčekvyvěral stín. A ona nevěděla. A on snil. Chycení do pastiz pocitu marnostitiší poslouchalibytí sebe sama.
Zhýralí básníci
Neřest vkradla sedo známých šlépějí,zapalte hromnicevyžeňte naději. Zhýralí básníci netušíjak tiší zlodějisápou se po duši. Pláče, chmury, onošené šaty. Neznaje podvrhy shýbnou se pro peníz zlatý.