Písmák K Valentýnu
Ačkoliv den je jako každý jiný,
tolika lidem, tajné sny se plní,
že někdo je má velmi rád,
konečně najevo dá jim znát.
Miluji...
Miluji tvůj úsměv, tvé oči.
Když jsme spolu, svět se točí,
i za temných dnů vysvitne slunce,
když drží mě v náručí tvé mužné ruce.
Na okraji propasti
Na okraji propasti stát
a nepřát si vzlétnout,
ale spadnout.
Nic jiného nevnímat,
Kubíkovi
Každý večer slzy mi kanou na polštář,
tak moc bych zas chtěla vidět tvoji tvář.
Za denního světla či měsíčního svitu,
pořádmoc chybíš mi tu.
Miluji tě, lásko
Miluju tě, lásko,
chci ti říkat stále dokola,
miluji tě lásko,
šeptám ti, když usínáš,
Spadl anděl z nebe
Spadl anděl z nebe
a poranil si křídla,
tak bloudil chudák světem po svých.
Osamocen bloudil světem,
Nastala zima
Kam poděla se slova,
kam zmizel cit.
Kdys byli jsme si blízcí,
teď chlad se vkradl mezi nás.
poslední tanec
Snažím se zapomenout,
co bude,
až dozní poslední tóny
písně milostné.
Vzals mi múzy
Vzals mi múzy,
teď nemůžu ani psát.
Byla to láska
a pak už jen chlad.
Na tvých křídlech
Smáli jsme se
a upíjeli doušky
z poháru radostí.
A tvé polibky chutnali tak sladce,
Vysněné blues
Poslouchám blues,
tiše se vlním
a sním si o tvém objetí.
Sním si,
Proč???Proč zrovna ty...
Proč ty.
Proč zrovna ty si mi musel padnout do oka,
když kolem je tolik jiných,
mnohem lepších, hezčí.
Elchami, syn Ralfa
1. kapitola
Bylo to už dávno, chvilku po tom, kdy vznikla mléčná dráha a kdy nebe pokryl pás jasných hvězd. Kdy ještě obři žili v hojných počtech a kdy Elfové ještě nemuseli prchat před lidmi. Trpaslíci se ještě neschovali do hor, na Zemi vládl mír a všichni jsme žili v souznění.
dětství
Zas vzpomínám
a listuji knížkou,
cos mi jako malé četla.
Z těch stránek zažloutlých
pro lásku za lásku
Pro lásku chtěla snít,
za lásku chtěla se bít,
pro lásku za lásku chtěla žít.
Pro lásku srdce mu dala,
Místo mně, to ona se ti líbí
Bolí to,
avšak nedá se nic dělat.
Ani horké letní slunce
nezahřeje mé srdce.
Záblesk z dětství
Vzpomínám na den,
kdy za oknem svítilo slunce,
kdy nám, mami, bylo fajn.
Tvůj smích nesl se bytem,
Mrzačím kopretiny
Mrzačím kopretiny.
Má mě rád, nemá mě rád.
trhám lístky okvětní.
Má mě rád, nemá mě rád.
vz.pomínám
Vzpomínám.
na ta slova dávno řečená
a připadám si t a k
zrazená,
pukova pozvánka
Pokládám hlavu na polštář,
najednou narostla mi křídla,
tak roztáhnu je
a letím v dál.
za zimní oponou
Za zimní oponou
slunce stále spí
a ne a ne
se vzbudit.
Sním stále o tobě
Večer nemůžu usnout,
stále totiž vidím tvé oči
a to je tomu už tak dávno.
Ve svých snech
Snad zas jednou pod hvězdami
Za teplých letních nocí pod hvězdami,
šeptals slova lásky.
Však jak noci postupně chladly
a listí na stromech žloutlo
V šatech z pavučin
V šatech z pavučin
na lesním paloučku
v ranní rose
chtěla bych tančit.
Nenávratno
Veselí byli,
na sebe se smáli.
Pak se však něco stalo,
co vrátit se nedalo,
Obava
Z lásky se ignorace stala
a já se už "bála",
že nezůstanu sama.
stíny minulosti
Mou hlavo jde průvod,
je to průvod stínů mé minulosti
a možná i strachu.
Strachu z přítomnosti,
Já a kus hlíny
Miluji ty chvíle,
kdy si matlám ruce v hlíně,
kdy nic jiného není,
než já a kus hlíny ke tvoření.
měla jsem psáno v horoskopu
Dnes jsem měla v horoskopu psáno,
že mám mu vyznat lásku,
a tak píši na list papíru,
slova plná velkých citů.
žádost o silnější křídla
Dnes ke mně sestoupil z nebes
můj strážný anděl.
Seděla jsem v koutě
v silné depresi
Noční sen
Vše voní tak tajemně,
ale přesto tak známě
neznámě.
Nechce se mi spát,
vášeň tanga
Do rytmu tanga,
vlní se boky,
vášeň se zmítá ve vzduchu.
Tóny se linou
Pohanka
Vítrjí povlávalvlasy
a s její tváří
pohrával si
úsměv.
Den blbec
S hlavou sklopenou,
s vědomím prohry,
se sklamáním.
S bolestí v srdci,
Poslouchej!
Teď v myšlenkách jsem u Tebe,
mně srdce zmateně buší,
bije jen pro Tebe,
až to trhá uši.
Tóny vyryté do srdce
Tóny ,nesoucí se sálem,
rozezněly strunu
v mém srdci.
Svět se nadpozemsky točil
kapky rosy
Kapky rosy
stékající po květech
padají tiše k zemi.
Nikdo je nechytá,
noční procházka
Pod nohama sametová tráva,
nad hlavou tmavé nebe,
příroda ještě spí
Jen můra otravná
Vzpomínka
Své srdce jsem nechala v dáli
a znáte to, když se srdce vzdálí.
Člověk pak vzdychá
a tak těžce se mu dýchá,
sůl očí
Srdce tak bolí,
oči se plní solí,
kane mi na polštář,
si moc dobrý lhář.
láska
Láska-to je děsná mrcha, před ní každý chytrý prchá.
Mně však rozum odešel.
Dům U Mého srdce
Mé srdce je jeden velký dům,
ten dům je otevřený snům.
Zvenku obyčejný vypadá,
avšak uvnitř je klid a pohoda.
otcovství
Stát se otcem zvládne každý chlap, ale to umění stát se tátou už (skoro nikdo) neovládá .
Labutí princezna
Labuť po jezeře pluje
a vítr duje.
Má peří krásné,
ach,je tak vzácné,
když padala hvězda
. teplou deku jsem si přitáhla až k bradě a pohlédla na nebe. Vyšly první hvězdy. Nejjasněji zářila jako vždy severka.
Hvězdní přátelé
Když zalezu si do postýlky
a nemůžu spát,
v hlavě mitančí víly,
vím, že mne nemáš rád.
Doporučení
I když láska občas bolí,
za tu bolest ovšem stojí.
"Nemoc je nakažlivá, kéž by byla i láska. "
Sám Shakespeare řek,
Smutný úsměv
Jak se mám usmívat,
když moje srdce pláče.
Kdo se měl domnívat,
že si to tak odskáče.
Déšť mého srdce
Na krajinu se tiše snáší déšť
a šeptá mi "Jen klidně breč. "
a já brečím.
Slzy bolesti po tváři mi stékají
Nezapomenu
Srdíčko mne bolí,
protože rány se pomalu hojí.
Na ty oči zapomenout nemohu
a neslyším žádnou útěchu.