Děkuju za názory. Snažila jsem se zachytit situaci ve dvou sousedkých domech, cestičku, po které jsem mnoho let od jednoho domu k druhému z důvodu rodinné blízkosti obyvatel procházela, taky jako jeden bližší člen rodiny. Možná by se to dalo zachytit lépe, ale prozatím jsem k tomuto nedospěla. To co tam asi není úplně patrné je i trochu stesk po už nežijících obyvatelích a vlastně situace, kdy se tyto domy už "nepřátelí" vůbec a ona cestička postrádá smysl a původní čistotu a vůbec smysl.

Opakující se noční můra specialistky v dopravě

Pro odlehčení.

Moc hezké

Upravila jsem, děkuji za názor.

Super. :-)

Inspirováno knihou Mléko a med od Rupi Kaur.

Mě se to líbí. 

taky se mi nejvíc líbí třetí *

Vůbec by mě nenapadlo, že by to potřebovalo nějakou nápovědu. Je ale asi potřeba k tomu pochopení dojít časem, po ztrátě blízkého člověka v rodině nebo blízkého přítele a pár let potom. Je to takový popis co se děje v hlavně, o tom jak na druhého vzpomínáme, jak si věci někdy idealizujeme, někdy zase můžeme být příliš kritičtí, pokud nebyl podle našich představ. A ty tyče jsou zmotněním těchto vzpomínek.

dostávám víc otázek, než odpovědí

brekekexit :-D

Nádherně napsané. 

vadí nevadí, toď otázka

líbí se mi ten točící pes teda vítr jak točící pes

Ta první by mi vlastně úplně stačila samostatně.

Byli jsme v kině a pak jsem spala jak miminko. Asi napíšu báseň už spím nebo nějak obdobně. :-D

inspirativní

inspirativní

Díky

Děkuji za názor, popřemýšlím o tom.

Stačila káva. Dva a dva mělo odkazovat na zrychlení, ne vidiny. :-)

Pěkné.

Děkuji, popřemýšlím o tom.

Pobavilo, děkuji.

:-D

Psala jsem první rým, co mě napadl. Byla to rychlovka. Děkuji.

Zkusím psát něco obdobného, docela mě to bavilo. Dík.

Přečtu si Udržuj svou ledničku plnou, děkuji.

První.

Líbí se mi "O slovech" ta druhá vůbec.

čumím jak puk*

nj ale mě právě děsí i to obvyklé přítmí ve sklepě :-D. Máš asi pravdu, že když už je strach v názvu, že už by nemusel být dole. Nechám na posouzení čtenářů. Děkuju*

Fernetový záver se mi moc nelíbí.

Upravila jsem to.

Máš pravdu, díky :-)

Budu ráda, když v tobě najdu pravidelného čtenáře. Rádo se stalo a zároveň taky děkuji. :-)

Chtěla bych, aby na konci této kapitoly bylo drobné pousmání. I když je to v podstatě nejspíš ve skutečnosti hrozné a katastrofa, jak píšeš. Ale aby i v tomto čtenář našel naději, odlehčení a jistou úlevu. Rádo se stalo. :-) 

:-D

Je mi to líto.

Nevím, jestli to tu už někdo nepsal, nechce se mi pročítat reakce, ale ten konec by tam už nemusel být. Stačilo by mi, kdyby to končilo tím pochováním. :-) 

Díky Dodolo, možná nemuselo, ale chybělo by mi to v kontrastu s dětmi. A za druhé mám ráda otázky v básni... :-D

Děkuji za zpětou odezvu, myslím, že rozumím tomu, co chceš haijine říct. Obhajovat ale strohost výše napsaného nechci. 

!

Na doporučení jsem smazala poslední větu. Něco mi tam prosím nechte! :-D

slepé energie*

Nevšimla jsem si, děkuju! :-)

Místo „do mrtě“ bych tam dala „do sucha“. Chtělo by se mi teď z ní plést a že mám co :-D

Konec *

Přijde mi to smutné, ale asi to tak bude.

Vidím, že vyřešit se to dalo! Některé věci by měly být až za hranicemi pozemku. A ani tam by nebyly v bezpečí. Snad u sousedů pod zámkem. :-)

:-D

za rodinné štěstí

Upraveno, děkuji. Musím uznat, že se maže rychleji. :-D

A hele, ty jseš v tý velrybě taky! Moc mě těší :-)

Dám na radu zkušenější, ať i trochu žije. Měním, změna je život, ne? :) 

Hm, pěkná. Tak "srdéčko" obešlo nakonec i mě. :-)

Děkuju, nejspíš bych vynechala to poslední "jsou" u barev, ale nepřijde mi to jako veliký rozdíl :D

Hezké. A kde že najdu pokračování ? :)

Díky za názor, o té četnosti hmyzu máš pravdu, ale mám dva důvody, proč jsem to napsala tak, jak to tam je. Pokud tě to opravdu zajímá, tak ti to pošlu do schránky. 

V druhém odstavci mě překvapuješ, já to tak nevidím, ale dík za zpětnou vazbu :)

Hezké.