Písmák Filipojakubská noc
Čarodějemproti své vůlikaždý je z náskdyž úsměv na tváři vykouzlíkolemjdoucíchs pocitem blaženostihluboko uvnitřbez magie klamua šarlatánství,tak ryzí dotekpodstaty životanezmizís košťaty čarodějnicna hranicifilipojakubské nociv očistném ohnihrdého lidstvíkaždého z nás.
Pálení čarodějnic
V očích Ti plápoláskotačivý plamínekhořící na hranici,letící jiskřičkyžhavých vzpomínekodráží se na sítnici,jsi stále kouzelnápovahou duše i tělanepodobná čarodějnici,Tebe mi neupálíukrytou ve vášniblízkou mou uličnici.
Pampeliška
Opilé včely
převrhly kýbl medu,
včera
když letěli od sousedů,
Konvalinka
Jak korálky na provázku
pěkně vřadě za sebou
zástup bílých zvonků
co se vzhůru poženou
Netýkavka
Schovaná vpřítmí lesa
skvětem samá noblesa
zavěšeném na háčku
zahnutém zobáčku
Hluchavka
Sladkosti nektaru
mám jen pro čmeláky
hluboko vpyskatém květu,
nosím jen tři barvy
Vlčí mák
Svlky má
jen málo společného,
snad krev
na svých plátcích,
Bludný kruh
Bludný Holanďan
proplouvá stojaté vody
a hledá místo kzakotvení,
ke všemu odhodlaný
Stále
Stále nedostupná
zůstáváš vnebesích
tak bezostyšně,
kousl jsem se na orbitu
Míjení
Doma proplouváš
nedbale vnegližé
a zpod županu
vystupují Tvé vnady,
Proti-pohyb
Proti srsti koní
na stráni na kopci
divočina se zvedá
pohyb slzy roní,
Po očku
Po očku,
zTvého úsměvu
mlsám stud a závist,
zapovězených,
V kopii
Obrácen naruby
svlékni se zmála,
vyhraná bitva
nedělá generála,
Květinám
Květinám všem,
chtěl bych vzdáti hold,
ni jedné jediné,
chtíc zapomenout,
Nabíjení
Pocity pevné,
vsunu jak nábojnice,
do komor revolveru,
zatočím bubnem,
Zapomínám
Napsal bych Ti
něco hezkého
jak se říkává
potěšit slovem
Roztrháni životem
Hladová silnice,
láká vdálce,
toulavé duše,
vkusy roztrhané,
Odpustek
Odpusť mi,
říkáš do ticha,
rouháš se přesvědčení,
podléháš její kráse,
Takový jsem já
Velká slova nepoužívám
a malých neříkám,
stále šťasten
přesto naříkám,
Vroucí
Bubliny zážitků
vyvěrají na povrch,
zmagmatu života,
pod kůží horoucí,
Noční poštou
Vesmírem spojeni,
ty lidské bytosti,
hozené po hrsti,
do různých pelestí,
Dozvuky
Na kořeni jazyka,
máš chuť po skořici
a nezralých jablkách,
vrukou Ti doznívá,
Básníkův život
Básník,
zamilovaný napořád
i když ho nikdo nemá rád,
lásku jeho však
Kůl v plotě
Kůl v plotě,
prý stojí sám,
kámen v botě,
prý malý mám,
Příjemné chvíle
Rozlety pro city,
scizími pobyty,
vhebkosti peří,
být zase svěží,
Pod maskou
Pod maskou schovaný,
propadlý peklu,
hledám pro vás verše,
ukrytý mezi houštím,
Na pekáči
Na pekáč položím
své city vroucí
omastím touhou
dám do trouby horoucí,
Kaktusy
V zemi kaktusů,
rostou trny,
zbloudil jsem,
neb jsem plný,
Zvednu Tě
Zvednu Tě do výše
maličká
aby jsi viděla
přes moje ramena
Z podzimu do zimy
Listy utíkají po silnici
jak malí kouzelníci
ve větru,
svařené víno ve sklenici
Oknem noci
Otevřeným oknem
přišla noc
přiletěl vítr,
nezvaní hosté
Temná skvrna
Voku mám
sluneční skvrnu
vypálenou na sítnici,
malou uličnici
Útrata
Utraťte mě
jak raněnou zvěř
abych necítil bolest,
lásku a stesk,
Dvě slunce
Rozpusť si vlasy
a slunce ze Tvé hrudi
nech proniknout jimi
víčky zavřenými,
Přístav
To staré molo
na konci pláže,
nechce si přiznat
že někdy pláče,
Ve skříni
Otevřeš dveře
a ve skříni
zas snad najdeš
svou všední kůži
Spiklenci slasti
Spiklenci slasti,
našli si chvilku,
aby si zašli,
za hranice celku,
OD - DO
Od lesa do lesa,
loukou kopretin,
od města do města,
cestou ojetin,
Pozorovatel myšlenek
Oko v hlavě,
zadívané dovnitř,
smete vlna hravě,
klíčovou dírkou pryč,
Cítění dechu
Dýchám Ti na víčka,
tichounce zavřená,
a planoucí svíčka,
právě zhasíná,
Odvaha vyniknout
Na krovu pod střechou,
kapka si visí,
déšť není ji útěchou,
nerada má cizí,
Za nehty
Tvé prsty hebkostí mlhy,
přeběhnou po kůži mé,
ruce máš plné něhy
a mé dlaně jsou bezbranné,
Barevné křídy
Barevné křídy
leží přede mnou,
v barvách duhy
hrají si s vidinou,
Divadlo
Na hraně osudu
opona padá
na jevišti, v hledišti
kdo asi strádá
Když červenáš
Na líci tváře
tiše se usadí
polární záře
či červánky večerní
Černovláska
Černovláska
mezi blondýnami
černá láska
mezi sezdanými
Po kamenech
Tanec po kamenech
bolí vnártech
jak polibky na rtech,
dívčí smích
Za tajemstvím
Za uchem červenou mašli
to aby Tě našli,
až prolezeš křovím,
potají,
Hvězdář - kosmonaut
Šourám se na balkóně vbačkorách
Paravanem noční oblohy
Eposem, psaným jak vmátohách
Hrdinům raketové doby
Na prádelní šňůře
Na prádelní šňůře,
si visím,
mezi košilí a podprsenkou,
přicvaknut kolíčky,
Magie slova zbavená
Zachyť slovem,
letící šíp,
zachyť slovem,
vypuštěný míč,
Pod okny
Do oken oblohy
dívat se a mlčet,
zvednout se na nohy
není proč klečet,
Z ptačí říše
V akordu strun se ptáci bouří,
proč nemít oheň vdlaních,
pod křídly držet sílu moří,
a v očích pocity výše dravých,
Úděl slov
Do dáli mizí jen slova
s křídly ptáků letí do oblak
opuštěny bez rtů úst
se musejí toulat jen tak
Chytání stínů
Chytal jsem vžitě,
lovil jsem stíny,
vzpomínky zbuše,
zlomené duše,
Znamení
Život se točí vkruhu,
jediný svého druhu,
osudy a staré splíny,
seprané jako džíny,
Na prodej
Laciná slova díků,
prodaná po pětníku,
postávají na chodníku,
zástupy překupníků,
V sedlech koní
Pod kopyty koní,
se země vlhkem bortí
v tichosti večerní,
jen slunce něžně svítí,
Nepospolitost celku
Zmačkaný pod lisem
v neforemný plech
rozdrcen mezi kameny
v mouky prach
Výkřiky ticha
Samotou ticha
se myšlenky honí
ač nepůjdeš nikam
přec slzy se roní
Ve vaně
Rána jsou tichá
jen mořský vítr duje
do hřebenů vln
jen pěna příboje
Síla zkázy
Jak věčný ahasver
letím chladným vesmírem,
tiše a oddaně,
mířím přímo ke slunci,
Prchavost chvíle
Zkus chytit chvíli
podržet ji v dlani
vymačkat jak citrón
prchavý okamžik
Prázdnota nenaplněné lásky
Jak opuštěný strom
vzdorující náporu větrů
v modravém blankytu nebes
jak vyprahlá poušť
Hrdě čelem vpřed
Stále kupředu,
jen hrdě čelem vpřed
kráčet dál
a zítřkům vstříc,
Síla slunce
Ohnivé paprsky znitra
se derou do světelných dálav,
jak lvi vklecích toužící po svobodě,
jak napnuté svaly koní vsítích,
Bez konce
Smeješ se do ticha,
jak život utíká,
a pořád dokola,
posloucháš svá slova,
Kdyby
Kdyby lidi nebyli lidmi,
tak nebyly by kdyby,
a hlavně by tu byli jiní,
jež by měli svoje kdyby,
Pátek
Modrou střepinou oka hledíš do dálky,
polykáš po hrstech slova z obálky,
svlasy ve větru se stíny táhneš do války,
ze zítřků již předem píšeš si poznámky,
Koláč
Co si dám na koláč.
určitě ne dívčí pláč,
to spíše raději,
Tvé sladké úsměvy,
Safari
Na lustru opice,
pod skříní slonice,
tygři a lvice,
plyšové velbloudice,
Zářivá
Slunce míří kobratníku,
do rukou chytáš jeho zář,
jak boty do botníku,
schováš ji pod polštář,
Malá holka
Malá holka sčervenou čepicí,
bezstarostně běží ulicí,
ve tvářích jí září smích,
za patami se víří sníh,
Rumová pralinka
Rumová pralinka,
sladká jak maminka,
vústech se rozplyne,
když jazyk zalije,
Rub a líc
Rub a líc,
a kdo je víc,
hádají se neustále,
vnaději pramalé,
Výběr básní
Jak rád píši básně Jak rád píši básně, řádky bezbraných slov, seřazeny do řady v jednolitý blok, jak rád píši básně, na podzim i v létě, v noci i přes slunečný den, ve stoje, sedíc i vleže, jak rád píši básně, bez odpovědnosti, pro svůj svět, pro radost, uvolnění, pro bláhové lásky, jak rád píši básně, pro své oči, pro svůj vděk zachytávám kapky rosy, chytám do slov celý svět, celé lidské pokolení, zeleň stromů, vody řek, vrcholky hor i pohledy do prázdna, jak rád píši básně, svůj malý papírový svět z písmen abecedy, barev tužek a per, z vláken myšlenek, píši básně a jak rád. (1989) Rozmary počasí Jak bláznivý poeta pobíhá v kruhu života vzpomínka z pozdního léta snad neznaje nedbaje rozmarů počasí jak vločka roztaje co spadla Ti do očí na slova čekaje jež šeptáš mi do uší. Okamžik ticha Tak měl jsem sen prišel do ticha a na Tvých víčkách do řas se posadil pak s větrem ve vlasech na křídlech holubích lehce si odletěl celou Tě nechajíc ve mě jen. Svítání ve vlasech Svítání máš ve vlasech s paprsky slunce na řasách jež ztratily letem dech odpočívají lehce na víčkách jež rudý odděly nach v těch slunečních barvách co blýskají se Ti v očích Tvých krásných pomněnkách slunce nezastaví svůj běh a jen prahne po slzách ranního svítání duše.