Hlavou dolů
Někdy je snazší nedospět.
Být zavřen ve zlaté klícce.
Neviditelném obalu, jenž nás chrání.
Opět jsem měla špatné spaní.
Road Doom
Máme společnou cestu. ne však cíl.
Slyšela jsem z úst jednoho cizince.
Nebyl tak cizí, jak se na první pohled zdálo.
Sběrný koš
Ryji si do srdce jídelním nožem maličký monogram.
Stejně pošetile jako to dělají zamilovaní.
Na jeho zadní straně je tiskacím písmem napsáno po použití zrecyklujte.
Já ale nevím kde je onen sběrný koš, a tak marně bloudím ulicemi a hledám.
Pochmurné ráno
Cestou do práce zase cítím pach zkaženého masa.
Pražská stoka se opět probouzí k životu.
Zírají na mne opuchlé oči spolucestujících. Cítím jejich teplý dech.
Ztracené koleje
Hodiny odbíjejí půlnoc. Nemám oči zavřené a slušní lidé dávno spí.
Cítíte ten chlad.
Někde je otevřené okno.