Písmák pocit
v plamenu duše
žáru, který nezmizí
většina může najít svůj cíl
svého spalování
constrained cry
Passing bell is ringing
constrained cry
there´s no future here
in this planet of atomic fear
asi tak nějak
skví se rosa na tváři
a na obloze červánky
odráží bolest
tváře rosou zvlažené
pro a proti
pruhovaný, skvrnitý, rozpůlený
dva pocity, rozdíly, možnosti
jeden žádoucí
zbytek nechci
knot
na konci jak na začátku
v neděli jak v pondělí
hořte svíce, hořte více
vždyť knot je kratší než se zdá.
SKA
černá, bílá
kostka, kostička
nádherná skládačka
však jasnačka
...
pluju po hladinena křehké loďceplavím se s vánkem ve tvářiv paprscích sluncea zlehka nasávam vůni lesů,na březích řeky, a klid. ticho
a klid. ticho. a vrzání loďky převozníka.
ZDI
Klaustrofobní pocit
vlastní hlavy
řídit se jen srdcem
zlikvidovat zdi
Chladní cizopasníci
Spletence životů
nečesaných vlasů
sladkokyselý dotyk
pro cizopasnou masu
Svět iluzí
Stovky duší utíkají
ze strachu před iluzí
neotevřou oči
běží dál žlutou nocí
jsou pryč
zůstal jsem tu,nikde jindejen tu,štípněte měa já se kousnu do rtu,teče mi krev,slyším jen svůj řev,bezmocně zoufalý,neslyším váš tep,necítím váš dotek,vy jste totiž pryč,půjdu za vámi,půjdu pryč,se smyčkou kolem hlavy,v šustění trávy,s posledním výdechem,opustím mlhavou záři,aniž bych navštívil stáří.
BY,BY,BYCH,BYCH.....
bylo by fajn zit v contrastickem hrmeni blesku a umrit napalmovou smrti,pote bych presel do sepultury, kde bych se oddaval tichu ktere leci a pritom pozorovalbrifink jehoz by se ucastnil Karl Marx, John Ball, Ema Camelia,Amanda Woodward a mnoho dalsich, pricemz by ze sebe vydavali neidentifikovatelne emotivni skreky. najednou by nad nimipreletela Kafka a zakrákorala by:"Die Supertankers". Ihned poté co by se Vincent Vegavzpamatoval z narážky toho operence by ukazal na nebe a vystrasene zakricel: "Heaven Shall Burn". Skoro vzapeti by nebe zacalo horet a osvitilo by doposud nezahlednutou osobu stojici opodal.
Odraz
Kapka spadlaa rozvlnila motýlaobraz,odraz jednéjediné z mnoha šedivých, oddělenýcha groteskních realit.
Počátek konce
Mám vykřiknout anonymně. do chřtánu nocive věčné zimě. nevím, co je lepší. ano či neje to správně.
Lidská bezohlednost
Uprostřed neznáma
prázdná schránka leží
prázdná schránka něčeho
uzavřena víkem lidí
Tužka s číslem tři
Budu o tužce psát
když není nápad
co jiného napsat
budu o tužce psát
Toma je doma
Když jsem se probral z koma
prvního jsem viděl Toma
a tom zvolal:
"už se probral z koma. "
Tea and Shisha
Co víc si jen mohu přát.
než vodní dýmku pobublávat.
a krásné kroužky vydechovat.
mé oblíbené tabáky vychutnávat.
Mé přání
Chtěl bych ležet v písku pouště
Chtěl bych v něm být zavátý
Až zhasne světlo na mé straně
splynu tehdy s tou zemí.
Vězni časoprostoru
Neviditelná klec,
které nejde utéct
je všude a vždy bude
lidský výtvor