30.06.2002 00:00 K dílu: Aenea
Tady u této básně už víš, proč se mi líbí.
30.06.2002 00:00 K dílu: Aenea
Je v ní vepsána Tvá duše a také něco, co přesahuje nás všechny! Tip za krésné obrazy! Hoc carmen bonum est.
30.06.2002 00:00 K dílu: Aenea
Tak výstižné a hluboké. Gratias ago... In carmine tuo veritas!!!
14.03.2002 00:00 K dílu: Víc než tři tlačítka aneb jak se na svět dívá hrnek čaje Aenea
Moc hezký a neobvyklý nápad? Jak Tě napad? Máš ode mě TIP za takovou zajímavou 'blbůstku'. ;-))) PS: Dík za kritiky. 8-))
19.04.2004 00:00 K dílu: Quis sum? Aenea
Po letech je díky našemu společnému známemu čtu svou chybu, o které vím už z dřívější doby. Ani "caroque panis" ani "carnoque panis" není správně. Hlubší studia latiny mi tu chybu ukázala. Slovíčko zní caro, carnis, f., -que lze připojit pouze za panis, proto správné znění je: caro et panis, by se verše neporušily. ;0) Děkuji za podnícení k opravě!
08.01.2002 00:00 K dílu: Quis sum? Aenea
Moc děkuju, alcore. Ten skvělý člověk mě k sepsání tohoto dílka nevědomky dovedl, tak vlastně vznikla, aniž bych to původně zamýšlela. Taky jsem se divila, co mi to vylezlo na papír.
08.01.2002 00:00 K dílu: Auriga Aenea
Umím sice psát v latině, ale něco tak hezkého, jako je toto dílko, zas neumím já. Též klobouk, "který nenosím ;-)" dolů. Moc hezké.
26.01.2002 00:00 K dílu: Víla Smrt Aenea
Krásná. Dávám tip. Souhlasím s tím, že je možné svůj život prohrát, pokud se člověk nesnaží žít. Je to ještě život, když se jen přežívá, ale nežije? Avšak nemyslím si, že život skončí tak, jak začne.
26.01.2002 00:00 K dílu: díra Aenea
Teda z téhle básně mám radost. :-)) Vzpomněla jsem si totiž na své hledání Krásy a hlavně Nového, kdykoli jsem viděla opuštěné Díry v plotě, apod. Skoro jsem na to zapomněla. Moc díky za připomenutí! Dětské oči jsou čistší a mnohdy vidí i to, co dospělý bez zájmu či s "hnusem" přejde...
25.07.2001 00:00 K dílu: Praha Aenea
Neboj, nebudu. V budoucnu se sem chystám dát básničku o krásách Prahy, kterých je možná víc, než těch špatností. Tahle, co tu je, vznikla v době, kdy jsem se v Praze vskutku cítila jak vězeň a nemohla jsem pryč, prostě jsem to sepsala na papír. . Praha je totiž zvláštní město, (u jiných měst jsem to ještě nezažila), někdy cítím, jak mě k sobě přitahuje, a jindy mě zas odpuzuje. Popravdě řečeno, mám už čtvrtým rokem domovy dva: domov na Vysočině a Prahu. Protože v tom prvním je jen hrstka lidí (asi 120), klid a spousta volné přírody (taky plno vzpomínek z dětství) s čistým vzduchem a v tom druhém zase lidí nespočet, spousta památek (vzpomínek na studie) a možností, co dělat, prostě něco úplně odlišného. Můžu Ti říct, že když jsem doma, těším se do Prahy a po delší době v Praze se zas těším domů. Praha je pro mně věčný námět k přemýšlení. Snad Tě potěším, i já mám v Praze místa, která jsou v mém srdci navždy a asi už bych bez Prahy být nemohla.
Nahoru