Příběh ze staré skříně

Vedle toho našeho existují zvláštní světy, které čas od času navštěvují téměř všichni lidi. Ne nadlouho, jen na chvilinku, na pár minut v noci, kdy se člověk snaží prožít chvílí, která je jen jeho, původní, s vlastním vymyšleným časem, ale víčka už hlásí konec služby a často usnou dřív, než to stihne zbytek člověka. Dá se tam dostat tehdy, když člověk poránu vyhlíží z okna, protahuje se na posteli a vše je ještě trochu v šeru, neurčité, tudíž těžko vyvratitelné. Temná silueta v rohu pokoje může být se stejnou pravděpodobností věšák jako před třemi dny zastřelený boss podsvětí, kterého tam někdo naaranžoval.

15. 01. 2011
1
2
861
Povídky

Tvářím se šťastně

Přestože jsem naschvál čekala na nádraží, kde už několik století nestavil žádný vlak, nakonec něco přijelo. Byl to ten vlak, ve kterém se nemusíte bát, že vás někdo cizí znásilní nebo okrade, proto jsem nastoupila. Byl to ten, ve kterém se musíte bát jen sami sebe, protože nikdo jiný nejede. A tak se sledujete po očku a předstíráte, že čtete knihu nebo vás zaujala okolní krajina.

07. 07. 2010
6
0
770
Indispozice

Dopis

Včera mi přišel dopis. Krátký, o dvou písmenech.
Kdosi mi psal, že si prý ještě občas vzpomene
a do budoucna doufá vrapidní zhoršení
paměti

28. 05. 2010
19
29
1751
Vázané verše

Jméno

Milí čtenáři, dám vám hned na začátek hádanku: „Je to vaše, ale ostatní to používají častěji než vy, co je to. “ Že je to váš kapesník, vaše peníze, případně vaše tělo. Nikterak, drazí. Je to vaše jméno.

11. 04. 2010
11
14
1729
Povídky

Výzkumný deník Štěpána L.

Jméno: Štěpán Levý
Věk:7 let
Věc: Záhada
Zkoumané objekty: maminka (39 let), tatínek (víc než maminka), Kristýna (15 let)

28. 01. 2010
5
10
1081
Povídky

Nebezpečný síly

Kdy že začal náš vztah. Já si nejsem jistá, jestli se dá nazývat vztahem něco, co máte sfyzikálním jevem. Ale dobře, bylo to minulý pátek. To mi bylo ještě devatenáct.

11. 11. 2009
2
8
1148
Povídky

Jeho Smrt

„Pane K. , ve Vašem díle se často objevuje motiv smrti. Proč. “
„Podívejte, kdybyste vedle mě usínala večer Vy a ráno se mnou snídala, kdybyste mi stále byla nablízku a nikdy mě nenechala samotnho, psal bych o Vás.

25. 06. 2009
6
7
1364
Povídky

Co jsem chtěla říct

Se slovy jsem měla vždycky potíž. Nějak jsem nikdy nedokázala trefit jejich správné množství. Při zkoušení málo. Po napití příliš.

23. 05. 2009
10
18
2073
Fejetony

Příběh na dobrou noc

„Mami, ale tys slíbila…“
„Kde máš bačkory. Koukej, ať už jsi vposteli. “
„Ale co pohádka. “
„Pohádka, pohádka.

21. 12. 2008
6
6
1364
Povídky

Rezonance

Bylo to moc zvláštní a trvalo to už příliš dlouho na to, aby nad tím mohla prostě mávnout rukou. Přinejmenším jí to hodně znesnadňovalo například nalévání čaje. Dělo se jí to dokonce i teď, když se snažila usnout. Zkusmo si sáhla na rameno, jistě, celé jako by jemně kmitalo.

13. 12. 2008
9
13
1845
Povídky

O hodinu pozadu-KSPSP

Mám jistě spoustu vlastností špatných a nebohulibých, ale jedna nad nimi zvlášť vyniká a svým enormním rozsahem všechny ostatní zastiňuje. Tím nechci říct, že můj veskrze negativní postoj kpořádku, moje lenivé jádro či zapomnětlivý mozek jsou omluvitelné, myslím však, že vporovnání stímto konkrétním nedostatkem blednou a potichu se vytrácejí. Já mám totiž závažný problém sorientací včase.
Možná si řeknete- jaký že je tohle proboha problém, většina dětí ve druhé třídě spolehlivě zvládá hodiny, takže kde je zakopaný pes.

12. 05. 2008
13
8
1884
Fejetony

Obrázek

Bylo už léto, což se lehce poznalo podle toho, že Slunce muselo vstávat mnohem dřív. A protože je to vesmírné těleso velmi škodolibé, budilo sobecky i ostatní, aby vtom nebylo samo. Takovouhle zlomyslnost by člověk ještě překousl, ale když se sním spřáhli i ptáci a zcela neromanticky vřískali těsně u oken, Hanka to konečně vzdala a vylezla zpostele.
Promnula si oči, vykoukla ven a přistihla Slunce, jak jí neomaleně zírá přímo do pokoje.

29. 04. 2008
11
13
2184
Povídky

Tkalci snů

“Tak vám vedu novou posilu. Jmenuje se Fantina a bude tu přes Osudové sny. Doufám, že jí se vším pomůžete,” zahlaholila bodře světlovlasá asistentka. Málokdo vmístnosti si jí všímal.

13. 04. 2008
8
8
1500
Povídky

Kouzelník

K dyž prochází se se svým stínem
O blohu ředí terpentýnem
U hádne duše, co v polostínu
Z ahodí kamsi svoji vinu

09. 02. 2008
11
15
2131
Povídky

Chybějící vlaštovka

Vojtíšek už déle než dvacet minut seděl nad početním příkladem z matematiky. Soustředěně sledoval dvacet vlaštovek, které posedávaly na linkách v sešitě. Problém však byl v tom, že jich bylo pouze devatenáct. Vojta mhouřil oči, rozhlížel se jakoby nic po pokoji a pak se s trhnutím otáčel zpět k sešitu.

27. 10. 2007
17
15
2181
Povídky

Ďábel je padlý anděl

Anděla nikdy do kolektivu nezapadala. Tedy, velmi jemně řečeno. Ve skutečnosti ji kolektiv šlapal na obě nohy najednou, plival na ni, záměrně ji přehlížel, a když si toho nevšímala, snažil se ji aspoň kopnout. Kolektiv je občas strašná svině.

27. 03. 2007
26
29
2528
Povídky
Nahoru