Písmák Míjení
Každé ráno v teplém bytě,míjíme se neodbytně,lásko pojď blížkřičíme v duši jen.
Jednou nohou na úsvitě,druhou v noci neukrytě,je jen ráno, kříža tma a sen.
Se svým dechem zatají tě,v lůně matky tebe pohladí tě,snad zítra ten pocit bude pryč,přinese nám nový den.
Mít doopravdy rád
Nádech - výdech,kdesi leží mrtvý muž,- jen krátký vzdech,a hle - vedle něj žena už.
Nadechla se téměř jako poprvé,zrychla a prudce,výdech však tiší prudce srdce,v tom okamžiku nahé.
Kamkoliv se podívá. - vidí muže.
Na cestě do Pekla
V Pekle rostou květy,slyším ten hlas tajemný,půjdu za ním všemi světy,stane se ze mne nedobrý.
Podpořím hoření Pekla,já vzduch rozpálím je do běla,žena aby přede mnou klekla,a získá co nikdy neměla.
Bolest a žár,pekelná znamení,chybějící svár,čas co se nemění.
Stávám se součástí roje,dýchám spolu s ostatními,před námi pole a bojes lidmi proradnými.
Počítání
Poprvé - nesmělá, podruhé - vášnivá, potřetí - bláznivá, počtvrté - umírá, víckráte - to se už neříká.
Poprvé - zabolí, podruhé - slzavé údolí, potřetí - u propasti stojí, počtvrté - padá a letí, víckráte - v moři se utopí.
Jednou je - normální, dvakráte - pochopím, třikráte - pevně ji uchopím, počtvrté - nepustím, víckráte - tak to už nevím.
Pro jednou - odpustím, podruhé - dopustím, potřetí - zakřičím, počtvrté - na kolenou klečím, víckráte - opustím.
Jistota
Pojď proti bouři -
- se mnou na skálu usedni,
a až když rozplynu se v kouři,
bolavě, přebolavě povzdechni.
Jsem nezmar
Usekněte mi ruce.
a přesto si utrhnu květinu.
zacpěte mi nos.
a přestojejí vůni ucítím.
Nakazil jsem se AIDS
Dnes ráno jsem se probudil, vlastně je to zázrak že jsem se zase probudil. Koukám ještě vleže na počárkovanou zeď vedle postele a nehtem začnu rýpat další čárku, tahle je třistašedesátá. "Skoro výročí", zamumlám si pro sebe. Dneska je mě fajn, ale včera to bylo horší, to jsem nemohl ani přemýšlet, jen jsem se zmítal v jakési agónii na na pohraničí bolesti a šílenství.
V meziverší aneb nepersistence času
Městoje Nejistota,
ulicenadevše Pochybná,
a zeměMeziverší
- tak tam mne najdeš.
Umírám
Dívám se do zrcadla,
zhnusil jsem se sebe,
propadám panikářství,
v této zemi mne zebe,
Promiň, já nemůžu
Dvě cesty,
každá vede jiným směrem,
obě mají konec,
jako řeky vmoři končí,
Zdravým, těm je hej...
Ručičky na hodinkách jdou jako
zástupy malomocných na víru,předbíhá je vteřinová,
zdravým, těm je hej i bez víry.
A já teskním alespoň po minutové.
Na přechodu
Take me to world,where the drugs are free,the clubs have no gravityand every fuck garantiers an orgasmus.
Dnes večer rozervanec…
Strhávám ze sebe šaty,
jejich cáry se na zemi válí,
jsem už celý zlatý,
a uvnitř mě oheň pálí.