Písmák křižovatky
křižovatky
Jsi jako hvězda, když dva měsíce svítí pro ni,jak jedna růže, pro níž dva poutníci se skloní. Jsou tu dva muži, ty oba máš ráda. Pro koho je láska, pro kterého zrada. Tak stojíš na rozcestí a nevíš kam dál,kde čeká láska, štěstí a kde jenom žal.
Nejarně jarní
Dejte hlas mlčící fujaře
ať může zpívati o jaře
o loukách, o vodě, o ptácích
o štěstí ukrytém voblacích
Není čas...
Odcházím,
na rtech mi uvadá polibek
daný jen tak ve spěchu,
aby se neřeklo.
Chci pryč!
Proč, proč ještě stojíš mi v cestě.
Žít s tebou - jak žít v mrtvém městě,
přidáváš jedu do života číše,
visíš nad slovy, jež má ruka píše.
Vzpominka
Včera. nebo to snad bylo kdysi.
Když poodhalíš závoj času,
vidíš jeho tváře známé rysy.
Dávno nesvítila pro vás hvězda,
Svítání
Ospalým tělem otřásá chlad,
však něco našeptává zůstat,
nejít spát a čekat
snad na zázrak.
Balada o Neznámé
Zapomněla na cenu svého těla,
dává ho bez lásky, aniž by chtěla
a zvykla si lhát, víc než je zdrávo,
říká že nemá na život právo.
Zbytečné slzy
Proč pláčeš, když nechal tě být,a říkáš, že nemáš pro co už žít. Vlastně máš pravdu,nemáš důvod k žití,svůj život jsi utopila ve vlastních slzách.