Písmák Brno
Ve vzduchu bylo těžko
Brno zívalo průvanem
vprolukách mezi obchody
Kolejnice se roztáhly
Můžeš
Můžeš mě, miláčku
Nenávidět
Zas píšu básně
Ubrouskem na ruce
(J)EDEN
Nebe zatáhlo oponu,
dneska se nehraje.
I v nás
je ticho a čisto,
Levantský vítr
Mažeš mi chleba s medem
stačí polibek
jen jeden
Je stejně takový
Vždycky jsi říkal
Vždycky jsi říkal, že jsem voda
Co kolem všechno zatopí
Čekal jsi, že se ti hned poddám
Byls jako odvar zkonopí
V ilustratosféře
Je to úlevné
Další hrací plán
Den odplouvá
Ve snách na krách
Tak
stačilo natáhnout ruku
a dotkla bych se tě
a ty by ses možná rozezněl
všemi knoflíčky na košili zKenvela
Po žebrotě
Pro slova chodíme
Žebráci po slepotě
Vloukotě vozu
Vpletené vlasy
Realita
Štěkáme na měsíc
chycený do záclon,
koušeme srst,
jak moc chcem milovat
Ulehnu
Ulehnu vedle tebe
Mezi stébla trav
Propletená kolena
Hříchu není
Ritornel o pasti
Už zatáhli provaz a nevodů tenata
přikryj mě tělem svým
vsíti se tísní strach –na hříchy záplata.
Beznaděj
Beznaděj chodí vpáru.
Společníkem jí –
paví žal.
Jako bys
Bílému králíku
Bílému králíku
Oknem se vhouplo
čerstvě pokosené pole
Na věži nabodnutý měsíc
Ostřice
Jsem zpátky.
Vklamném zrcadle oka,
pane Magritte.
Můj prenatální klid
Víš, tak je to...
hladové svlékání
hadí obtáčení
hadí svlékání
hladové obtáčení
Zakalená
vedle sebe
zvednutý obočí
bezhlavá investice
kdy se zúročí
Zním
zním ti tak
jak na mě hraješ
zhouslí vylomená duše
jindy symfonie
Uvnitř věcí
Uprostřed věcí
Uprostřed běhu
Máš svoji moudrost
Sílu i něhu
Zevnitř
zevnitř prodírám se ven
obracím vbrázdy zem
ač
jsem spíš
V srpnu
Ze souhvězdí Lva
spadla hvězda
střemhlavým pádem
do náruče rybníka
K létu
Klétu svazujem si nohy
Náramkem
Horko je hluboko
Mezi spárami nových barevných
Mezi vykřičníkem a tečkou
Načichlá
Tím peroskřipcem
Přemítám
Kolik leží básní
Cache
jak mrtvý schránky
neseme tajemství
popsaný stránky
v soustavě souřadnic
Ve zpětným zrcátku
a na koleně zlost
a ve zdi díra
stejně má ve tváři
tvář netopýra