Ahoj,
povzdálí vlastních hodin je úžasný obraz. Vzhledem k tomu že mé sluchové vjemy zabral tikot, už nějak nedokážu přijmout ani tiché bubny, ty jdou zkrátka mimo mě.Tanec, pokud ho tedy vnímám z pohledu tance na tikot hodin, kterou jsou mocné a tvrdé atd. atp. je perfektní a mrazící. Takový stabilní bod uprostřed temna, strachu, obyčejů atd. atp., ale pak mi zas nějak do hlavy neleze ta saze, ta nemá nic s tancem, časem společného.Mno a závěrečná tečka je tak jak má být. Nutí přemýšlet, není to žádné rozuzlení ani sladkost.Do ukolébavky to má dle mého názoru daleko. Ve mně to evokovalo dost emocí.
|