Tak to jsem ráda, že jsem to jen špatně pochopila, určitě je to tedy skvělá báseň, gratuluju a přeju samé správně chápající čtenáře ;)

Začetla jsem se se zájmem, ale překvapil mě ten závěrečný happy-end. Když se všechno zamotá, nikdo nerozumí, svět je vykolejený a celý se zřítí... tak stačí polibek a úsměv? To mi zní falešně. Leda by ten úvodní popis situace byl pořádně přehnaný a vlastně se nic hrozného nedělo... takže vlastně planý poplach.

Vida, a já myslela, že dezertační práce je pečení dortů :)

Krásné, přímo pohlazení po duši, díky!

No teď po Českých hrách zablité nebude... i když možná jo, fanouškům už se jistě dělá šoufl... :(

Hraju ti komentář na klavír, slova se stydí.

Jo, bejci jsou bejci. Znám takovýho, ale musím uznat, že co roztříská, následně zase spraví.

Zahnout doleva i doprava, úplně to vidím.

Dík, píšu málo a jen občas se něco povede. Tak mám radost.

Uff. Dost dobré.

Paráda.

:)

Naopak, mně se tvé psaní teprve teď začíná líbit ;)

Dlouho sleduju, že si umíš pozoruhodně "hrát se slovy", ale teď konečně začínám mít pocit, jako bys k tomu našla i  důvod.

Tvůj způsob vidění je neobyčejný, to jsem chtěla říct. Dobře, že jsou lidi jako ty.

Působivé! Tohle se opravdu moc povedlo - po všech stránkách.

Ty portréty, co kreslíš, jsou skvělé. Možná lepší než ti, co stáli modelem ;) Máš ten dar.

Věříš v předurčení? Že je nám něco "souzeno" a my s tím nic nenaděláme? Já pořád věřím na vzpouru. I když většinou prohrávám, ale to patří k věci...

Básně se mi líbí, ale v tomhle případě bych opravdu dala přednost ženské recitátorce... 

Občas člověk ke zlu vzhlíží,

s vírou, že mu neublíží...

Jak se ale, jak se mejlí!

Zlo se směje vždycky nejlíp.

:D

Bezva.

Bezva ;)

Někteří lidé prostě nic, co se vymyká běžné realitě, nejsou schopni odhalit... dokonce ani když jim to řekneš přímo!

Nemusí pršet, jen když kape...

A už jsi přišel na to, že naplnit život si musíme sami, a ne čekat, že to za nás udělâ Ona/On? Nebo okouzlení ještě trvá? ;)

Mysteriózní...

No, zamlada dobrý, teď jsem o berlích a přítel je ten, kdo se s tím vyrovná... ;)

Taky se mi ta píseň ozvala v hlavě :)

Jo jo, na horské túře se ukáže ledacos. Tam se láme chlebíček.

Mně se tu nejvíc líbí dvojznačnost posledních dvou veršů: ona mu nepatří a na malou chvíli to uviděla, anebo uviděla, že mu na malou chvíli přestala patřit. Čeština je pozoruhodná...

Četla jsem ráno a líbilo se mi to. Teď na to koukám, přibyly dva rozmělňovací verše se zaklínadlem "usebrání"... a už se mi to tolik nelíbí. Ale bude se líbit velké většině ;)

Asi chápu, o čem to je, ale přijde mi to takové unavené a zdlouhavé, musí tam být třikrát slovo smutný? Dva se líbají, i když jí z toho bude ještě hůř a on to ví... divnej vztah, jako by jim něco sebralo vůli.

Zajímavé. Bavilo mě to. Vlastně je pozoruhodné, že se navzdory neustálému intenzivnímu přemýšlení stihl vůbec najíst ;) 

To je dost dobré! Jsem ráda, že jsem se nenechala odradit "protivným pracovním prostředím" a četla dál, ono se to zajímavě vyvine... 

Kouzelná. 

Lubore, tuhle už tu jednou máš (vloženou 1. dubna),  dostal jsi u ní výběr od Rhodesie.

Tak to byla těžká noc. Působivě vyjádřeno.

Třebíč, moje město (kdysi, v mysli furt.) Píšeš zvláštně, je v tom naléhavost, i když zdánlivý klid...

Skvělé.

Líbí se mi hlavně první dvě sloky, možná by i stačily, protože ta poslední se tolik nepovedla, myslím si. Vlastně už nepřináší nic nového. Skončila bych tím "vzpomínaje, že krom tmy je také svítání" a nechala ty náznaky doznít v mysli každého čtenáře. Oprav si překlep ve 4. verši "by žít by chtělo". Asi to mělo být "ale něco ve mně žít by chtělo", že?

Hezké vyprávění. To byl tedy dáreček! Ještě že jako ženské - nevojačce mi snad podobné překvapení nehrozí. I když... přátelé mohou mít nevyzpytatelné nápady, že? ;)

Krásná tabulka, takovou bych nedokázala "stvořit"! Moc děkuju za všechny hlasy pro moji povídku, součet je fakt ohromující ;) Na druhou stranu je mi trochu líto všech pěkných textů, které tím pádem nevyhrály. Četlo se mi výborně a rozhodovalo těžce. Těší mě, že se nám trochu zvýšil počet hlasujících.

Díky, lesní jiřičko. Máš hezkou přezdívku!

Hezké myšlenky, zajímavé obrazy, jen ta snaha vázat, rýmovat... opět vyšla naprázdno, myslím si... zdá se mi, že básni spíš uškodila. Některé obraty znějí dost krkolomně (i že jsme zde tady). A co že to budeme moci věčně rozvésti?

Za kterou skupinu lidí mluvíš? Pokud si stačím všímat, každý jdeme jinam. Kteří že to podle tebe jdou správně?

Znepokojivé.

Aha, dík! Já jsem na Ostravsku cca 35 let, ale tuhle hlášku neznám ;)

Pobavilo ;)

Jenom nerozumím, co znamená heslo "Ale či nás není!"

Třeba jo... když si to sama nepokazím ;)

Moc fajn. Textu to neublížilo, přidalo na atmosféře...

:D

Tak oni Pardubičáci většinu času působili mnohem líp... akorát vyhrát se jim jaksi nepovedlo... ;)

Aha, díky, Irčo. Ptala jsem se hlavně kvůli případným zájemcům, kteří Namiho tvorbu neznají. Sama ho samozřejmě ostře sleduji už dlouho ;)

Zajímavé! Líbí se mi to jednak proto, že svět rostlin mě vždycky lákal a ráda jsem se poučila o jedné pozoruhodné, které jsem si zatím nevšimla, a pak taky - a hlavně - pro tvoje zaujetí, přímo nadšení, které z textu vyzařuje. 

:D

Vtipné, Andreino!

Gratuluju, mám radost. Opravdu tam není ani jedna kratičká ukázka, nebo se dívám špatně?

No to právě nejsou, tedy aspoň mně připadají jako celkem "normální" básničky (myslím tuhle a Riverku), jen mě zajímalo, jestli má ta hra s angličtinou v názvech nějaký speciální důvod. Ale hrát si je možné i bez důvodu, jasně ;)

Vaj ty zvláštní názvy? Kvůli kchůlivosti? :D

No tak obnažovat hřbet ještě dobrý.... já měla mediky u koloskopie ;)

Hezké. Kdybych chtěla "pohlídat" počet slabik 5-7-5 a zároveň přirozenost řeči, asi bych zvolila variantu:

v aleji sakur -

kdy naposled jsem měla

květy ve vlasech?

To si samozřejmě jen tak hraju, nechci tvrdit, že je to nejlepší řešení. I tak, jak je to teď, to má kouzlo.

Obrázky, kde se dá hodně najít "pod povrchem".

No tak určitě ;)

No, spíš s ním posunujou. V lednu z toho prý nadšený nebyl...

Bezva, bezva! A co víc -

Cienciala přišel z Pardubic :)

Litartsi, pokud sis nevšiml, Safián ukončil tuto diskusi a vyzval ty, kdo mají zájem o účast v almanachu, aby se mu ozvali, předpokládám, že do zprávy. Běž už prudit zase někam jinam. 

Jsem si vždycky dávala pozor, abych nezačala brblat, jak je všechno špatné a jak to dřív bylo lepší... ale včil je to fakt už na hlavu... ;) Příroda zmátla sama sebe, ovoce mrzne na stromech, dejcháme prach ze Sahary a pandemie jak ze stupidního sci-fi filmu a válka v Evropě. Co ještě máme stihnout? Jaký další "dobrodružství"? Trochu nudnýho obyč života, prosím...

Bezva 

Jóó! Zpívám si to a tleskám. Do rytmu i tobě.

Skvělé. Ten popis je přímo plastický, působivý tak, až z něho člověku fakt není dobře...

Mám ty tvé jemné zpívánky čím dál raději.

Pěkné, úplně to vidím ;)

Ano, to máš pravdu, Karle. Nicméně to na původním předmětu diskuse nic nemění. Já už to ale dál rozebírat nebudu.

Karle, humor včetně černého mám ráda, ale jsou věci... Zlehčování těch hrůz, co tenkrát lidi v Leningradu zažívali, nikomu neubližuje? Tomu nevěř.

Svoboda bez (vnitřních) hranic má blizoučko k bezohlednosti, víš? Škoda.

Phil, ale potom po sobě uklidí. Pokud má mozek v hlavě.

Tak o čem budeme vtipkovat příště? O zemětřesení nebo o plynových komorách?

Martine, přesně ;) I když tlaku není třeba podlehnout, někteří jsme i normální ;)

Vrchol nevkusu. Víš vůbec, o čem píšeš?

To byl Pusík, než ho admini pro dnešek smazali. Napsal něco v tom smyslu (zkusím to bez vulgarismů): Ježíš řekl - Kdybych věděl, kdo všechno a jakým způsobem mě bude citovat, tak bych vám radši nic neříkal.

Pokud by to tak bylo, pak je patos na místě. 

Patosem myslím přehnaně "veliká" slova (trpitel a nositel vší bolesti světa, prahnout krvácejícími rty...), útočící na čtenářovy city, která působí místy až přemrštěně, jako vznešená divadelní gesta na efekt, kterým nikdo nevěří opravdovost. I proto, že to bývají obecné fráze - klišé (tady se např. lapá po dechu, padá na kolena, topí v bahně, z poháru přetéká jed...). Ne že by básník nemohl přehánět, ale na mě toho bylo příliš, proto ten povzdech.

Dorty leda tak baštím... ale peču dobrej štrůdl. Na Vánoce u nás ovšem pečou chlapi - manžel udělá těsto na vánočku a syn ji uplete a dá do trouby ;) Já vařím rybí polívku. Mňam. Už se těším.

U nás se tradičně podává ke zvěřině... Zajíc na mě klidně hleděl, tak jsem na něho chvilku mluvila, a když jsem si začala dělat srandu, že zajíci jsou nejlepší s brusinkovým kompotem, najednou se vzpamatoval a dal se na útěk ;)

To myslíš vážně, prospat život? Chudák básník teda ;)

Tolik patosu.

Taky už se začínám těšit, budou tu co nevidět ;)

Pozoruhodně umíš být vlastním myšlenkám na stopě :)

Vzpomínám si, když jsem poprvé zaslechla něco o "vaření perníku", divila jsem se, ten se přece peče ;)

Miluju např. ilustrace Zdeňka Buriana ke Kiplingovým "Knihám džunglí", jako dítě mě nadchly a jejich kouzlo vnímám i dnes. U poezie je to něco jiného... Přistihla jsem se, že u ilustrované sbírky básní vnímám výtvarnou složku jaksi odděleně. Samozřejmě to neznamená, že by nemohla být skvělá, jen mě při vnímání poezie spíš ruší.

:D

Jamardi, já jsem už seniorka, takže s brýlemi a zapomínáním mám zkušenosti ;) Zajíc byl spatřen na procházce, dortíky milujou všechny věkové skupiny, takže tam už ten název tak nesedí, to máš pravdu.

Jo, po pořádné oslavě dům voní všelijak ;) Hezká momentka.

Díky :)

Čtvrté původně začínalo "zapomněl jsi vyzvednout / co jsem zapomněla objednat*, to by asi vyznělo líp, ale zkoušela jsem zachovat počet slabik 5-7-5.

Pardon, teď jsem si všimla, že ta dvě pro mě nejzajímavější haiku se "schovávají" až u pravého okraje... ;) číst z mobilu asi není ideální. Každopádně sasanky a poryvy větru v sobě mají to, co se mi na poezii líbí - netradiční úhel pohledu, překvapení.

Kdyby to bylo míň nudné, tak by to už nebylo to pravé haiku, že?

Proč tu povídku nevložíš normálně sem na Písmák? 

Kdybych udělala, co radíš v první sloce, zkolabovala bych nejpozději v poledne ;) a už bych neřekla pravděpodobně nikdy nic. Některé by to potěšilo.

Jo.

:D

Bezva.

Fajná servírka! :D

Martine, díky za zamyšlení. Možná jsem se v textu nevyjádřila dost šikovně - já jsem právě chtěla vyjádřit svoje mírné pobavení nad tím, že někdo očekává "dospělé" pocity od novorozeněte. Ta výzva udělat s ním interview byla samozřejmě míněna ironicky ;)

Ale musím uznat, že, jak mi napsala Merxanta, Santóka nikde netvrdí, že jde o právě narozené dítě. To už je jen moje interpretace, která může být mylná. 

Aha! Teď mi ten "brutální" obraz s prožíráním skrz dává smysl. Ke krutosti zimy se to určitě hodí. Díky za vysvětlení.