Písmák pane vrchní..
zas ten pocit zamračené oblohy přes pálící slunce
číšník s vynuceným úsměvem nabízí slast
v očekávání tučného výdělku
rádoby ikony zírají ze zdi
Vernisáž v muzeu
Tmavé obrazy dýchají melancholií
jeviště
kůň a smrt
snad k sobě nepatří
Nostalgie
starý klavír v rohu pokoje
hraje vzpomínku
zanikající
v hluku ukřičeného světa
Doznívání léta
slunce ještě pálí
však vítr volá draky
už zmodraly stromy okolo cest
na chodník si nesu krabičku kříd
mlč už - SuperStar
od rána do noci
nabrané do talíře
nalité do hrnku
schované v prádle
rozhovor
hezkej večír přeju klaune
a usmívat se
ať dál hrajem divadlo
pro davy i pro sebe
Místo, kam se rád vracíš
jak vážka stříbrná
v odlescích slunečního paprsku
se vznáší vzpomínky
ve víně
červené víno
hledání vzorce pro lásku
v křivkách tónů blues
tebe tobě ti
Sonet o smutku
Začal den otevřených dveří
křídové srdce na chodníku
city vkládané do košíku
dříve než se opět zešeří
JIP
JIP
vraž to tam pokud možno napříč a všemi ostrýmy hroty nahoru
čas se zastavil
PÍP
rispet o ztraceném snu
černá růže s kapkou krve v ruce
s dusivým requiem na dně truhly
plout sám na korábu bez kauce
plachty z motýlích křídel zvlhly
ritornel o vzpomínce
vzpomínky se probudily
viděl jsem dívku krásnou jako květy
a pak mi řekli, že už nejsou víly.
Rackování
ve hnědých linkách hlíny
létají bílé tečky not
hudba jíž znějí meluzíny
ve svících se jim láme knot
Pierot
Na bělobou natřené tváři
rudý úsměv jen lehce načrtnut
oči v černých linkách pláčí
životem dávno probodnut
Závidím tulákům
Závidím tulákům
procházky průrvami uliček
hřebeny střech i dláždění
setkání s okolím
Rondo o touze
Chtěl jsem si chytit anděla
křídla chyběla mé touze
ve vzpomínkách deziluze
bílých voskovic dozněla
Marioneta
Jak marionety vahadla poslouchají
v pomyslném osudu bytí
odvázané nitě
a.
Akroteleuton o smutku
Sněním o radosti se stává ze mě cvoK
Maceškám jen říkám život zlý jE
Ucouranou nocí svítí bledý knoT
Těch voskovic slabých zahnat zimU