Písmák Monolog XVIII
Mohu být šťastnější. v tento čas cítit se jako motýl, jak nepraktické, vznést se, s někým být vidět květy kvést a čas si krátit. Cítit drahocenný čas, cit barevný je tak cenný v mé dlani pořád jen spolu chvět se nepatrně. Bláznovo přání nechtít usnout, nemožné, chtít se tisknout ztichnout a vydržet.
SOS (Sen O Svobodě)
@page { size: 21cm 29. 7cm; margin: 2cm }
P { margin-bottom: 0. 21cm }
-->Sen
Svobodě
Monolog XV
Jasné nebePtačí zpěvBarvy kvítekPevnost stromůČirost vodyDotek vánkuúsměv, nic z toho nevidím.
Monolog XVI
Zničím senechci nicjen tichověčné tichobez citubez lidíbez sebejen vlhkou hlínužádné nebežádné stíny,tam kde jsouje světlo, aletady žádné neníjen tmajen tichoticho, které je slyšet.
Monolog XVII
Nechci být člověk,chci být stroj. Nechci sny,chci jednouduchou volbu. Nechci myšlenky,chci být offline.
Monolog XIV
Už zase jsem to udělalaNic se nezměniloVše je při starémTicho před bouří minuloslyším vichrcítím déšťvidim tmuDalší zářezKdy větev praskne. Lhaním nic nespravímpřesto. Už zas jen ten sexDuše není nicUhrančivé oči"Víš jak se hladí koně. "Pevná ramena"Pojď sem.
I want
I wanna be like an angel,dreaming and sleepingflying and falling smiling and cryingwanna be killing.
Monolog VIII
Chci křičet a nedostává se mi hlasu,
chci běžet a nohy mě neposlouchají,
vím, že můj hlas nikdo neuslyší,
vím, že mě mé nohy nedokáží odnést dostatečně daleko
Monolog IX
Voda ustoupila, hladina klesla
Mohl bych se tě zeptat, květino:
"Stálo ti to za to. " Veškeré naděje které jsi vkládala,
byly zbytečné. měla sis to uvědomit.
Monolog XIII
Chtěla bych znát budoucí slova
Chtěla bych znát budoucí činy,
naděje, ideje, své kroky.
Chtěla bych znát sebe, najít cestu
Kdo zabil červenku?
Kdo zabil červenku.
"Já, řekl vrabec, zabil jsem jí svým lukem a šípem. "
Kdo chytal její krev.
"Já, řekla ryba, chytala jsem jí do své malé misky.
Cesta
Na druhou hodinu
ve třetím patře
najdu pěnkavu
libozvučně pět.