Tak jsem zvědav, zda se to Karlovi podaří nebo dopadnu jak ti z Epiky, co přišlibo svá dílka... 

A proč by mne to, Sváťo, nemělo bavit?! :-)

Navíc tohle byla rychlovka do soutěže na Libres, právě na téma: "Podejme si ruce!"

Objevil jsem na poslední chvíli, že tam je soutěž. Poslední den, dvě hoďky před uzávěrkou jsem začal něco vymýšlet a stihl to odeslat. Předchozí soutěž jsem dokonce jako vítěz předminulé vymýšlel téma a sám se o den sekl a nestihl to! Pořád ještě rád vymýšlím, veršuji a kombinuji, když je čas i nálada. Ale už je toho času méně, jsem tupl dědeček a užívám si chvilek, které mi s vlastními syny občas unikaly, protože jsem byl v nonstop turnusu a ještě měl vedlejšku, kdy jsme něco předělávali s montážkou. A k tomu jsme se starali o babi...

Start uppy! Mobil si zase hrál a aut. opravy u té klábosnice vypnout nelze... 

Sváťo, ještě jsou taky start appy! Lidé podpoří autora, on to vydá a zmizí z portálu. Viz na pp... 

Budoucnost písmáka je jistě krásná věc. Škoda jen, že už ji s námi nebude sdílet naše milá Andreina. Dnes jsem se dozvěděl, že 17.března zahynula při práci na moři a 20.března mu ji odevzdali. Myslím, že mnohým z vás bude taky chybět. Uctěte její památku tichou vzpomínkou.

Pokoj její duši! 

:-(

Přátelé, mám smutnou zprávu!

Tohle je poslední povídka od Andrejky, co sem vložila.

Já jí ještě 26.1.2025 popřál šťastnou plavbu a ať se opatruje a netušil jsem, že její reakce je poslední zprávou od ní. Psala mi:

Mirku, můj poslední a rychlý vstup. Děkuji za přání a dávej na sebe pozor, chyběl bys mi. Ahoj, Andrea

Je mi z toho strašně smutno a oči mi plavou. Zahynula při práci na moři 17.března a 3 dny poté byla se souhlasem rodiny odevzdána moři. Snad se tam setkala se svojí tetou, která doposud nad ní držela ochannou ruku. Pokoj její duši! :-(

A proč ne písmáci? :-) 

PISCATOR

Ad K.K. junior: co takhle "psavci?" Pokud by tedy autor "psavec"  (nejčastější jeho nick, i když vím o 3 dalších z jiných portálů, kde jsme se taky potkávali!) nic nenamítal. :-))) 

Tak doufám, že máš už jasno! ;-)   Ono i tohle bylo drabblátko stejně jako i další kousek. A bronchitida, co to zadává, je posedlá obdivem k profesoru Čermákovi (letos už slavil, tuším, 85 let), který zkoumal česká rčení a neobvyklé výrazy v češtině. A ona má jeho knihu. Teď to bylo "bít se/bojovat/bránit se jako lev." 

Tak jsem si broukal různé písně, až jsem se uvolnil a odpoutal od okolního světa a pak přišla inspirace. Při tom broukání se mi vybavily i diskošky v rumunské Magálii (části těch rekreačních středisek měly jména podle planet:Jupiter, Saturn, Vénus...). A vzpomněl jsem i na jistou Růženku Růžičkovou, co tam byla a odtud jsem přeskočil k růženci. Zrovna jsem si broukal "Po babičce klokočí" a tak jsem jukl, co to vlastně je... Cesty inspirace jsou nevyzpytatelné! ;-))) 

Tak jsem si nechtěně dal tip! :-(

Jsi tím, o čem přemýšlíš, Janino! Pokud se při každém čtení musíš uchechtnout, znamená to znamená, žes to četla vícekrát! :-) 

https://youtu.be/XlJRLbNcqhw?si=0BXNtP2N1Pd2hkfM

Miluji temnou noc, kdy na nás padá

pobledlé světlo pouličních lamp,

 do duše mé se představa pak vkrádá, 

že pro tebe jsem krásná dívka vamp. 

V odlesku louží, těch pamětnic deště, 

co dneska dávno již to zalomil, 

kol krku obejmu tě nyní ještě, 

nabízím rty, abys je políbil. 

A kolem nás se plouží temné stíny

všech dávno zahynulých lásky snů, 

snad tenhle náš bude mít osud jiný, 

bojím se, že dnes sama neusnu... 

Polární den je na severním pólu, polární noc teď vládne na jižním, trápím se tím, že půlrok nejsme spolu,                                               polární záři s tebou nevidím... 

Na svatého Valentýna

pozvala mne Valentýna, 

že jsem však nekoupil kytku, 

křikla: "Kliď se, ty dobytku!" 

Přišel jsem o sex i pitku, 

jednala už bez servítků, 

když i hrnec mrskla po mně, 

vím, že skončil jsem v tom domě. 

Boule na čele mi roste, 

nadávám si snad už posté, 

nebýt škrob a pustit kačku, 

nenosím teď modrou značku... :-) 

Děkuji i všem, co mi dali Tip. :-D

V této taky už vcelku nedávno pozměněné podobě nebo někde jinde a zase v jiné, písmák za to stojí. Pokud tomu chceš věnovat, budu rád. Včera jsem vzpomínal 18.výročí, kdy mi vyšla v novinách první básnička a ve čtvrtek mám stejné výročí registrace na literu. Tady jsem od 30.6.2008., takže taky už něco pamatuji a jsou tu lidičky, co třeba potkávám i jinde, ale už prostě patří dobtéže smečky. Takže zachování písmáku bych uvítal a snad i sem budu víc vkládat, dokud nás smrt nerozdělí a taky paní Můza bude přát! :-) 

Taky si myslí, Karle. :-)

Trochu nám ho tu nalul i tvůj syn v diskuzi o možném konci písmáka u Pomerančové...¥

Nu, já jen myslel, že dostat od ní pouze jeden paroh je takové dost odbyté. Ale tobě jde o tu slovní hříčku!

Připomělo mi to kolegu od Telekomu, dělali jsme na TTÚ a jeho žena tam byla na stejné chodbě o pár dveří dál. Hezká, leč tvrdá, on takový Frank z Mash. (Prý jí dohazoval kamaráda, ale v síti uvázl on.) Učili se spolu. No, měli nějakou krizi a ji utěšil slovenský kolega, jménem Roháč. On byl ve vedení odborů. Všichni to věděli, jen Pepa ne! A napadla mne taky hříčka, jak utěšiteli říká: "Pa, Roháčku!" a mužíčkovi: "Paroháčku!" ;-) 

Tak já na tohle mám své recepty! Buď si to napíšu, zapálím a spláchnu.

Nebo hodím do veršů a udělám si z toho zpěvnej text. A pak si to přezpívám a ztratí to sílu... 

Ano, je to kdesi jinde drabble povídka na 5 zadaných slov loni v prosinci. A rok předtím jsem taky psal o psím tulákovi, byť na jiná slova! Nu, chtěl jsem sem vnést trochu pohody po té divoké diskuzi u Pomerančové.

Je milé, žes to taky četla! Evička mi tam nechala i bičík a komentík. :-) 

K/KK: Ty jsi programátor či aspoň nějaký IT správce? Ano, bylo by to taky fajn řešení, pokud bys tomu chtěl obětovat čas... :-) 

Upřímnou soustrast, Stáňo! Mít dvě hlavy a ještě ani vorla, to je pech! ;-) 

Asi bych i s vzhledem na Benetkovu faktickou poznámku ohledně neúplné paroží výbavy změnil druhý verš na:

"za parohy vděčím. Lence." ;-) 

Ad Litarts:

P. Z. : Asistovanou publikaci přes redaktora či admina měly jen saspi a litweb. Saspi už nefunguje, litweb nepodporuje ani vkládání dílek z mobilu, komentovat, psát vzkazy a  diskutovat na chatu můžeš, ale nevezme to tvé smajlíky, [jen ty jako ;-)] a nemáš přístup k těm, co tam jsou k dispozici pro PC. A číst a pohybovat se po webu lze jen po přihlášení. Také bývala povinná fotka. Ale je to hezký portálek, kde je nás asi přes 200 registrovaných. A editovat mohou admini. O technickou údržbu se ale stará programátor Pepa. 

Ad Litarts: 

Na literu šlo vždy editovat! Teď k tomu slouží oranžové proklikávací slůvko v hranaté závorce [změnit] vpravo od názvu dílka. Jen si nezapomeň zašketnout před odeslání přihlašovacích dat i volbu "přihlásit trvale." Jinak tě po 24 minutách shodí automaticky časovka (a tu jinak nevypne ani to, že píšeš dílko, komentář, vzkaz či příspěvek do diskuze!) Před odesláním přihlášení si volíš i to, zda chceš byt vidět nebo skryt. Lukio vlastní i portály psanci a libres, které si sám stvořil, je programátor.

Libres je podobný literu (nebo básním) a něco má i z psanců.

A i na něm je časovka. Trvalé přihlášení je ovšem víc skryto a volíš ho přes nastavení a ostatní, kde je pod sebou spousta šikovných a praktických nabídek. První dvě volby mají explicitně nastaveno NE (budeš utajen a automaticky zase odhlášen po těch 24 minutách, pokud to nezměníš!)

Většina okének obsahuje slůvko NE či ANO a vedle značku "v", přes kterou prokliknutím otvíráš možnost změny. Pak máš obě slova pod sebou a vedle nich kulaté zaškrtávací okénko.

Jiřinko, také ti přeji všechno nej a štíří hbitost. Trochu podivně to tu funguje, protože přes jeden odkaz na tvou reakci se prokliknu, jiný tvrdí, že to neexistuje a vypařily se i mé reakce teď již loni. Písmenkožrout zelený měl asi hlad... :-) 

Ad gakax 3. 14: Na všechny literární portály (krom litwebu), lze vkládat i z mobilu. Litweb tě z mobilu nechá jen číst, chatovat a komentovat, ale nejdou tam ani ty obrázkové smajlíky. A je nás tam jen něco přes 200. Ale jsme součást archivu Národní knihovny.

Saspi už není funční, ale mám aspoň americké stránky, kde je to archivováno asi od r. 2008 a mohu se bez přihlášení pohybovat po fórech i u autorů jako čtenář. Dost s tím zamávalo rozhodnutí soudu v USA, že kvůli žalobám a autorským právům se to ani archivovat nesmí. Takže něco museli smazat. Já se tam zatím dostal. 

Co to je za divnou zvěst?

Vždyť písmáka oživili, překopali. Myslel jsem, že to tedy zažehnali. 

Pomud jde o Totem, který tu kdos nabízel, i tam je dost mrtvo a navíc se servr courá. 

V domě na... 

Znám v Plzni schody do sklepa

v doměna náměstí, 

kde posedět se v klidu dá, 

když se to poštěstí. 

Obsluha je tam příjemná, 

žraloci v akvárku,

ten pivko ve sklence si dá, 

ten vínko v pohárku...

Zde slove se Republika

a jméno to má zvuk, 

na, stole svíčka zabliká

a dívku zlíbá kluk... :-) 

Tak nevím...Existuje ještě tohle dílko? Mám dvě avíza, to novější tvrdí, že odkaz nenalezen, přes starší se sem ale prokliknu... :-/

Krásné a pohodové svátky tobě i všem písmákům přeji. M. :-) 

https://photos.app.goo.gl/TjDPvNeA3yW4ymZG6

Inko, je to zase produkt drabblení na pp. Mimochodem, o víkendu to zase vypukne a já už pod zadání dal jeden kousek. ;¬) 

Četl jsem, že kočkodani se spolu domlouvají, v různých lokalitách mají svůj slang, jiným skupinám nesrozumitelný. Ovšem tento zde má navíc básnické střívko a mé romanticky zaměřené dílko mění v horor!

;-)

Opičáku, nic tak hrozného se neudálo! To jsem si jen za pomoci básnické licence spojil reálie s fantazií a kombinoval to s pěti zadanými slovy pro drabble a musel se tedy i trefit do 100 slov. Viz:

Drabble na zadaná slova: machr*šťáva*vyplivlej*klábosit*brutálně.

A vlastně se to dá i zpívat...:-D

Tohle se ti, Jiřinko povedlo. Beru to jako takovou podzimní pocitovku. Taky mám pár podzimních a včera jsem k večeru vyrazil do lesa u rybníku Kameňáku a pár hub jsem donesl. Voda v rybníce je docela teplá a za soumraku se tam i pár chlapů koupalo. A byli to naši, ne Ukrajinci, co se tam taky někdy stahují a opékají si maso na takovém ohništi či na grilech na dřevěné brikety. Ony jsou tam i takové zastřešené stoly a lavice nebo hřiště na nohejbal...

Ale je fakt, že to beru jako něco pro navození atmosféry, ale zase to zapomenu. :-D

Fakt je, že i svá dílka píšu v takovém změněném stavu vědomí a pak žasnu! A kdybych měl z nich citovat úryvky, byla by to fuška... ;-) 

Já teď pořád. Než bych nastartoval noťas...Takhle čtu v posteli před spaním a třeba si pak pustím relaxačku... :-) 

Tak už jsem snad na to přišel, K3! :-)

Tak jsem na to snad vyzrál, Zajíci. Netušil jsem, že až když si to označím, objeví se ta nabídka odstranit odkaz a pak zmizí podtržení...;-)

No, tohle i ta povídka Tulákova snídaně jsou drabble na 5 zadaných slov. Jen nevím, jak to sem zkopírovat bez toho podtržení a jestli nějak lze měnit  fond písma i v tomhle novém písmáku. 

A kde ten odkaz je? Jinak jsem to přes něj opravdu vkládal, ale ať jsem to zkopíroval do políčka pro URL či do toho pro text, pořád to bylo podtržené. Jinak to sem zkopírovat (z mobilu) nešlo. Asi budu muset ten text opsat. 

Sedím si na konári

a je mi dobre...:D

Inu, někteří lidé nám sednou, i když je naživo neznáme. :-D

Andrejko, dík! Když jsem to psal, byl jsem ještě rozpustile mlád a Lenka ještě živá! A už pár let není mezi námi a saspi, kde jsme se vyblbli na mnoha fórech, už není dostupné. :-(

Andrejko, přiznám se, že orosenou dvanáctku jsem měl naposledy na počátku prázdnin, se synem a snachou, když byla u nich v městečku taková akce otvírání prázdnin, spojená s atrakcemi pro děti a hodováním.:-D

Čtu to už poněkolikáté a i když jsem vysušenej jak stará treska, (je 33°C a nebe bez mráčku, což je na souši ve vnitrozemí horší než loňských 43°C v Tolu u moře, kde vzduch krásně vlahý a se slaným nádechem!) a pořád mi odněkud cosi zavlažuje oční kanálky...:-D

Andrejko, já byl zase rád, že díky tomu Tipu jsem tě objevil. A vlastně u tebe poznal i jiné autory, co mne teď taky čtou, i pár z nich, co už na mne koukají shora. Na pp to byli: mylen.cz, Mirarsp, Blechovan a teď i 100Watová žárovka. A nejsou už i někteří, co jsem znal prvně z literu, ale byli i jinde (na libres mají "básnické nebe", kde můžeš zapálit virtuální svíčku. Bíša byl i zde, Keyward, Jitka Svobodová...

Z litwebu nestor a JC senior, ten asi byl i tady a jeden z mála, koho jsem poznal na srazíku v Praze na Olšanech v Olši. Psal moc pěkně...:-(

Každopádně jsi rozmnožila řady těch, které řadím k přátelům a s tebou už tam je i tvá neteř Evička...:-D

Já přece vím, Andrejko! Sám jsem napsal Tulákovu píseň: http://www.piste-povidky.cz/dilo/190782

a Lenka (mylen.cz) mne pak vždy oslovovala: "Ahoj, tuláku!"

A "Bída s nouzí" od Greenhornů o tom je také a já si ji rád zpívám s nimi i jen tak sám:

 https://youtu.be/QSBkMOc3Jbs?si=QSPy8tO9CkBtLoRy

Tohle byla první povídka, co jsem od tebe četl a začal jsem tehdy asi od VIII.dílu. A byla nakonec taková, že jsem jednak slzel dojetím, jednak si zamiloval tu malou výtržnici. I když asi parťákům občas i nadzvedne mandle svými kousky...;-)

Domov není místo, kde spíš,

ale místo, kde ti rozumějí

a mají tě rádi...:-)

Andrejko, zvířata prý vycítí i nemoc člověka, třeba právě psi. 

No, Buck je milej pejsek na zahradě lidí v sousední ulici. Vidíme na něj i přes zahradu sousedů, pokud je u vrátek.

Terezka má hrozně ráda pejsky a kočičky a když jedeme kolem, už je vyhlíží. :-D

A ještě taková perlička. Když jezdím za vnučkami, tak blízko bydlí jistí Lesovi a mají velkého bílého psa, trochu vzhledem jako retrívr.. Mladší vnučka má pejsky ráda a tenhle je její oblíbený a říká mu Buck. Vždycky ná vesele zdraví! :-D

Je to jedna z mála mých předností, Andrejko! :-D

Veď ja viem, Andrejka...;-)

Zmínilas kdysi, že znáš od jistého šamana účinek některých léčivých bylinek. Vycítíš pocity zvířat a domluvíš se s nimi. Máš i diagnostické schopnosti, že víš o epilepsii Nan nebo jsi byla svědkem jejího záchvatu? A vrátil se Buck, protože vycítil, že i ona má problém? 

A obe dámy sů cicavci...;-)

Tahle povídka byla první, co jsem od tebe četl a dozvěděl se tak o tvé milé existenci. Rád jsem tě poznal a teď si tvá dílka trochu nostalgicky znovu pročítám! :-D

Konkrétně, paráda...

Ano, to by se dalo, mravenečku! Však jsem si taky pro inspiraci pouštěl a zpíval Karla Zicha, ko krétně i "Není všechno patáfa, co hrajem..."                  :-D

Tady někdo objevil trojpolní hospodaření. To jsme brali na základce v Pozemcích. ;-)

Když had leze po prsti,

vezmi rozum do hrsti

a neriskuj, žabko milá, 

že bys ho upozornila

na to, žes tu, holka, k snědku,

nevsadil bych ani pětku

na to, že bys přežila

jeho útok, má milá.

Pročež poslechni mé rady,

neprovokuj tyhle hady,

sic tenhleten protiva

slupnul by tě zaživa!

Nic by nedbal na protesty,

raději se kliď mu z cesty,

dříve, nežli uvidí tě,

rosničko, mé drahé dítě.

On má pohled hypnotický,

oběti své zmámí vždycky,

nezmůžou se na obranu

a brzy jim zvoní hranu...

V úniku svou spásu hledej,

překvapit se nikdy nedej,

tak si pozor dej!

Víc takovejch krásnejch cvoků a svět by hned byl hezčí místo k žití...:-D

Takhle to vypravoval Ivan Mládek!  https://youtu.be/udG2q_hJLcs?si=v9gMsTZLjNlVqzJd

A jeho pohádka O Smolíčkovi taky stojí za to! 

https://youtu.be/ka1jeTGaVm8?si=WJe3ZEtXSfuN1y3I

Vybavil se mi úryvek z Mládkovy pohádky o Sněhurce. Jak už tam.ležela jako mrtvá, ale princ poznal, že je krásná a má dibrou povahu a políbil ji...;-)

Uvidím, Andrejko. Víš, já to chtěl zkusit namluvit...;-)

Nepodezřívám tebe samotnou z těch pokusů s elektřinou, ale někdo by to mohl zkusit. No, i pokus s plochou baterií by stačil! Mimochodem, když jsem dělala na staré analogové ústředně, která se přepojovala na digitální, tak nám vždy po likvidaci účastnické stovky přišel někdo z montážní skupiny ty 2 stojany zlikvidovat. Já to musel napřed odpojit od napájení. Jednou jsem to málem nestihnul a ten montážnickej křovák s velkými kleštěmi, co v pohodě ucvakly troleje (mínus byl měděná tyč průměru 12mm v ochranné trubce z izolační hmoty, plus byla hliníková tyč asi téže síly kousek pod ní, už bez trubky a uzemněná) by se asi podivil, až by mu se mu čelisti utavily! Bylo to jištěno stojanovou pojistkou 6A! Byl to snad Ukrajinec...Tehdy prostě vznikaly takové skupiny, kdy někdo vyučenej si založil četu a dostal licenci, ale najímal si lidi, kteří nebyli z oboru a jen je zaučil...

Vím, Andrejko... No, ztratily se mi i ty tvé povídky, jak jsi mi tenkrát poslala ten komplet. Netušil jsem, že se snad mažou i g-maily. I když oni pořád něco mění a ono je to všechno spojeno i se ztrátou starého mobilu (Huawei) a chcípnutím dalšího (Xiaomi) a ukradeného čísla, kam jsem si to stahoval pak. (Teď mám Samsung).

Krásná smrt...

Povídku už nám, ale zrovna u téhle jsem si propláchl oči. Pokud jde o pokusy s proudovým zdrojem, nedoporučoval bych to zkoušet ani s akumulátorem s nižším napětím, třeba 12V autobaterií. Ona i plochá baterie má max. zkratový proud 0,5 A. A pamatuji se na pokus, popsaný u  Merkuru elektro, kdy se na ni připojili dvěma vodiči dva příborové nože, jeden se ponořil do plastové nádoby s osolenou vodou, druhý uchopil do ruky. A pak se dotyčný pokusil ho druhou rukou vytáhnout! Slaná voda je vodič 2.řádu a nikomu se to nepovede.         

No, já jsem na tom s psaním podobně, Andrejko. Na pp jsem kromě drabblátek nic nového nedal, max.tam i jinde zaveršuji v komentících. Spíš jsem teď dědeček než amaterský poeta a taky zase čtu. 

Tady jsem nějaký čas nebyl. Co se děje, bohužel vím od Evy. A zrovna tvá teta S. mi v Cestách byla sympatická! 

Mimochodem, II. a III.díl se mi ztratili, jak mi přetekl ONE DRIVE a já to ignoroval. Ono se toho umazalo víc! Hledal jsem to i na mejlících a nic. Našel jsem jen první! Teď si trochu připlácím. Měj se krásně a opatruj se! M.:-)

A hele! Anrejka je zpět! Pěkně vítám, malá mořská vílo! :-D

a2a2a: Nu, dal jsem trochu konkrétnější návrh. Pokud jde o haiku, krom těch pro Loyda jsem pár spáchal snad jen někde v komentících, třeba i tady. Jinak od Loyda jsme dostali knížečku haiku, další mám o Jardy Čampulky (zde byl OldJerry, na saspi Sumus-tam zorganizoval vydání společné knížky desítky autorů, vč.sebe a mne a ta knížečka haiku byla navíc.

Někde jsem zkusil i pajpu, tam šel odkaz na piste-povidky, kde se vysvětlovalo, co to je.

Hele, nebyls na saspi jako redaktor? (Bohužel je už dlouho nefunkční...)

Já zkoušel na blogu idnes veršotepárnu, což byla taková masová soutěž, mám ti i nějaká dílka.

(Každé pondělí ráno bylo 5 slov, ve čtvrtek do 17 hodin se to už muselo odeslat. Forma byla zadána na celý měsíc a stručně vysvětlena na příkladu. Běželo to přes rok a velké části kol jsem se zúčastnil. Bezva trénink!) No, napadlo mne vytvořit sbírku třeba pouze ze sonetů, ať na zadaná slova či téma nebo jen tak. Nebo prostě z více forem, co mají těch 14 veršů. :-)

Takže, jak vidím, opět to i zde uvázlo na představách superlexikonu, hodného zápisu do Guinessovy knihy rekordů. Navrhnul bych něco menšího. Třeba knihu, věnovanou haiku či pajpu a to vytvořených aktuálně třeba na určité téma. V tom trochu praxi mám, společně s javaviou jsme zkusili na FB to v čajové soutěži od Loyda a dokonce i něco vyhráli! Já třeba čajovou konvici se sítkem a čtyři kalíšky a k tomu 10 krabic různých čajů. Za mé dva kousky slušný obchod. A ještě knížečku haiku.              Nebo by se tu mohly zase rozjet tématické soutěže o účast v takovém almanachu, kde by se to třeba mohlo vkládat čtvrt roku, měsíc by bylo bodování 1÷ 10 a určitý počet dle pořadí, pokud by autoři souhlasili se zařazením (kdyby někdo ne, postoupil by další), by se to zadalo k tisku. Předem by tedy byla známa kalkulace, kolik by to asi stálo při určitém počtu, třeba 10 ks/osobu. Šlo by i víc, pomud by někdo projevil zájem, to by tisk zlevnilo.

Občianska diluviálna strana? :-/

Tak na literu mi podobný projekt podobně jako na psancích unikl, protože se uskutečnily v době, kdy jsem měl jen omezený přístup k internetu. A pak už nedošlo ke shodě, jak by ten další almanach měl vypadat. 

Na saspi mne už zesnulý Jarda Čampulka spolu s jednou dobrou kamarádkou dotáhli k účasti na společném dílku desítky autorů. Takže potomci a pár spřízněných duší budou mít na mne památku! 

Netuším, jak se to vyvine zde, ani jsem-li tak žádoucí jako veršotepec spíše klasického stylu. Jsem tu dost dlouho, jen jsem nebyl až tak moc IN. Byly zlé časy, kdy člověk neměl tolik času a ani na internet nebylo, jak vzpomíná i Vladimír Renčín na jedné kresbičce...

Ale pokud se to uskuteční a někdo bude stát i o moji účast, proč ne? Moji drazí budou mít památku, která jednou může být i cenná...;-)

Litweb je malý portál a i tam jsme dva roky po sobě měli takovou ročenku, kde každý zeczájemců měl jedno své dílko. :-)

Tož Karle 3, já to poslal i na Tapsavce, ale i s plejádou dalších, nových, slok.    Vlastně jsem poslal 7 kousků, i když berou první 3. Ostatní byly jaksi darem k 50.výročí, ať si to pak při ohni zkusí zabrnkat. ;-)

ZIMBABWE AA - zrnková káva

Safari, vodopády a skalní města. Republika Zimbabwe nabízí řadu úžasných zážitků. Že za nimi musíme cestovat tisíce kilometrů? Snadná pomoc. Esenci nádherné přírody, žhavého jihoafrického slunce a jiskřivých potoků i řek najdeme v místní kávové produkci. Výjimečná arabika s chutí karamelu a ovoce patří mezi prominentní kávy světa. Bude se vám líbit! :-D 

Děkuji, Lili! :-)

No, tak tedy dík, Lili!A sundala by sis i masku? :-D

Andrejko, myslím, že tohle bych si i já pamatoval! Ono podrazit nohy kapitánovi, když jsem v posádce relativně krátce, je věc, co se nezapomíná...

Jenom verše, Lili? ;-)

I když vím, že jsi tak trochu jiná, milovaná a hýčkaná...:-D

Andrejko, on je dost rozdíl, jestli do patrona jen šťouchneš nebo mu podrazíš nohy! ;-)                                         No, přeju ti šťastnou plavbu, opatruj se a zase někdy nashledanou! :-)*

Andrejko, já přece vím...:-D

Tak jsem si zase propláchnul oči! A zaznamenal v povídce jistou změnu. Už jenom šťouchnutí místo podražení...

Zdá se, že Prcek je takový tmelící prvek posádky, který s každým sdílí kousek jeho soukromí, o němž druzí neví...:-D

Andrejko, já věřím, že i vlčice umí být milá a něžná, ale pořád je to šelma! A já znám i další tvé povídky...;-)

Tenhle příběh byl hodně dojemný. A to ještě kousek zbývá...

Děkuji, Radovane! Uznání těší...

Ono taky nejde o to, jak známé jsou obrazy, ale jak je seskupíš, aby předaly čtenáři jisté poselství...:-)

P.S. Jinak bys ani nemohl právě včera vyjádřit své ženě, že ji máš rád, protože bys nebyl originální! To už jen v češtině dělali před tebou miliony lidí...;-)

Díky, Benetko! Což mi připomíná, že když mi byli tak 4 roky a nosil jsem takové balonové kraťásky jak ti princové v pohádkách, navíc s 1 příčnou kšandou, tak si mne patrně slabozraká či slaboduchá mámina známá z práce spletla se sestřenicí a oslovila mne: "Jak se máš, Maruško?" 

Naštvalo mne to, protože tu mohla znát leda z vyprávění (byla z Klatov) a jsem ji kopl pod koleno se slovy: "Nejsem žádná Maruška!" Té jsem se tedy asi pak krásně nezdál...:-) 

Děkuji, 8hanko! :-)

A to je snad dobře, kočkodánku! :-)

Andrejko, u zamlklého Prcka je to asi div, že mu slova chybí! ;-)

Každopádně jsem rád, že se to líbí i drsné mořské vlčici! :-D

Tak to se moc omlouvám, Rhodésie. Vzpomínám, že už jsme se o tvém nicku bavili. Jen jsem si to zase popletl, což se dá vysvětli jednak tím ženským rodem, jednak složením zbytku čtenářek, které zřejmě přilákal název. Věřím, že rády zabloudí i na moji novou stránku, kde opět titulek cílí spíše na ně. Obě dílka mají společné to, že vlastně vznikla jako komentíky, aby potěšila či pobavila stejnou autorku z Hané, co jinde projevuje romantické touhy a mívá tam dlouhé  zástupy čtenářů...;-)

Nářezový_sluníčko? Barborko, děkuji za komentík i za Tip. Třeba sem ještě zabloudíš, aby sis to přečetla. Pohádky, ty klasické, z mého dětství, taky miluju. :-D

Jejda, mé staré hříšky četlo i alfabetické morčátko. Jen to, bohužel, čtu pozdě a ono sem už nechodí, abych mu poděkoval...

:-)

U té, co žila s hlavou v oblacích, je takové přání pochopitelné, Petro! ;-)

Vida, nejsem sám, kdo pamatuje moruši u nás, Goro! Bohužel, ty keře v parku vymýtili...:-)

Děkuji, milá Rhodésie, za tvé varování. Shořím-li, povstanu zas jak bájný Fénix ze svého popela. ;-)

Andrejko, listy moruše jsem nežvýkal. Ale jako kluk jsem ochutnal plody. V blízkém parku rostl v houští keř moruše. :-D

Tak teď už aspoň něco víš, Andrejko!,-)