Písmák Datum narození Járy Cimrmana
S tichou tolerancí bývá přehlížen zjevný fakt, že životopis Járy Cimrmana, tak jak jej podávají ctihodní kolegové cimrmanologové, zejména takzvané konzervativní jádro cimrmanologů, a jejichž představiteli jsou např. zesnulý Profesor filosofie Smoljak či doc. RNDr. Svěrák CSc.
Generační
Na vsi, má chaloupka rodná
s dřevěným záchůdkem na dvoře.
Na dně jsou dědova hovna,
moje zas úplně nahoře.
Diabetologické povzdychnutí
Podkožní tuk
nedělá hluk.
Mám ho hodně na břichu,
je tam pěkně potichu.
Nezapomeň lítat
Ještě, než začnu, navrhuju tykání. Konec konců jsi můj čtenář, a to už je docela důvěrný vztah.
Musím začít tak, jak jsem původně nechtěl. Skokem ze dvou metrů přímo na obličej.
Kdo jsem?
Jestli vyhodíš mě dveřmi,
vrátím se ti oknem; věř mi.
Tohle žádná sranda není,
prostě nejsem k zahození.
Vyčerpaní kopáči
Z výkopu se ozývají prapodivné zvuky.
Na dně vidím dva ležící, chrápající kluky.
Franta nemá žádnou sílu a tak se jen válí.
Zato Pepa má sil dosti, jenže samý malý.
Srnka
Vracím se v podvečer z Brna,
pod kola mi vlítla srna.
Díky té nevinné srnce
guláše mám čtyři hrnce.
Milovník motýlů
Úvodem zásadní pravidlo:nesahej motýlu na křídlo. Setřel bys z křídel jejich pel. Na prstech změní se na popel.
Jaký je přenádherný.
Povzdychnutí na okraji dne
Spoustu věcí bych klidně nechal tak. Zato jiné bych nejraděj vrátil nazpátky. Ale svět prostě jede vpřed. Supící vlak.
Trychtýřem do hajzlu s tím
Mám rád Švejka, ale tady, zdá se, končí všechna sranda.
Vypadá to, jako by nám zas někdo střelil Ferdinanda.
Zahlcený vší tou spoustou dez- i informací,
víru, jistotu, též vlastní hlavu ztrácím.
Na jaře u řeky
Jaro tak nenápadně a přesto naléhavě
přišlo knám zprvních květin, co právě raší vtrávě.
A dívky bosonohé jdou řekou po kamínkách.
Nebo jsou jen vmé hlavě. Vpředstavách, ve vzpomínkách.
Veni, vidi, vici
Veni
Přišel jsi ke mně domů, máš okované boty.
Se zvukem burácivých hromů jsi pošlapal mé ploty.
Přišel jsi, v rukou zbraně, ač ústa plná míru.
Kdo jsem?
S jednou nohou, jaká smůla, nikam neuteču.
Běžím co mi síly stačí, poslední se vleču.
Stěžovat si nepomáhá, a ani nemám komu,
že po celodenním běhu nehnul jsem se z domu.
Sousedský spor
Soused od nás z baráku
řekl mi: "Ty všiváku"
Já však nemám ani vešku -
dvacet let už nosím plešku.
Úvaha o prodloužení života
Když vám dá váš lékař max. 2 roky života, střelte ho do hlavy.
Soudce vám pak dá 20 let.
BESIP
Na kole
Jel blbeček, jel na kolenečet značky, sjel do pole. Přes řídítka přelít,tělo plné jelit.
S přeraženou páteříleží, sprostě láteří. Pro poruchu v míšetěžce se mu dýše.
Flaška
Vždycky, když se hraje flaška,vytočím úchyla Vaška. Můžu točit zprava, zleva,nikdy nepadne mi Eva.
Pracovní úraz v lese
Mraveneček dříví kácel,seknul se a vykrvácel. Marně svírá pěstičky,nemá krevní destičky.
Chlapská ozdoba
Navzdor přání svýho táty,v uchu, v pupku nosím dráty. Pochop drahý tatínku –jsem fanda do piercingu.
Letní romance
Jednou na mě komár sedla tvářil se, že by jedl. Povídám, ať rychle zmizí,nemám rád tu havěť hmyzí.
On mi ale napích žílu. Použil jsem hrubou sílu.
Dej přednost v jízdě
Běží ke mně kočička,má ospalá očička. Nedala mi přednost zprava,tak jí uletěla hlava.
Jára Cimrman, občan Liptákova
V současné době, jak možná víte, již obec Liptákov na mapě České republiky nenajdeme. Přitom považujeme za nepopiratelný fakt, že Jára Cimrman v této obci pobýval od roku 1902 zhruba do počátku 1. světové války a napsal zde řadu svých děl.
Někteří vědci z akademie věd tvrdili, že Liptákov v Čechách nikdy neležel, a že ve skutečnosti Jára Cimrman navštívil slovenský Liptov na břehu Liptovské Mary.
Jára Cimrman mořeplavec
Na úvod dovolte, abych zde objasnil jeden mýtus, který se už roky drží při životě. Značná část laické, ale i odborné veřejnosti se domnívá, že Jára Cimrman neměl vodu rád, nebo že dokonce neuměl vůbec plavat. Což je samozřejmě nesmysl. Jako člen Jednoty podolských otužilců s radostí běžně plaval ve vodě tak studené, že by si v ní mnohý z posměváčků ani nesmočil prst.
Vánoce na blátě
1. Tak už zas táhnu sáně po blátě a trávě
už 10 let jsem neviděl pořádnou závěj
Ami Ami/H
a tak se ptám, zda letos trochu nenasněží,
Kovidí song
1. Včera jsem venku potkal Davidav potápěčské masce a neoprenu. Bál se, že chytne toho kovidaa ňáká rouška na ksichtu, že nemá cenu
2. Říkali v telce, že prý od desítizavřou nám zase všechny hospody.
Až sundáme z obličejů roušky
G D Emi
1. Až sundáme zobličejů roušky,
C Ami D
budem chodit sodstátými oušky.
Blues o rozbitém zrcátku
Neplacený Svátek
Dmi Bb7 A7 Dmi
1. Kdy už konečně bude život jak cesta rájem.
Gmi C7 Bb7 A G/A F#mi/A Emi/A
Kdy už konečně zavládne blahobyt.
Optimistická
C Dmi
1. I když jsem stále optimista, tak už mě bolí různá místa na mém těle.
G7 C
To si pak zapnu ranní zprávy a vlezu shrnkem kávy do postele.
Polovic
A D E A
1. Mám špatné zprávy – život je půlka bídy.
A D E A
Jsme napůl zdrávi a napůl invalidi.
Pozdní návštěva
G C G Fmaj7 G
1. Za malou chvíli už končí den, poslouchám Queeny,
C G Emi D G
když tu spatřil jsem za oknem mihnout se dva nezřetelné stíny.
Ten, kdo kráčel pod hvězdami
předehra /: G, D, A, Hmi, Hmi, A, Hmi :/
D A Hmi F#
1. I ten, kdo kráčel ke hvězdám, leží pohozený v trávě
G A Hmi
Ukolébavka pro Elišku
C G/H C G/H
1. Slož si ruce na břichu,
C G/H C G/H
zavři oči na chvíli,
Valašská legenda
G A D G
1. Když pán Bůh ten náš kraj rozdával,
G A D G
každému dobrého cosi dal.
Nečekaná
Nečekaná1. Jsi ženská, co už druhá není, co chlapa ze dne na den změní. Je v tobě něha, krása, vášeň, síla, divoká Šárka i malá mořská víla. 2.
Bluez o rozbitém zrcátku
Amaj7 F#mi
1. Rozbité zrcátko přede mnou vcestě leží,
Hmi E7
zlaťoučké prasátko vprotější stěně běží.
To kdybych tušil
1. Každý den lidstvo hází na stěny tuny hrachu. Každému něco schází, žijem jak červy v prachu. Proč nikdo války nechce a přesto všichni válčí.
Nádražácká protialkoholická
Zruším asi pařbu příští,k pití nemám vlohy. Ustlal jsem si v kolejištia vlak mi ujel nohy.
Medová
Včelička, včelička,ta nám dává med. Mrška jedna maličká - v prdeli má jed.