I když filosofie známá, je to přitažlivě a pěkně zpracované, jezevec se vrací do své nory kde se cítí nejlíp. Moc se mi to líbilo. 

Myšlenka výborná. V každé básni hledám utajenou myšlenku a tady je to dost polopatě popsané. Sonetem bych to nenazývala i když upraveno. Má svoje pravidla. Něco dobré, něco bych předělala - Vznikající ....

Vtip teď v poezii a hlavně literatuře nějak chybí. Proto příjemné osvěžení.

Skutečně dobrá zpráva a dobré je o tom napsat.

Přiznám se, že jako zástupce staré generace, si nepotrpím v poezii na vulgarismy a kolikrát si říkám, že je mnozí používají bez smyslu , jen aby připoutali pozornost. Ale tady to sedí a přemýšlela jsem, jak tohle slovo obejít a na nic jsem nepřišla. Porušilo by to pocitový smysl. Zaujalo mě báseň celkově.

Zajímavá myšlenka, která graduje na konci. Někdy bych možná volila míň násilná slova k vyjádření, ale možná pro někoho v tom je to pěkné.

To se mi líbí. Má to vtip.

Pobavila jsem se. Taky píšu pohádky, ale něco takového by mně nenapadlo.

Stává se to a je výborný to předat dál.

Pěkný.Chytlo mě to za srdce. Taky mám takový fotky, ale jsem tam už jako máma.Tenkrát jsem taky netušila, že to štěstí může zůstat už jen na těch fotkách. 

Protože patřím do dost starší generace, ze začátku jsem byla z toho trochu zmatená. Nějak mám pomalý chápání. Ale fakt dobrý.

Pocítila jsem to, co se mi stává, když se dívám na staré fotky. Surovost a čistota vzpomínky. Moc se mi to líbí.

Dobrý, a je to smutný nebo veselý ?

Nápaditý sonet o kousku duše Prahy.