Písmák Jednou darem
V jistých chvílích
může být i mrtvé tělo
projevem lásky
Obzvlášť
Kočičí lamento
Nepěkný obraz
skýtá to kočičí lamento
chuchvalce těl
trsy krve drápů a zubů
Okapům
Seděl tam sám
přímo pod okapem
a ne a ne se hnout
na co čekal
Kocour
Když se ti zdá
že bolest už se dotýká horizontu
že dál už není nic
začni příst
SUICIDE
SUICIDE
.
tři tečky. mám rád tři tečky. probouzejí zvědavost.
Pozdní večer, první déšť
Pozdní večer, první déšť
Mračná obloha rozkryla své šaty
zhasla
a začala svádět.
Plavba Lazarskou
Pluji městem noční tramvají
z Lazarského přístavu napříč světem.
Rum na patře a šavle na zemi.
Smrad tisíce a jedné cesty.
Batolení touhy
Občas říkám si.
Kam vlastně lezou ta naše miminka žižkovská.
Snad k světlu vrcholu.
A nejsem já jedním z nich.
Čas návratu
Potkávám je často, když se vracím domů.
Ty nasvícené hodiny.
Hodiny, co stojí.
co znají jen jeden čas – čas návratu.
Vítr
Dnes stala se mi zvláštní věc.
Vítr ke mně mluvil.
Vím, snad stává se, že člověk slyší jeho šepot
ke mně ale mluvil jasným chladným hlasem.
Pláč anděla
Pláč anděla
Odplouvám na voru po řece zapomnění
a mrtvé město nechávám kdesi za sebou.
Svět se komíhá v rytmu pohřební sonáty