Písmák Proměny města
proměny města
útoky lidí na veřejný prostorsterilní podniky skonceptemnové developmenty 150 000,- za m2 vhlavním městě
jsme na okrajis příspěvkem na bydlenía tituly(ze špatného oboru)
mám ráda náš okrajintimituvolný pohyb třech tělv propůjčeném bytě__
Léto 2022
Léto 2022
bobulky červeného rybízu a malé plody jablek na zelené předzahrádcelehátko
na tomhle místě chytám signál
je to tu to jediné místo
Stávat se matkou
stávat se matkou
velké, modré oči mezi dřevěnými šprušlemi
horní holá dáseň bez zubů
neartikulovatelná řeč
Pozvánka na křest sbírky básní “Sex v mezinárodním kontextu”
Přijměte pozvání na autorské čtení, při kterém vám Tereza Lehečka představí svou novou sbírku básní Sex v mezinárodním kontextu.
29. 6. 2022 v 19 hodin v Božské Lahvici Bílkova 122/6, 11000 Praha 1
Petr Štengl:
"Ve své prvotině Píšu nesouvislé básně o diagnóze F.
Odečítat
Odečítat
zvládli jsme odečítat od 10 do 0opřená o postel, pult, křeslo
běháš kolem mě a odečítáš za mě když už nemůžu sama
svírám ti dlaň vkřeči
Listopad 2021
Listopad 2021
nekonečné čekání, ranní pláč, slzy vtvé modré mikině:
izolace, obavy a čas, který trhám jak papírky vdolním rohu kalendáře
noční převalování zlevého boku na pravý
Kuchyňské okno, gaučový ráj.
Kuchyňské okno
To velké kuchyňské okno, každé ráno nové město. Za tmy San Sebastian, přes den Genova. Zvuk zbíječek, posuny jeřábů, bílé stany archeologů, rozvrtaná zem, rozpadlé staveniště a dělníci jako mravenci voranžových vestách se žlutou přilbou.
Na mostě se sunou auta rychlostí chůze, červené blikání po sešlápnutí brzdy.
Všechno je nové
Všechno je nové
běžím domů po těch schodechco vedou do naší ulice lemované šťavnatou trávoujednoduchými balkony na obyčejných bytovkáchřadou garážívždy osamělým dětským hřištěmkdyž otevřu dveře našeho nového bytu
první co cítím
je lak parket
Good enough mother
Good enough mother
Winnicott se (jako muž)
zabýval tím
co je dostatečně dobrá matka
Kdo nezažil nepochopí
kdo nezažilnepochopísítě plní fotkybřichmimindětímatekšťastných fotrů
(iluzorní instatní štěstí nebo možná ne)plánování rodiny je pro mě zatímten nejnáročnější vývojový úkol(a že takových asi ještě přijde)
plán vs pudy
do sexu nám mluví už i doktořinedočkaví rodičeúzkost
Tahle zima
Tahle zima
víčka se mu pomalu otevírají a zavírají
zpohledu patrné
že pil
Příběhy
Na sídlišti
Ten den začínal podzim, byl říjen a svítilo slunce, ráno jsem si oblékla svůj dlouhý, kostkovaný kabát - teplota kolem čtyř stupňů. Bylo pondělí – připomněl mi to bílý nápis na černé tabuli vyvěšený před restaurací: pondělí od 19ti hodin obsluha nahoře bez.
Před čínskou restaurací problikávala světla Rychlé záchranné služby, dva záchranáři odváží na lehátku potlučenou, starou, bledou, osobu ženského pohlaví, třetí záchranář ze země zběžně sbírá věci, které paní vypadly ztašky při pádu. Celá akce je překotná, pomalé a táhlé jsou jen pohledy přihlížejících – dva sedící, chrchlající bezdomovci na zábradlí před supermarketem, hlouček zvědavých Číňanů, kteří slezli zrestaurace (vdevadesátých letech vyhlášená), pokuřující matky skočárkem, další důchodkyně, tvářící se nešťastně – na záchranářském lehátku si představují samy sebe, tenhle pondělní pád by se klidně mohl týkat jich.
Nalomení
Nalomení
na bolest přiložitlisty kontryhelechutná po letní loucevyprahlé, šumavské trávě
tuhle zimu jsme si našli zaplivaný roh u národního divadla(když litry piva nelze dovést na druhý břeh dvaadvacítky)
kdyby tak šlo
Ústav mateřství
Ústav mateřství
Na Kačerově před sedmou ranní prodávají chlebíčky sypané vajíčkem. Paní v autobuse mluví příliš nahlas o rozbité pračce. V Ústavu mateřství se zarazíme u zataženého plexiskla, na tabuli nápis „Laktační liga“. Stačíme se smát, stačíme se obejmout a chytit se za ruku.
Dějiny sexuality II.
Dějiny sexuality II.
možná jsem měla být lépe připravená na život
menstruace
už.
Za týden mi bude 30/ Podzim 2020
nakyslá vůně jablekžlutý jeřáb trčí mezi listyvypadané kaštany zchlupatých obalůjemné doteky promrzlou rukou vkapsecestu lemují šípkyvýletu vévodí fousatý trojský převozníkpřed deštěm mě schová pod střechou lodikdyž kráčím bez mužemám prostor sledovat svůj nádech a výdechkdyž kráčím samapovídáme sislova tentokrát patřísezamovému semínku___můj starý strach se většinou vynoří mezi šlupkami zořechůprsty zbarví na zelenomysl potemnískřípne mě mezi dvě ramena louskáčkudrtía snaží se
abych puklačeho se chytnout, milý strachuabys mě neovlád’
ve vzpomínce lovím klidný hlas mého průvodce, co tolik rád oprašoval zelené listy fíkusuběžím se schovat do náruče mého nejmilejšího stromuhřejea vobličeji mě píchá to nejjemnější jehličía pak strachu, když tě pustím dálzaplaví mě moře vylité zbřehůbabička mě alenaučila splývatnapůl dechu vbouřizachraňujunás tři
___
Přídech pochyb
Přídech pochyb
opatrné vplouvání do hlavynaboření a přeskupování zažitých schémat v klidném pokoji pod střechou
nebyl jste pro mne pan doktor
byl jste
Lze mít výčitky svědomí vůči nikdy nenapsané básni?
Lze mít výčitky svědomí vůči nikdy nenapsané básni.
___
tělo odpojeno, chvíle bez všudypřítomných kontrolbeton a déšťasi za okny
pomezí snu a bděnítentokrát bez úleku
Tanec
Tanec
tvůj tanec strachu je nepředvídatelnýza širokými rameny vylekaný malý kluk
je ulevující nebát se sám(i když se každý bojíme něčeho jiného)
"kdybys mě opustila, tak snad umřu"a pak potichu do tmy vyjmenovaváváš mé vlastnosti(stud, duševní odkrytí, před muži to kdysi bývalo nebezpečné, bude to teď jiné. )
Kroužení
stopuju možnosti vlastního ženství
vzrušení nad mlékem v prsou cizí ženy touhy po (ne)mateřství
black life matters.
na demonstraci opatrně pokukuju po klukovi, co pokaždé poletuje kolem
Mečíky
Mečíky
nedělní podvečer, slunce zapadá, ovocné stromy v rozkvětutlusté brýle, zohýbané prsty, zahradní nůžky
obíhají spolu nacpané záhony
« dám ti tam pár mečíků. »
Limity
LIMITY
ty dny přidušené vlastním strachemchtít věci jinak než jsou:
bořit
utíkat
Objevy za humny
Krajiny mýho muže. Snopy velký jak mamut, šumavský kopce - ženský poprsí (tits hills - "náš" geologický sexismus).
Zelený plísňový květinky na dřevě po zimě, vůně sava, popraskaný mozoly v dlaních (jarní úklid). Nekonečno příběhů, který nikdo neslyší.
Chile
Chile
kus ne tak vzdálené země
tvar bramborové šišky poprasakané v suchých záhybech
od azurové hladiny moře po větrné výšiny
tracksuit
tracksuit
naklepávání peřiny, obrys hýždí vzrcadlenikdy jsme ho nepřitloukli ke zdinemáš rád díry vomítcesouboj legín a teplákůsouboj vysokého snízkým souboj nízkého svysokýmsquatting slavs in tracksuitmáš placatou lebkumám klenutou lebkuchytám tě za ní když mi dýcháš do nahého rozkrokuchvíle, kdy cítím to vzácné spojeníchvíle, kdy si na chvíli vzájemně neunikámemoment přerušeníprohnutá záda jako lukpřeteklý hrnec svařící vodou vkuchyni___
deukalión
deukalión
hluché místo zamrzlé včasestarý obchoďák, vmezipatrech vrkající holubi, kapání zrezlé vody, blikající herny, zavřený, posmutnělý supermarket, samota chladného panelusetkání stmavou postavouchvíle nepopsatelného strachuzapadlá bušírnastaré, kovové, milionkrát osahané stroje,přítmí, ze kterého vylézají široké busty holohlavých chlápků
dlouhé řasy, laskavé oči, jemný projev„tady si vemte klíček“(když hlas neodpovídá tělesné konstituci)
pocení a pozorováníbabička láme strojsepraná, šedá tanga, vrásčitý, opálený obličej,botoxová, lesklá pusaza mléčným sklembílá omítka kostelakomplex obrostlý rozhlehlou výstavbousvětélkující, drobná okénka, modré zrnění televizorůbezdomovec pije u zábradlí Braník za poslechu operyžena vypitým hlasem nahání neexistujícího přítele ___
a ta krajina mezi žernoseky a ústím
a ta krajina mezi žernoseky a ústím
tlustá dáma v kupé nabízí kolegyni produkty z katalogu
tělo rozvalité, v pase zařízlá guma
(provázky mezi špekáčky)
Kolotoč bezmoci
kolotoč bezmoci
má někdy strach strach.
___
příliš široká postel, roztažené paže, časté převalování, noční děsy- balancování na hranici vztahuve chvíli, kdy se bojím, mě sen odplaví a pustí do širokého prostoru bez zdí
žádný jednoznačný, jednoduše vysvětlitelný důvod
slzy vbavlněném povlaku, slzy vnerezovém dřezu(nemohla jsem zůstat rovně stát, moje tělo se převrátilo dopředu, hlava mi klesla a tvář jsem zabořila do rukávu svetru) noční vzlykyranní těžkopádné odcházení zbytuztrácím se vokrovém kabátu, na podzim jsem se zcvrkla a zmenšila jsem přísná a trochu se na tebe zlobím: už přes rok si nevyměnil žárovky vkuchyni a ani si nepověsil na zeď to, o co jsem tě prosila (dnes jsi vypral, došel na nákup, pohladil mě po tváři a připomněl, že si nemám zapomenout šálu)je nemožné nemilovat tě. je možné tě občas nemilovat. chtěla bych tě milovat stále a do smrti smrťoucí, milovat pouze a jenom tebe, stoprocentně a bez jakýchkoli známek škobrtnutíchci být perfektní a mít vše pod kontrolouchci být neperfektní a nemít pod kontrolou naprosto nic
___nevím co se děje ale: závidím kolegyni druhé těhotenstvídnes jsem na ni upřeně zírala a pozorovala změny: obličej měla nateklejší, bělma se jí leskla a pupek prosvítal skrz pruhovaný svetr. 4.
hranice semknutosti
závan uplynulých let (29 za mnou, tajemství kolik přede mnou) na oranžovou střechu protějšího domu přilétl obrovský havran prostor ktiché reflexitrochu se to teď se mnou táhne jako když šlápnete na žvýkačkuco spojuje povrch chodníku spodrážkoumáš-li svobodu, toužíš po semknutostimáš-li semknutost, toužíš po svobodě(má babička kdysi zlomila ruku dědově milence)
kluk vmetru má velké, žilnaté ruce, výraznou čelist, obtisknout do něj únavu z vlastního těla
___
nevěra je vsoučasném období často diskutované tématouha pokoušet se o něco jiného sněkým jinýmchutnat nové těločichat neonošené pižmocítit vrozkroku nevyzpytatelné pnutí
Prostor vyplněný mechem
nad městem se vznáší šedá peřinapoklice podzimukohout vsousedově zahrádce přestal kokrhatholé, suché větve stromůparalýza tělapřežít (už zase. ) vlastní zkázupřekročit stín stínurozpouštím se vbavlněné látcevlasy se lepí kčelutupá bolest svalu___zamřížované oknostovky džbánků přichycených na stropě za křehká ouška(bojíš se tmavých vnitřků, neznámé dno obvykle nahání strach)
kolem dřevěného opěradla se pne kousavý, bavlněný svetrjako by si děda kamsi odběhl jen tak na lehko(svým způsobem ano, každý si jeho odchod vysvětlujeme jinak) na zeleném paloučku pískovcový náhrobek svyrytou Biblí a kalichem fialový vřes vkvětináčivýhled na kopecstádo krav
děda to tu měl rád
___
Podzim
lidské odpady ukrýt na dno černého pytlezavírat oči před cizí blízkou nevěrouunášet těžké příběhyvolný den:sociální pracovnice sundavá lidskou masku:pokřivený úsměv, úšklebek, pocit marnosti a odporu- když ti nejbližší hledají sami sebeztracím se ve změti chaosu___poodstoupit a uchovat si sebejaké by to asi bylokdybychom si byli prvnímipanna a panic
je to už tak dlouhoco musím být dospělá___
/démon vylejzá vunavených chladných ránech, když už nelze usínat sotevřeným oknem, je žlutý jak podzimní listí/kámen vhrudi – potřeba být vnoře chytnout si ticho do dlaně___
polámat nožičky johaně – byla jsem to já a ty jsi tiše přihlíželpíchla jsem tě jehlou pod žebra a ty. zapomněl jsi uhnoutmohla za to asi ta tvá barevná košilezase jsem si připomnělajaké to jeněkoho ztrácet___slovy rozehřívat promrzlé tvářetrvalo to dlouho a roztávání štípalokdysi tu bývala babi helauměla nejlépe zatopit vkamnecha útěky měly jasný cíl:chalupa vSudetech___
kozy a les(ák)
kozy a les(ák)
houby se rozpadají pod tíhou nože
nahnědlé půlměsíčky
promíchat scibulí a vejcem
Strie
strie
kapky vody dopadají na mou stále pružnou kůži
pootáčím hlavu vpravo dolů
všímám si dvou bílých, podélných rýh,
To je sen, jít v neděli do LDN
p. p1 {margin: 0. 0px 0. 0px 0.
Sylva
svět zvenčí
pokračuje ve svém rytmu
ranní vstávání, snídaně, práce, povinné návštěvy, večerní spánek
tvůj svět se zastavil
Ponížení. Nadvláda mužů.
Ponížení. Nadvláda mužů.
Ta křehkost se navenek neprojevuje. Na první pohled by nebylo poznat, že se ta dvě pohlaví od sebe odlišují, možná jen tělesnou konstitucí.
Instantní
skovávat se do únavy
ráno oždibuju tvé malé ucho s tlustým boltcem
rozsvítit světlo v obýváku a uvařit si instantní kávu
ještě se nerozednilo
"Píšu nesouvislé básně o diagnóze F.60.3"
Přijměte pozvání na křest 2. sbírky Terezy Klenorové "Píšu nesouvislé básně o diagnóze F. 60. 3".
Osamělý člověk
Osamělý člověk
Existoval a věděl to. Proč ale nic necítil. Vše promýšlel hlavou, třikrát zanalyzoval, interpretoval, reflektoval, hledal smysl ve věcech, které smysl nemají. Často byl derealizovaný, dlouhé hodiny posedával před oknem a ptal se sám sebe, zda ty stromy, na které pohlížel, mají vlastní život.
Mlha za mnou, mlha přede mnou
Projížděla jsem první podzimní mlhou na kole. Foukal studený vítr, bolely mě uši. Vítr se opíral do mého zkřehlého těla, zábly mě ruce i špičky nohou vlehkých polobotkách. Poprchávalo.
Mlžná báseň
mlžné opary lesa
les vydechuje podzimní vzduch
našlapuju zvlhlé listí
procházím se s tátou
Další text o mém otci
Přála bych si, aby mé texty pokaždé nezačínaly povídáním o mém otci. A tak píšu další text o mém otci.
Včera jsme se setkali ve Stromovce. Sbratrem si povídali o novém počítačovém programu, datových tocích, rádiích, Škodě Rapidu, a dalších věcech, kterým nerozumím a které mě nezajímají.
Podivínka
Měla tmavou pleť, potřísněné kalhoty od krve. Na tváři měla velké, hnědé, mateřské znaménko spár chlupy. Černé, pronikavé, cigánské oči. Potkali jsme se vmetru.
Quadrát
tereza - muži - bezmoc - smrt
tak zní moje konstelace
mé strachy
dala by se tak nazvat kniha
Minové pole
skenujete mne
jsem před vámi jako kostra bez kůže
vidět do mě je pro vás jednoduché
možná je to tím, že nosíte dioptrické brýle
Velvet
Točíš velvety
Pěna se zvedá
Tvoje přirození ne
Už tě po roce a půl nevzrušuju.
Bosna má vlhkej vzduch
přejeli jsme chorvatsko-bosenský hranice
u kvádrovýho betonu posedávala smečka divokejch psů
mezi horama, ze kterejch se vypařuje voda, stojí mešity
myslím na mm a na její básně o uprchlících
Berta
Procházel se pustým nočním parkem. Na obloze svítily hvězdy, sledoval velký vůz a myslel na Milenu, na chvíle, kdy se tu procházeli společně. Milena odjela na dovolenou se svou matkou, a tak se loudal ulicemi sám.
Potkal velkého černého psa, který kolem něj prosvištěl.
Jak se do ozývá volá, tak se z ozývá lesá
Zakuklila jsem se vozývá.
„Co to je, ozývá. “, ptal se Pierot a já mu vysvětlila, že ozývá je abstraktní místo, kam se schovávám, když mi není dobře. Je to něco jako tajemná zahrada, malý bunkr zkrabic a zprostěradel uprostřed pokoje.
Nikdy jsem o tobě neuvažovala jako o ženě
Ležela jsem pod peřinou, pod polštářem Možnosti noci, vtrhla si do pokoje a nakláněla se nad taškou plnou sladkostí. Měla jsi krátkou, modrou noční košili, růžové kalhotky. Nikdy jsem o tobě neuvažovala jako o ženě. Dnes se poprvé dívám na tvé jeté spodní prádlo, hubené nohy jako tyčky čerstvě zapíchnutého plotu.
Pokukovat po ženských
z postele pozoruju tvou postavu
boky splývají s tvým pupkem
budeš se za tuhle báseň zlobit
večer tvůj pot obtiskává mokré kontury na prostěradlo
Na stolech vikslajvanty
sleduju tvoje namalované obočí
vypadáš unaveně
při příchodu a odchodu mě nesměle obejmeš a políbíš na tvář
trochu se o tebe bojím
Devět schůdků
Samota a příjezd do prázdného bytu
Na knihovně je na ramínku pověšený krémový svetr
Peřiny a polštáře jsou rozvrtané
Oliver na protější zahradě zkouší novou koloběžku
Návraty domů II
Pálím jednu cigaretu za druhou
Pozoruju
Slečnu se psem v joggingovém úboru s kapucou
Chybí mi
Druhý břeh
Kráčím po vyhaslém betonu
Kolem mě dětské atrakce, obchody se kšuntským zbožím
pruhované svetry
námořnická trička
Bledý písek
Vlny naráží do tvého hubeného tmavého těla
Bíle šumí
Voda se odráží od tvých světlých kotníků, občas cákne na tvé zelenájící se nohavice
Procházíme se po pláži, ty se koupeš
Trsy trávy
Šli jsme úzkou průrvou ve vysokých hvozdech. Trsy trávy se nakláněly doleva doprava. Na zemi se nacházel bílý pytel, který střídal unavený beton. Kolem nás zelené posedy, schůdky do nikam.
Modrá
peru se s tlustou peřinou
mé krátké vlasy zůstávají na sněhobílém polštáři
chvíli se převaluju
svítíš ipadem do tmy
Hel(l)
chumly dětí a dovolenkové atrakce
na čistých, písečných plážích malé rozseté stany/budky proti větru
vlny narážejí do tvého hubeného těla
ve smazalnii ryb dorsz filet se surówkou a frytki
Prasátka z paprsků
sleduju tvoje přivírající se oči ve zpětném zrcátku
bojím se mikrospánku
míjíme krajinu s pšeničnými poli
staré opuštěné baráky, chalupy bez majitelů
Kypřící prášek
zasypáváš mravence kypřícím práškem
vylézají z děr, z lina, zpoza kuchyňského koutu
vylezli po tom, co's nám umřel
už jsi vyhodila staré kartáčky na zuby, vyklidila skříně,
U sklenice vychlazené coly
M má pečlivě sestřižené vlasy, vypadá jako kdyby nosila blonďatou paruku a možná ji i nosí
M má pečlivě vytrhané obočí s namalovanou úzkou, hnědou linkou a opravdu ji nosí
Usklenice vychlazené coly mi mohutný, kudrnatý kamarád T vypráví, že už to M nemohla vydržet a že je zase v léčebně
Nevím, coříct, a tak nepřítomně srkám
Návraty domů
Návraty domů chutnají po mouce na čerstvě rozkrájeném chlebu, po sekané naložené v rajčatové omáčce, po červených pelargoniích vykvetlých na balkóně s bambusovým roštem, po tvém celodenním potu, po levanduli
Odjíždíme na dovolenou
Auto se pomalu sune po polské dálnici
Pravidelné zastávky na benzínových pumpách,
Farářovy palmy
ráno jsi zabalený do peřin tiše oddechuješ máš otevřenou pusu sleduju jestli's neumřel hlídám tě a ty mě choulím se do kapuci při první ranní cigaretě
včera se za námi ploužil jako stín hledal smysl života chtěl přijít na věci na které přijít nelze v hlavě mu to vřelo a ploužil se jako stín
motal páté přes deváté hlava mu ne a ne přestat myslet
krávy se kolem nás prohnaly malá kravka šla hodně pomalu v dálce proběhli koně byl slyšet dusot kopyt došli jsme ke kostelu pan farář pěstuje palmy u oběda ve světnici jsme se smáli jeho vášním
Bolí mě ve mně
Dnes ráno jsme se vzbudili, venku bylo pošmourno, stromy se nakláněli ze strany na stranu, svléknul sis proužkované trencle, svlékla jsem si sportovní kalhotky, chvíli to bolelo, jak kdyby to bylo poprvé, po takové době jsme málem zapomněli, jaké to je, usmíval ses, usmívala jsem se, pak jsme proplétali jazyky, byl to vášnivý tanec dvou znovunalezených těl, myslíme na inkubus a sukubus, vždy se mi pletlo, který je který,
maminka na dvoře, řve na své děcko, "Olivere, nechoď tou brankou, vzbudíš miminko, jako by sis neuvědomovala, že miminko si dávno probudila svým křikem.
Zavírám se do svého světa, píšu schoulená na schodech, kámen pod zadkem mě studí, bolí mě ve mně, něco pořád tlačí a nevím přesně co.
Clarins a bouřka/Clarins et l’orage
p. p1 {margin: 0. 0px 0. 0px 0.
Oženil jsem se s krumpáčem a lopatou
Narodilo se ve mně malé zvíře. Je zelené, slizké na povrchu, má dvě hlavy sdlouhým krkem. Jmenuje se Beáta a vzimě se časteji hlásí o slovo.
Na živobytí jsem si vydělal obchodováním sdrahými kameny.
Rozplétat copy po dlouhém dni
Mlčím, nic neříkám, dusím to vsobě, mluvím o tobě, vzpomínám, píšu, píšu ti, píšu o tobě.
Chtěla bych. Chtěla bych ti být nablízku a přitom ne, povoluju šrouby vsobě, pláču, utíkám kvnitřnímu exilu. Myslím na tebe, DNA nesmažeš, táhneš mě, táhneš mě ke dnu, kráčíš mi neviditelně po boku, bouřím se, chci to zachránit, chci se zachránit, bloudím, bloudím vsobě.
Vydýchaná místnost a větrák
vydýchaná místnost
větrák dělá příjemný průvan
jsem nervózní zhlasů pana š
jsem roztřesená zpříhod pana l
Vůně horkého betonu
vůně horkého betonu
prosakuje průrvami zchladlého domu
kostkovaná košile ledabyle přehozená přes dřevěnou židli
- útočiště pro tmavou, středně velkou můru skropenatými, nepravidelnými křídly
Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě
p. p1 {margin: 0. 0px 0. 0px 0.
knír
muž s omotaným knírem
přejíždí prstem po hřbetech knih
/na špičkách zůstávají stopy prachu/
doprovází ho žena s děravými černými punčochami
lom
v krajině se kapky deště vsakují do tmavozelené pláštěnky.
lom amerika - průzračná modrá voda, bahno na podrážkách.
žena v roztrhaných kalhotách prochází s tyčkou na selfie.
smějeme se lidské blbosti.
zneužitá
honze
strčil's ho do mě příliš brzy
ještě jsem ani nestačila
- vyrůst
Snář I.
Snář I.
Jela jsem moc rychle v autě. Hodně pršelo. Stěrače nestíhaly stírat.
rotebode
měsíc za mříží
rotebode, peter broderick.
babička se chystá na poslední předvolební debatu
zeleň na dvouletkách
ďoura
odešels napořád
tvá rakev byla ozdobená krásnou bílou krajkou
fotkou s houslemi
máma si vzala prášek na bolest
#zmizel
smrt nijak nechutná
jen duté prázdno
a spoustu vzpomínek
které mi probíhají před očima
Bára
Sousedka vyhodila zokna chomáč chlupů ze svého pelichajícího psa. Večer přicházel, vlaštovky se hlásily o slovo: jedna po druhé přelétaly zahradu vrovných liníích. Vrtačky na konci dne utichly. Dům hned vedle je už skoro opravený – zedníci pomalu stahují zelenou síťovinu potaženou na omítce domu.
Lednička hučí v pravidelných intervalech
Nad ránem lednička hučí v pravidelných intervalech. V osm zazvoní budík. Převaluji se v peřinách. Jako každé ráno ho políbím a obejmu.
ráno
ráno
úterý dohonilo
mé ranní nevolnosti
ztěžka odlepovat víčka
Walt Whitman
Walt Whitman
na louce
okousáváš stěbla trávy
můj milý Walte Whitmane
#vysoký strom
#vysoký strom
opřená pod vysokým starým stromem
snažím se nemyslet na nic
vedle mě přisedl kos
#klid
#klid
když zapadne slunko
otevřeme okno s mříží
sestřičky schovají rychlovarnou konvici
#věra bílá
na nemocniční posteli polehává
třicetiletá schizofrenička tereza
obalená v bílém oblečení
vykukuje jen hlava
Milovník panelové výstavby
Prošli jsme Žižkovem, neochotně se zastavil u šedého sloupku před přechodem. Věděl, že přejde-li zjednoho chodníku na druhý, naše cesty se rozdělí. A tak záměrně protahoval pointu příběhů o panelové výstavbě na okraji města, abychom mohli být co nejdéle spolu.
Vhlavě mi probíhalo několik možných scénářů (v příběhu o panelácích jsem se ztratila – byla mi zima a chtělo se mi čůrat), kterými se naše setkání mohlo rozvinut.
peripatetické procházky
peripatetické procházky
ing. phdr. kaplan krohe
procházíme parkem
mám velké sluneční brýle
Dětství
Dětství jsem strávila v pražských Vršovicích, v bytě, kde jsem z pokojíčka vyhlížela na vršovickou nádražní věž. Měla oči a nos, což byla světla, ale já raději věřila v to, že jsou to oči a nos. Pravidelně jsme si povídali. Já jí říkala, ať moc nečumí a ona jen tiše nehybně svítila dál.
Na pomezí prvního a druhého města
Sama nocí tmou.
Namrzlé dlaždice, kola taxíků prokluzují.
Vzdálené sirény.
Míjející se tváře cizích lidí, střetávání opilých úsměvů.
Verše za mříží
#chroustání
je to jako
mít vevnitř
papírový kapesník
Pomočené seno a kůže.
Poměrně širokou chodbou šlo projít kbílému Citroenu 2CV, lidově zvanému Kachna. Na levé stěněchodby visely barevné obrazy mezinárodních malířů. Na pravé straně se nacházely dvoje dřevěné dveře. Prvními dvěrmi šlo vejít do starobylé kuchyně svysokými okenními římsami a automatickými robotickými roletami.
#les a krávy
les
sněží do obličeje
stromy se nehýbou
konce prstů zebou
#architekt
#architekt
řekla jsem
- postavme hranici mezi nás,
nechci se o tebe rozbít
#spojené nádoby
#spojené nádoby
počítal-li by se čas
podle počtu ženských vzdechů
vše by plynulo pomaleji
#melancholie
#melancholie
procházet se po mostě legií
nacházet zpět sebe
/to je tak, když se v noci topíte v muži
Místnost
Místnost
Pavouci schovaní za bílými záclonami. Malinká, ženská, shrbená, stará postava se choulí do peřin, tiše promlouvá k pavoukům - neubližte mi.
Kulhavá starší žena ve fialové noční košili ke kotníkům silně chrápe na druhé posteli, která se v místnosti nachází. Nemotorné tělo vytváří na matraci vypouklou prohlubeň, skoro se dotýká dřevěných parket.
Mlčení
Mlčení
Mlčení v sobě skrývá nevyslovený neúspěch.
Pomlčeli jsme a neptali se po sobě dál
- Ty snad z nezájmu,
#nový prostor
#nový prostor
na pavláku
se roztrh’ pytel
s dvacetdvojkama
Security
Security
Šustivé pohyby nesacích, černých kalhot s přísadou umělého vlákna. Procházet mezi regály s knihami, přejet prstem po hraně tmavého kusu nábytku, otřít prach. Neustále přítomné pípání - dotek čtečky a čárového kódu.
Míjet příchozí - dobrý den a nashledanou, hledat a nacházet činnost v nečinnosti, životní ledabylost (nebo snad život bez ženy.
#bliss point
#puya
večerní puya chanting v kapli matky
venku trčí cihlový falus
žena bez muže totiž nekvete
#nasi goreng
#nasi goreng
sedět na bambusovém koberečku v kříženém sedu
poslouchat zvuk vařečky
kuchař jí unaveně courá po dně kovového hrnce
#kdeto
dráty ve vzduchu, odpadky podél kolejnic, vychrtlé kočky s tlustým ocasem, věžáky bez okapů, čtvercová políčka domů za městem, dálnice bez pruhů, neptřetržité troubení aut, namačkané balkóny, vždy čisté prádlo na šňůrách, sušení prostěradel v prachu, motorky, řidiči bez helmy, rodiny na skútrech, kola v protisměru, děti s míčem uprosřed silnice, palmy, kukuřice na rožni, kouř a cizí tváře tě pleskají do tváře,
kde to jsem.
dráty ve vzduchu, odpadky podél kolejnic, vychrtlé kočky s tlustým ocasem, věžáky bez okapů, čtvercová políčka domů za městem, dálnice bez pruhů, nepřetržité troubení aut, namačkané balkóny, vždy čistě prádlo na sňůrách, sušení prostěradel v prachu, motorky, řidiči bez helmy, rodiny na skútrech, kola v protisměru, děti s míčem uprostřed silnice, palmy, kukuřice na rožni, kouř a cizí tváře tě pleskají do tváře,
kde to jsem.
#borobudur
#borobudur
chodit okolo chrámu po patrech
tvar zvonu
zkamenělý buddha v tureckém sedě pozoruje horu
#transindonésia
#transindonesia
v autobuse vykřikuje přicházející zastávky žena v zelené uniformě
řidič nosí na malíčku zlatý prsten s modrým kamenem
suše kašle
#bromo
#bromo
rozježdená plochá planina hnědozelené barvy
zvuky vzdálených motorů
praská ti v útrobách
#ukulele
#ukulele
poslouchat vzdálené vlny
opalovací krém na nose
přilepený písek na zpoceném těle
#příliš hlasité moře
#příliš hlasité moře
zelený útes vystrkuje své hrany do průzračného moře
vlny nepřestávají narážet do nehybné hmoty
- i ony to pořád zkouší
Warta dua
Warta dua
V hotelu Warta dua vstává majitel domu. Vyleští recepční desku, odežene otravné mouchy, celá rodina se dává do pohybu : syn zapíná počítač, překliká v rezervačním systému poslední objednávky, manželka svírá mezi rozkročenýma nohama plastový lavor, škrabe brambory, rukávem otírá pot s čela, dcera žehlí bílé ložní prádlo v potemnělé místnosti na dvoře, dcera dcery, vnučka majitele domu, si hraje se špejlí a snaží se z listu keře zkonstruovat výletní loď, uklízečky vyhazují otevřenými dveřmi pokojů použité ložní prádlo, vzduchem hotelu proudí vůně vonné tyčinky.
Noc a moře
Noc a moře
Spadla tma. Do sešitu svítí příruční baterka. Na dolních končetinách písek - drobné tečky od palce po půlku lýtka smíšené s neviditelnou solí.
Moře vydává takový hluk.
Úzká zátoka
Úzká zátoka
Byl odliv a dívky našlapovaly kluzký skalnatý povrch. Z děr vylézali malí krabi, při každém lidském našlápnutí pospíchali zpět do svých nor. Nepravidelná struktura povrchu irituje hladkou kůži na ploskách nohou. Dívky čekají, kdy jim poteče krev, kterou v zápětí vyčistí slaná voda.
#leviatan
#leviatan
vlny se v noci vlní různými směry, obtékají pošlapané pláže, spláchnou turistovi kroky.
na moři světélkují rybářské lodě.
osamělý rybář v zelených holinách a žluté pláštěnce zapaluje noční cigaretu /promoká/, nad hlavou roje neviditelných racků, ve tváři kapky moře /už je ani nevnímá/.
#džungle
#džungle
proplétat se po ztracených cestičkách v místní džungli
liány
pobíhají tu psi, vyjí směrem k mým lýtkům
#youth
#youth
pro paola sorrentina
dvě mladá těla v barevných bikinách uvnitř hotelového bazénu pozorují 4 postavy na nedalekých lehátkách:
2 obtloustlé německé turistky
#Ranní Candi dasa
#Ranní Candi dasa
Nad ránem Balijci vystrkují ze dveří čtverečky z trávy plné papírových květů, rýže, pár zrnek si lepí mezi mandlové oči, zapalují vonnou svíčku : dary Bohům.
Ženy zametají dvorek, dětí odvazují v malých uličkách zabahněná kola. Dívky nosí spletené černé vlasy do copů, bílé podkolenky, lámané modré sukně ke kolenům. Chlapci v bílých košilích, modré trenýrky na kšandy, černé polobotky.
#danny's
#danny’s
bezzubá babička nosí nákup na hlavě
vrásčité nohy zahalené ve zlatém sarongu
- střet pohledů, dobrosrdečný úsměv, oboustranné hello
#batur I, II, III
#batur I
pusté prázdné krajiny
zkamenělá láva
strmé stoupaní
#mutiara
#mutiara
speed boat na volném moři
vlny cintají na tisickrát ošahané okénko
nad sedadlem vykukuje malá černá hlava
#podzim
#podzim
na rozkládacím lehátku
ve žlutající zahradě
usrkávat pivo z lahve
#pavel a žíla
#pavel a žíla
pavel vylejzá z děr nepozorovaně
beru na nej paličku na maso
kovovou mřížkou ho mrskám zpátky odkud vylez
#strom, větev, listy a ježci
#strom, větev, listy a ježci
vrátil ji do dětství
šplhali na strom a vyli na měsíc
listy šustily
#hora
#hora
narostla mezi vás hora
trčely z ní zapíchnuté hůlky
staré lyže s vázáním s pérkem
#každoroční drama
#každoroční drama
senioři se vystavují slunci
bělavé nohy hroší pomerančová kůže křečové žíly
manžel si už nestěžuje
#výlety
výlety
nechat na stole
čerstvý ohryzek
otevřenou knihu na straně 15
praha 5
Večer, mezi Prahou 1 a Prahou 5
Postarší muž sedící na jemném sofa, světlá kůže, vytříbenou mluvu střídá hluk vernisáže - cinkot skleniček, křik, smích, kýchnutí, suché zakašlání.
Neposedná mladá žena sedící naproti muži, červené tváře od červeného vína.
Střet pohledů muže a ženy.
panika na lešení, sloup
#panika na lešení
v panice ti lezu po lešení
obtiskávám na tvé okno
prsa a jazyk
#zlatý mince
#zlatý mince
ukradli ti ze skříňky zlatý mince
nikdo už neví
jestli je schoval alzheimer
#lešení
#lešení
po ránu ti stojí
vyndaváš ho z úzkých trenek
jaké je počasí.
#emancipace
#emancipace
naleješ mi koňak
pustíš pornografický vztah
válcuješ mě neutichajícím šovinismem
#ink
namočit bradavku do černého inkoustu -
píšu ti na záda
báseň jedné noci
zapůjčil’s vyžehlenou bílou pánskou košili
#krocení zlé ženy
#krocení zlé ženy
ženy by se měly krotit
povídal’s svírajíc v pravé ruce
lžíci na boty
#oživení
#oživení
mohla bych tě políbit a na všechno zapomenout
tobě by prášily z vlasů piliny
a voněly by u toho dřevěný prkna
#hledám téma
#hledám téma
editor mi řek’
že se mi v básních
furt střídá
#všední příběh dvou nekompatibilních lidí
Všední příběh dvou nekompatibilních lidí
Sedl si do koženého křesla. Nechtělo se mu sundavat brýle, košili, rozepínat pásek, stáhnout texasky, uvolnit náramek stříbrných hodinek. Všechno by si to vysvětlovala úplně jinak, než sám zamýšlel.
Polehávala o pár centimetrů nalevo.
#sapfo
#sapfo
české básnířky za barem
servírují křupky s rozmarýnem
do zad mi tlačí
#pletení, kreslení, objímání stromů
#pletení, kreslení, objímání stromů
vrací se z blázince
upletl:
dva proutěné koše
#kluci a šuplíky
#kluci a šuplíky
prohlížet fotky
bejvalejch kluků
je jak votvírat šuplíky s prádlem
#krájení
#krájení
prokrajovat letní dny
ostrým nožem
pod nosem voní
#zapomenuté ocasy
#zapomenuté ocasy
lacle černé kostěné brýle
červená rtěnka linky
kožená taška
#planety
#planety
kroužily kolem sebe
tisíc světelnejch let
kroužily taky kolem jinejch planet
#prší
#prší
toto je absolutně sebestředná, literárně nezajímavá poezie
pršíš ve mně
dělám
#konvička
#konvička
zved se ze židle
a navždy odešel
na stole prázdná konvička
#ručník
#ručník
hodit do pračky ručník
kterým ses sušil
převléknout ložní prádlo
#umlčené ne
#umlčené ne
jízda dvou lidí
vykobercovaným výtahem
ušmudlaného hotelu
#vrata
#vrata
zaklapla se mezi náma vrata
bouchlo to ztěžklým očekáváním
- slzy rozpíjí modrý inkoust
#pot
#pot
líže si spocené rameno
letní horko udělalo své
- je slaná po jeho nepřicházejících spermiích
#uši
#uši
povídal’s mi o minulé milé
zrovna jsem krájela plátkový sýr
s opakovaným výrazem «minulá milá» se mi uši rozpínají do nekontrolovatelně velkých tvarů
#letištní hala
#LETIŠTNÍ HALA
blonďatá holčička si plácá o dlaně s tlustou mámou
- dlouhohodinová nuda
muž s mysliveckým kloboučkem
#města
#města
přikusovat města
jak když dáš děcku v golfkách
suchý rohlík
#koktejl
#koktejl
letní modrý bazén
v suché zahradě
ženy v balónových šatech
#labuť
#labuť
vzal si mě na labuť na vltavě
a mně se z tebe třásla kolena
- nemluv žvásty
#odmítnutí
#odmítnutí
taháš límec hnědé kožené bundy do hustého křoví
snažíš se mezi palcem a ukazováčkem zachytit zlatý zip poklopce pískových kalhot
dotknout se toho měkkého visícího místa
#přišla a odešla
#přišla a odešla
lehala’s mu na břicho
ve chvílích kdy to nebylo společně příjemné
ani nevíš proč
#zabalit
#zabalit
zabalit podšálek a šálek
do zvířecí kůže
schovat dlaně do háčkovaných rukaviček
#király
#király
bouřkové nebe prostupuje
průrvami kulatého stropu
38 stupňů nad nulou
#strop
#strop
důležitý je chtít nechtít nic
šeptáš mé neklidné duši
lidi jsou baterky co toužej ráno vstát
#beladona
#beladona
z vnitřku ti sladce klouzají ryby
kapři se prodírají po stěně pysku přímo do tvých úst
květy jsou obživlé růžové vagíny
#blázinec
#blázinec
bojíš se sebe víc
než jsme si myslely
bojíš se strachu
#den
#den
na chodníku chcíp holub
spad ze střechy
duté plesknutí o beton
#kančí kůže
#kančí kůže
na podložce z kančí kůže
se mi zkroutilo tělo do tvaru půlměsíce
přikryla jsem se vlasy
#jezero
#jezero
na úsměv ti šláplo jezero
vsáklo se póry
do unavených míst
#smyčka
#smyčka
schovat se světu
do vůně bezinek
v opuštěném dvoře
#zabezpečení
#zabezpečení
skládat z tvých slov a příběhů
pestrobarevné nikdy nekončící girlandy
- chtěla bych tě dál příst
#stromy
#stromy
kdybychom byli stromy
šustili bychom příběhy lidí
co u našich kmenů plakali
#stéblo
#stéblo
moucha se zasekla
v melounovém cukru
ptáček se stéblem v zobáku
#šťávy
#šťávy
topit se ve vlastní šťávě
začíná být obtížné
mohla bych ti být pornem.
#sobota ráno
#sobota ráno
sobota ráno
praha vyplavila
opilcovi útroby
#mouchy
#mouchy
dusno ve světnici
máš bílé tílko
vylézají ti z něj svalnatá opálená ramena
#zeleň i průmysl
#zeleň i průmysl
červené okvětní lístky
tančí podél kolejí
pole maku ovívá
#bratislava
#bratislava
noční jízda autem podél břehu bratislavské řeky
sundaváš klobouk
protřepeš zaprášené vlasy
#hrozny
#hrozny
blití hroznů v zatáčce
na vltavský střeše
zlatý kalich
#trampolína
#trampolína
trampolína v jánských lázních srdce
na dlani
místních evangelíků
#sympatická ochlastka
#sympatická ochlastka
byla to
sympatická ochlastka
povídal’s v ústí nad labem
#klín
#klín
hraješ si se ztracenými city
rozpuštěnými
v pracovních povinnostech
#čistič
#čistič
čistící vůz
přejíždí každý večer
(ne)umazané chodníky
#břečťany
#břečťany
na protější stěně se
pnou
čerstvé zelené břečťany
#palatoschisis
#palatoschisis
palatoschisis
mezi horním rtem a patrem
díra vedoucí
#sunout
#sunout
sunout kola po namrzlé vozovce
ústa ti
zapadala sněhem
#prachy
#prachy
pruhy prachu
ve směru slunečních paprsků
osvětlují jeho unavenou postavu
#lupénka
#lupénka
vyloupá se ze spár
matčiných špinavých nehtů
proplakaných nocí
#editor
#editor
vážený pane editore
zhodnotil jste
že by bylo nevhodné
#lampiony a pupíky
#lampiony a pupíky
lampiony se pohupují ve vánku
večerní světlo se zachytilo do pavučiny zavěšené na unaveném pražském komínu
je přesně ten čas
#skype
#skype
lžíce drnčí o vnitřek keramické misky
nabíráš si po malých soustech suchou rýži
z konečků tmavých vlasů ti stékají kapky vody na hladká ramena
#skály
#skály
pevné kusy hmoty
dotkneš-li se jich prsty
struktura se drolí
#marmeláda
#marmeláda
při snídani jsem otevřela víčko marmelády
a lekla se jejího obsahu
vyskočil’s na mě celkem nepozorovaně
#stan
#stan
hodila’s mu do otevřený huby
pár mých drobků
v rozkroku se mu zvedl stan
#smrt v manželství
#smrt v manželství
čerstvě vytřené linoleum
v noci škobrtneš
rozsekneš si hlavu o futro
#mokřad
#mokřad
dřevěná lávka rozděluje levý a pravý břeh
po obou stranách mokřad
mokro v kalhotkách
#sáláš
#sáláš
z některých míst sáláš
z některých lidí sáláš
sáláš z míst postavených z panelů
#hodinky bez ručiček
#hodinky bez ručiček
sundaváš si hodinky
v koleni uvolníš stříbrný řetízek
s elegancí ježka je pokládáš na dřevěnou desku stolu
#industrial
#industrial
vagon prostřihl industriální krajiny
krefeld - duisburg - düseldorf
rýn má v klíně
#shora
#shora
blikající půdorysy
rozsypané mléčné zuby paneláků
silnice
#sklo
#sklo
dívat se přes dno sklenice
nechat citrón dopadnout na špičku nosu
voda s mátou pod jazykem
#studna a kyblík
#studna a kyblík
jsem studna a ty prázdný kyblík
vsouváš, nabíráš, vysouváš
nemá smysl laskat tě ve vlasech
#objektivizace lásky
#objektivizace lásky
chlupy na tvém ušním lalůčku
jsou bílé
třepetají se ve studeném zimním vichru
#plíny
#plíny
použité plíny
čerstvě pomazané zadky
zaprášené bílým pudrem
#otevírání jara
#otevírání jara
roztáhnout okenice
přicházejícímu jaru
zalévat se ranní kávou
#akorát
#akorát
třel’s mě krátce
v kouři hašiše
dvorek zvonil horkem
#u prdele
#u prdele
nejsou mi u prdele
plápolající rudé vlaječky kolem chotkových sadů
není mi u prdele
#fruit de mer
#fruit de mer
prší na mě roje slanečků
pojď
uděláme si fruit de mer
#štěstí
#štěstí
dotýkat se
konečky prstů
tvých pih na holých zádech
#jedno
#jedno
brusel
bomby vysklily okna letištní haly
stanice metra
#doma
#doma
mávám ti před obličejem
vějířem mých citů
vypadáš netečně
#mluvit
#mluvit
chtěla jsem s tebou mluvit
nešlo to
- jela tramvaj
#ztlumit město
#ztlumit město
ztlumit město
ať mluví jen zvlhlé studené zdi
prázdných kostelů
#peřina
#peřina
trháš peří z krku husy
plníš ji do tloušťky tak
aby zavalila mé tenké spící tělo
#rukavičky na šňůrce
#rukavičky na šňůrce
rozepne suchý zip na dětské tenisce
s nadějí že ji něžně zuje
polyká ji jazyk
#ségra
#ségra
narodil ses
a křičel’s tak
že ti zrůžovělo celý tělo
#řeřicha
#řeřicha
prázdný rám obrazu
přibitý ke steně za jeden roh
- tonoucí se stébla chytá
#geometrie
#geometrie
balancovala jsem na hraně trojúhelníku
dostala jsem se ke tvému vrcholu
přizíral’s a tvářil se netečně
#kost
#kost
ONA
se svázanýma rukama za zády
klečí na umělohmotném masážním koberečku
#upír
#upír
vytáhla's zkrvavený tampon
a točila's s ním nad hlavou v proudu větru
kapičky krve
#jaro, léto,podzim, zima
#jaro, léto, podzim, zima
místo slov
ti vylézají z úst
stromy
#už nevím, jaké to je
#už nevím, jaké to je
valčík pro evgenyho grinka
a ten den
kdy’s mě po ránu objímal
#naslouchátko
#naslouchátko
hluší se milují hlasitěji
než mrouskající kočky nad ránem
hulákají po sobě -
#ikea
#ikea
nestavíme společnou domácnost
a tak mi u nohou
nekřičí děti
#hexagon
#hexagon
díváš se na mapu evropy
kousek na západ
trochu na sever
#kdybych
#kdybych
kdybych uměla psát
tak bych neříkala «kdybych uměla psát»
psát bych uměla
#question
#question
il me pose la question
ce que j’ai pensé de lui
quand je l’ai vu la première fois
#je te quitte
#je te quitte
opouštím tě milá francie
nechávám ti kus sebe
kus zlomených srdcí
#bordeaux
#bordeaux
v bordeaux ulice dýchají stejným tempem
uprostřed kupole na náměstí st. michel
huláká otrhaný muž chrámové písně -
#je la quitte
#je la quitte
je la quitte
je la quitte pour la première fois
je la quitte pour la dernière fois
#o marinheiro
#o marinheiro
silnice k oceánu obteklá eukalyptovníky
pára z vody se vsakuje do hnědých kráterů
na dně chrápe kosatka
#Bůh má namalované rty
#Bůh má namalované rty
pour fernando pessoa
shromažďujeme se před oltářem
babičky se nad polednem vypravily vyprávět Bohu
#rhone poulenc
#rhone poulenc
byla zima a pod nohama křupal sníh
jimmy whispers vydal nepovedený album summer in pain
rhone poulenc si na pódiu sundal šušťákovou bundu a snažil se tancovat
#neuhrazená paruka
#neuhrazená paruka
v den kdy jsem si postavila bunkr z krabic uprostřed pokoje
se můj milý prochází s novou milou co uhání postarší chlapi s velkejma
jachtama
#fabiola
#fabiola
dělá portugalskej rap
a když mě zahlídla s nudlí u nosu a rukavicema na šňůrce v místnosti co voněla dřevem
bafla na mě
#vous
#vous
et vous, vous qui nous apprenez.
apprenez à marcher
dans le troupeau
#les ports éloignés
#les ports éloignés
es-tu toujours là.
tu te perds de ma vue
tu es comme l’horizon
#péninsule
#péninsule
j’avale une lampe qui glisse lentement dans le ruisseau de mon estomac
elle s’éffond et brille sur les deux montagnes au milieu de ma poitrine
tu viens sur un bateau de papier d’une île éloignée
#question
#question
il me pose la question
ce que j’ai pensé de lui
quand je l’ai vu la première fois
#chci
#chci
thank you to billy cobham and his red baron
chci
chci to a tě a se v tobě
#mrtvej kůň
#mrtvej kůň
pour antoine mouton
takový to
co zůstává mezi náma když se rozejdem
#příběh o skvrně
#příběh o skvrně
nebudu snídat tvoji hlavu
budeme spolu snídat májku s rohlíkem
vstaneš a dojdeš na nákup
#vzdalování
#vzdalování
ohýbat se do tvých nálad
je čím dál tím obtížnější
obratle se vzdalují
#větrat
#větrat
držet tě bezpečně daleko
držet tě na dlouhém řetězu
před tebou samým
#modrý samet
#modrý samet
nacházím se
ve stejném rohu
stejné místnosti
#vánoce
#vánoce
u ruského kola
líbám místo tebe
kalíšek rumu s vínem
#psi
#psi
nad ránem tě pokousali dva černí psi
opilá’s plakala
na zaflusanym patníku
#obálka
#obálka
kdybys byla obálka
odeslala by ses kam
do tebe můj milý
#babička
#babička
moje babička neumí psát
ani počítat
říkal’s nad ránem
#triolo
#triolo
omylem tu vyrostly hubené stromy
vdechují trochu života
řadě paneláků
#promítání
#promítání
promítám se na tebe
můj barevný život
probíhá po tvém tmavém břiše
#borovice
#borovice
pozoruješ
stíny stromů na zvlhlé zdi
ohýbají se
#láska
#láska
podlaha lepila
bílé dlaždice od bláta a piva
tančili jsme
#čtvrt století
#čtvrt století
čtvrt století za mnou
jako když foukneš
do uschlý pampelišky
#domácnost
#domácnost
stavíš svou domácnost
světlo v chodbě stále přeskakuje
ve spárách u podlahy
#výjimečný stav
#výjimečný stav
v koncertní síni chaos.
na fotbalovém hřišti chaos.
na ulicích chaos.
#jízda
#jízda
metro ukrojilo rozcapený klín prázdného plácku gare st. saveur
pozoruješ rozsvícená večerní okna
cizí domácnosti kam nepatříš
#maso
#maso
ukousl’s mi konec ruky
ty poslední články
mlel’s moje maso
#párek
#párek
rozchody jsou stejně nesmyslné jako nová setkání
jak chcete někomu vysvětlit že (už) do vašeho života nepatří
jak chcete někomu vysvětlit že do vašeho života patří
#vřes
#vřes
pokládal si vřes na pečlivě vyleštěný pískovcový náhrobek
okolní lesy šuměly
listí padalo
Proč píšu
Proč píšu
Ptáte se, proč píšu. Definuji-li, proč píšu, tím, že to napíšu, definuji něco, na co jsem sama ještě nepřišla. Vyřknu něco, co mělo zůstat v tichu. Udám formu něčemu, co je, ve své podstatě, neuchopitelné.
#konec léta
#konec léta
byli jsme chodci.
křižovatka letního setkání.
už se nepotřebujeme.
#lehká hlava
#lehká hlava
pán v lehké hlavě přilepil k židli smůlu
montérky se nechtěly odlepit
že prý na to zapomněl
#28. října
#28. října
do prahy dorazila drážďánská nacistická pobočka
«chraňme naše děti
hranice
#dítě
#dítě
inspirace mezi čtyřmi bílými stěnami
zářivky mě oslepují
mozek se otáčí podél své osy
#přízemní mrazíky
#přízemní mrazíky
zamést lásku pod koberec
jako když zamáčkneš nedopalek do popelníku
horizont studených nohou
#ledy
#ledy
uvízla jsem pod hladinou bajkalského jezera
posouvám se do nikam na zrmzlých deskách
pod vodou mě není slyšet
#vysekat se z trní
#vysekat ze trní
vysekat se z trní
škrábance slíznout s grácií
nenechat se otřást otřesy
#kokon
#kokon
smutek přede okolo hubeného těla
kokon podzimu
zamotám se do něj a přečkám chladné měsíce
#barva pleti
#barva pleti
můj hořčicový kabát pluje mezi černými stíny
bezduše plápolají v tělech s vytrhnutými vazbami
co zůstaly na poušti v nuzných přístřešcích
#kevin bez olafa
#kevin bez olafa
máš nízko položený hlas
lehtá mě v podkolenních jamkách
nosíš svetr z ovčí vlny
#cukroví
#cukroví
stříhala’s příliš velké gumové bonbóny
protože ti doma říkali
že vše co je velké
#nánosy
#nánosy
pátek si s tebou hraje na babu
přes týden navlékáš gumové rukavice
ždímáš dny do kýble se savem
#pámelník
#pámelník
od houslí unavený krk
otlačenina pod bradou
otevřené póry na nose
#neboj se
#neboj se
lidé číhají v uzlech na rozcestích
když jsi dole vždy tě někdo dloubne pod žebry
vyskoč výš a neboj se
#dinosaurus
#dinosaurus
snídávám s růžovým dinosaurem
má zláté výstupky podél páteře
špičatou lebku
#školka v hradešínské
#školka v hradešínské
vínové punčocháče s proužkem kousaly
tahala's špičky po zemi a vytírala podlahu
malé záchodky - kluci s holkama
#kokos
#kokos
na zem se snášel čerstvý strouhaný kokos
průvan roztrhl pevné ocelové dveře
dvě latinoameričanky vylétly na koštětech ze zapomenutého domu
#metro
#metro
cizí teplý ranní dech na zátylku
nechtěné doteky tupých kostí
promrzlých kloubů
#stáří
#stáří
jsi unavený keř
holý a hubený
kosti ti poláme i ten nejslabší severní vítr
#nádoba
#nádoba
pomalu se otíráš o tenkou hranu poševní stěny
tvoje předkožka přetéká přes okraj trpělivosti
zaplňuješ prázdné místo po lásce co ji vytrhly z pantů natolik
#čísla
#čísla
je jich příliš
každé hučí z jiného rohu
1 se bude ženit
#posedmé
#posedmé
když jsme se potkali poprvé
nahrával sis na mobil zvuk mého močení
smála jsem se s vytaženou sukní pod dřevěnou lodí
#náhodné setkání
#náhodné setkání
když jsme se po dvou letech potkali
vrtal si mi pohledem díru do žaludku
způsobila mi dlouhodobější pálení žáhy
#kouzlo
#kouzlo
kouzlo je to nevyřčené
kouzlo je to co ostatním uniká
kouzlo je v nepoznaném
#lví hříva
#lví hříva
letím za deštěm a mlhou
tam kde nemají liány
ani opičky na gumičce
#poezie
#poezie
jsi slabě definovatelná
jsi neuchopitelná
jsi zabalená do slov jak hrnce pod peřinou
#ProRůst
#ProRůst
prorostl’s mi pokojem
tvoje větve mi trčí ze stropu
skrz není vidět nebe
#noci
#noci
noci bývají dlouhé
nezúčastněně v nich pozoruju ordinérní životy přes rozbité sklíčko
sleduju svatby, náhlá spojení i lásky ze základky
#chalupa
Vzpomínám si, když jsem byla malá na léto na chalupě. Odpoledne se na svačinu jedly vafle. Babička všechny volala ke stolu, děda seděl v křesílku, měl roztrhaný trenky, dával si kafe a usínal tváří směrem ke sluníčku. K roztrhanejm trenýrkám nosil tlustý ponožky a špinavý hnědý bufy na kaničky, který nikdy moc nezavazoval.
#noční tramvaj
#noční tramvaj
Cestující 1: „A víš jak ty jídla vypadaj. “
Cestující 2: „No to nevim, to záleží, co si kdo vybere, sou tam ňáký tagle zapečený lasagně, nebo těstoviny to byly. “
Cestující 1: „No já to tam nesu a nevzpomenu si, co to bylo, co těm lidem řeknu, že jim nesu. “
#zmizet
Seděla na koberci plném prachu. Svedilo ji celé tělo. Začalo to na patě. Jemně se na ní šimrala, ničemu ale nepomohla, svědění se rychle šířilo po ce
Seděla na koberci plném prachu.
#ztracené objetí
#ztracené objetí
z nocí plných spocených těl
zbývají
vylouhované pytlíky čaje na okraji dřezu
#netopýři
#netopýři
zamotaly se jí do vlasů netopýři
utekla je vyhnat k ohništi prorostlému časem
indiáni v povzdálí pokuřovali
#postmoderní děti
o Janovi
#postmoderní děti
shrabat ústřižky posledních vlasů
změna je život
#komín
#komín
«v tom komínu pořád něco rachtá»
stěžovala si po probdělé noci
nevěnovali jí pozornost
#twin cities
#twin cities
ponechat město za zády
posunout hranici za věznici ruzyně
moment strachu než skočíš šipku z vysokého můstku
#egon
#egon
vylovil drobné děvče z hasičské nádrže
trochu se přitopilo
nalokalo zelené vody
#prádlo
#prádlo
na břehu berounky ždímáš mokré bílé prádlo
přisálo se ti k prsům a nechtělo se pustit
vítr ho usuší
#na královce
#na královce
v noci se na královce prohýbají stropy
pod vahou souseda tima
jeho milá slastí sténá
#slon
#slon
tmavomodré usínání okolo sloní paže
horce oddychuješ
prohnutá záda jako luk
#signál
#signál
rovná signál na parabole poničené větrem
zachytí čápa
v uzlíku přinese syna
#nálady
#nálady
chytám nálady
do semknutých dlaní
létají v hejnech
#vana
#vana
rozmazané řasy uprostřed vany
doteky skrčených kolenou
černé obtisky v pohublých tvářích
#pila
#pila
ještě mu buší moje srdce v puse
ještě vyndavá moje vlasy z odtoku
kolikrát ještě
#čaj o páté
#čaj o páté
nevěra
chutná
po neslazeném ibiškovém čaji
#práh
#práh
autobus nás kloktal tmou
noční prahou
na prahu hranice
#prober se
#prober se
na co to pořád nadáváš
čemu se pořád divíš
proč se mračíš
#svatý jan nepomucký
#svatý jan nepomucký
pod peřinou z labutího peří
natahujeme krky
za oknem prosvištěla straka
#kaktus
#kaktus
připadalo ti legrační jméno karim lasri
ležel ti tehdá v klíně
se zapálenými lýtky si odtančila do vedlejšího pokoje
#jsem žena? jsem muž?
#jsem žena. jsem muž.
myslet srdcem.
cítit mozkem.
#když odjel
#když odjel
když odjel
byl květen a pršelo
osiky se nakláněly v jeho směru
#s rakovinou
#s rakovinou
byly jsme tehdy vchalupě stvojí rakovinou
vnoci ti obracela žaludek
tvář ti žloutla
#V
dlouhým nožem rozkrojila myš přilepenou ke zpuchřelému linoleu
vyprávěla mi při tom o právě probíhající výstavě
o víkendu stříhá staré větve
na štlaflích lomcuje s unaveným stromem
#v cizích postelích
#v cizích postelích
v cizích postelích bývá úzko
místnost se rychleji vydýchá
nevětráš
#nerez
#nerez
fahrnheit už ženy nepřitahuje
oceňuješ ocelové kuchyně
zapomínají rychleji
#na kůru
#na kůru
farář jan albert vesele objemul brýlatého číňana
2. , méně oblíbený farář ekhart si žalostne povzdechl
malgaš zpívá s chutí mimo tóninu
#oh georgia
#oh georgia.
lásku nelze otevřít a zavřít jako ledničku
zůstává jako letopočty v kmenech stromů
kristianssone,
#90
#90
vítr ve vlasech
hlava trčí z okýnka
čechráš vlnky nad horkou silnicí
šupiny
#šupiny
psát
dívat se z okna
nebo pozorovat zamračeného průvodčího
#kampa
#kampa
řeka rozpůlila naše srdce
běžíme do terče noci
voní to bahnem
#zéli
#zéli
večeřet samotu
nůž vrže o talíř
husí kůže se zeleninovou oblohou
mechy
#mechy
mlhavo. poprchává.
polámané větve objímají zvlhlé mechy
unavená pole
husa
#husa
snědla’s husu k obědu
prý se už se mnou nevešla do tvého vypouleného břicha
vezou tě sanitou do tiché krychle
seskveč
#seskveč
hradčanská
vystoupit tam kde to bylo tvoje
nalézat nové pokoje
velryba
#velryba
zapuštěné kořeny v matčině pevném objetí
horšící se zrak a sluch
chvíle dojetí
zeměpis
#zeměpis
děsivé zvuky litosfér
poloostrovy nás
mapa bez oceánu
...
vyprávět neznámým
je jako mluvit do prázdného kmene stromu
brečet do tmy
a ráno si hodit klacek pod nohy
bahno na botách
bahno na botách
bahno na botách
neslepí ani jízda vlakem
míjí se
letmý záznam z cest
letmý záznam z cest
smrákání za jízdy
dálniční uzle
pomíjivé krajiny
šípky
šípky
ve vzdálené vesnici uprostřed okousaných hor
vinic
polí
kupé
kupé
možná ta vášeň
kterou chováš kvlakům
pramení z vašeho všedního setkání
neděle
neděle
závan neděle
podpaží páchne po konci týdne
kostel voní
za světla
za světla
za světla přiletěly divoký husy.
u nás to dejchalo.
červený a černý vlasy zůstaly přilepený ve vaně z rána.
srst
srst
usmála jsem se do kávy.
právě potom,
co jsem schovala,
kmeny
kmeny
někdo dávno blízký,
našel na trámu
svého oběšeného otce.
vlnobití
vlnobití
bílá čára právě roztrhla
unavené břicho nebe
tiše.