Silný námět...

Zvláštní, tajuplná báseň...

Gratuluji.

Za prostor k zamyšlení tip.

Myslím, že dobře postavený příběh a dobře napsané postavy unesou prvky fantastična. Autor se však musí ve svém vlastním světě dobře vyznat, aby neporušoval zákony a zákonitosti tohoto svého fantazijního světa... 

V literatuře dávám přednost jiným žánrům, ale na dobré sci-fi v podobě filmu či seriálu se vždy rád podívám. 

Ano, souhlasím a děkuji moc za nominaci, K3.

Děkuji všem.

Zvláštní až mysteriózní poetika...

Aha, tak uvidím, chtěl jsem začít "od začátku"...

Popravdě jsem si objednal taky jeho non-fiction knihu "O psaní. Memoáry o řemesle", tu už jsem jednou půjčenu měl, ale nedočetl ji.

Tvoje texty jsou ozdobou a chloubou tohoto literárního webu. Bohužel jsem ještě neměl čas všechny je přečíst. Tento tvůj příspěvek je z těch dosavadních možná nejobsáhlejší, ale líbí se mi, jak se stále držíš jedné ústřední otázky tázající se po vztahu psaného slova a pohyblivých obrázků. Zároveň to máš tematicky hezky uchopené tím, jak se zaměřuješ na filmy natočené podle knih jednoho konkrétního autora. Je to umožněno i Kingovou rozsáhlou tvorbou, je pak snazší ukázat možnosti i možné limity převádění literárních předloh do filmové řeči. 

Musím se přiznat, že pokud jde o literaturu 20. a počátku 21. století, dával jsem vždy přednost všem těm Kafkům, Márquezům, Kunderům či Havlům, ale pod vlivem četby tohoto článku už jsem si z knihovny objednal román (či novelu) Carrie.

Trefné.

Nemá být "či kóma za plentou"?

První dvě strofy jsou silné a s nápaditou obrazností. Závěrečné dvě strofy mi přijdou poněkud slabší ve své zobecňující tendenci. Na tip to ale rozhodně je.

Děkuju všem.

Moc krásně jsi to vyjádřil.

Jisté máme jenom to hovno, kamaráde.

Zajímavá báseň. Netroufám si více rozepisovat, jelikož vázanému verši nerozumím.

Jen pravopisná poznámka: ve slovech "raný" - "raná" - "rané" ve významu "časný" - "časná" - "časné" se píše jen jedno "n", naproti tomu ve slově "ranní" (od "ráno") se píšou dvě. 

Ano, Ukolébavku od Karla Kryla mám moc rád, děkuju za návštěvu.

Je to takový žertík, ale myslím, že ne zcela originální (s podobným jsem se už určitě někde setkal, snad na fcb), lidově řečeno: "je to starý." 

K3, Evženie Brambůrková, díky vám.

Děkuju, Goro, ani jsem nevěděl, co to ta creepypasta je, musel jsem si vyhledat...

Děkuji za čtení a komentáře.

Závěrečná strofa je velmi působivá.

Goro, asi máš na mysli hlášku z filmu Knoflíkáři: "Neživíš, tak nepřepínej!"

Kadeřavá, děkuji, taky všem přeji padnoucí boty, protože až příliš často jsem si za drahý peníz koupil boty, které tlačili až do krve...

Jeden z prvních dílů se jmenuje "Homerova odysea".

Šťastný to člověk!

Díky všem.

Děkuju všem organizátorům soutěže i soutěžícím a gratuluji Stargazerovi a Madu, oba napsali vynikající texty (což je vidět i na počtu bodů).

Fr. Gellner

"Zítra, co zítra, kdožpak ví?

Zítra si lehneme do rakví..."

Svůj komentář (hodnocení) jsem neměnil. Myslím, že tu ani nejde měnit komentáře (díla ano, komenty ne). Promiň mi mojí prudkou reakci.

Jestli neumíš počítat, je tam až jako šestý ze šesti. Příště se na to taky můžu vys*at.

Kvaji, já jsem vlastní text nikam neumístil. Zařadil jsem ho až jako poslední pro úplnost. Nerozumím, co ti vadí.

1. Úplné bezvětří - parádní povídka s přesahem.
2. Hořkost - retrospektivně odvyprávěný příběh "obyčejné" ženy.
3. Až na dno - povídka dobře vystihuje zákonitosti nejen gamblerské závislosti.

Jak jsem povýšil - rovněž velmi dobře napsaná povídka s tématikou smrtelného viru.

Úkol - slabší dílo, něco tomu chybí.

Ideální já - nechci hodnotit vlastní text.

Umně napsaná povídka. Obával jsem se nějaké horské tragédie, ale té jsme tentokrát byli ušetřeni (nemusí vždy jít o zdrcující drama, ostatně tady se to podstatné odehrává jen v mysli hrdinky...).

Takový nesmysl bych si samozřejmě nemyslel, nicméně bylo nutné dělat nějaká opatření.

Podobné zkušenosti mám s psychoterapeuty, už jsem jich vystřídal pěknou řádku. Moje zkušenost je asi taková: rady umí rozdávat kdekdo, ale nazout si tvoje boty každý nedovede.

Na mě je ta miniatura snad až příliš stručná, čekal jsem něco víc, jak co do rozsahu, tak i do obsahu (ale tak zase to má tu výhodu, že to člověk má hned přečtené...).

Mrazivá povídka z nedávné minulosti (či spíše z blízké budoucnosti?).

Nechápu ty, kdo tady zpochybňují covid, běžte své nesmysly vyprávět na hřbitovy těm, kdo na covid zemřeli.

Smutné vypravování o jednom lidském osudu je podáno v retrospektivě, což mu dodává nádech originality, ač je to příběh vlastně naprosto "obyčejné" ženy.

Nebylo by špatné při budování té mytické morální integrity dbát také na pravopis (aneb celý, celá, celé jako mladý, mladá, mladé; Německo je název státu, takže velké "N"...)

Abakus, to nepochybně ano. Poslední čtyři řádky jsem četl spíše jako výzvu adresovanou naší současnosti, kdy Rusko vede nedaleko za hranicemi dobyvačnou válku, zatímco v Česku a nepochybně i na Slovensku mu mnozí fandí, jako by zapomněli na svou vlastní historii (i když někteří tito "chcimíři" jsou tak tupí, že možná ani pořádně nevědí, co se tu v roce 1968 stalo).

"Probudil se, kdo do té doby snil..." *****

Vtip měl navazovat na závěr tvé básně.

Um, to byl ovšem jen vtip (převzatý z  fcb), vůbec se nejednalo o pokus snižovat význam této diskuse či dehonestovat některého z jejích účastníků. Jinak si ostatně neumím vysvětlit tvou reakci než tak, že sis to vyložila úplně jinak, než jsem zamýšlel. Patnáct příznivců je jinak v dnešních dobách na Písmáku už velice slušný počet.

Povídá jeden ochmelka druhému: "Já kdybych chtěl, mohl jsem být spisovatel, kam by se na mě Bohumil hrabal!"

Luna je v poezii velmi častý motiv, tady bych řekl, že celkové zarámování dané domácím prostředím a zpracování, které se spíše jen tváří naivně, tomu dodává originalitu.

Vzpomněl jsem si při čtení na jednu báseň Václava Hraběte.

Děkuji vám.

Děkuji ti, Stargazere, za zajímavé a podnětné postřehy i za poměrně obsáhlejší komentář.

Je to velmi stručné a úderné, silné. Zvláště poslední lhostejný řádek.

Kvaji, Hraběte mám moc rád, ale tady žádná (vědomá) inspirace není. Děkuji za návštěvu, která potěšila.

Za poslední posílám tip.

Děkuji všem.

Vymazlená erotika.

Aru, já toho o Gottovi vlastně moc nevím, popravdě řečeno mě nikdy moc nezajímal a ani jeho zpěv se mi nelíbil (ne že by zpíval špatně, ale z mého pohledu to bylo o ničem...). Jinak celkem souhlasím s Litartsem.

Radovane, Dominik Hašek byl nejspíše nejlepší hokejový brankář, jakého jsme kdy měli. Bez něj by nebylo našeho největšího hokejového triumfu v Naganu. Dnes mu spousta lidí nemůže přijít na jméno kvůli jeho politickým názorům. Pro většinu Čechů tak zůstává hokejovým bohem především Jarda Jágr, ten má ty názory méně vyhraněné a více se přizpůsobuje převládajícím tendencím (jako to uměl nebožtík Karel Gott).

Současný "hradní šašek" patří k těm lepším v našich dějinách (byť zatím nemáme ten dějinný odstup). 

Tvé verše mi silně evokují vzpomínky na vlastní dětství.

Zeanddrichu, nezlob se na mě, veliký smysl bytí je abstraktní žvást. Jinak děkuju za přečtení.

Jo, tenhle vtip jsem nedávno viděl na Facebooku.

Goro, nominace mě samozřejmě těší, ale sám bych raději nominoval text s názvem "Ideální já", myslím, že je lepší. Ten třetí prozaický text z minulého měsíce jsem omylem smazal. 

O Rothkovi jsem viděl dokumentární film z cyklu "Simon Schama: Síla umění".

Skvělý a řekl bych, že i originální nápad...

...se poseru.

RIMMER: Pracoval jsem na lince důvěry.

LISTER: Já vím! Byls tam jeden den a pět lidí spáchalo sebevraždu. A to si jeden chudák splet číslo, volal si o výsledky kriketu...

Taky bych nemohl žít nikde jinde.

Každý blbec ví, že ve dvou se lépe žije, ale docílit toho je umění, které není každému dáno.

můj tichý pes zařval***

Pokud jsi ovšem zahořel láskou k vědění, pak to hloupé počínání není. 

"vazká podobenství" - to je nápadité spojení!

Učit se jen z důvodu lásky by bylo hloupé počínání.

Báseň je skvělá a taky se mi nejvíc líbí obraz, jak přikládáš pod oheň celý les.

rituál otevírání úst ***

To město ze starých časů jsi oživila svými vzletnými verši.

A teď jsem si vzpomněl na jednu Nohavicovu píseň, která se jmenuje Setkání s A. S. Puškinem.

Je zvláštní číst verše plné "prvního jarního vyvinování" teď v horkém létě...

Krásně jsi to zveršovala.

Umbratico, v tvém případě by to byla škoda, kdyby ses odnaučila psát. Ostatně psaní je nádherná posedlost ve srovnání s tak mnoha jinými!

"Píše tak lehce, kdo má rád." Nádherné verše, skoro jako od nějakého klasika. Třeba u veršů, kde se píše o jaru, jsem si vzpomněl na Seiferta, tak mi ho to evokovalo.

Obdivuji tvou imaginaci i přirozenost.

Už aby bylo aspoň září. :)

Velmi dobře poskládané, ani bych si nevšiml, že jsou to vlastně vázané verše, tak přirozeně plynou.

Nevím, čím to je, povídka mě příliš nezaujala. Snad mi vadilo samotné téma. Snad naznačené, ale nedořečené politické souvislosti hrdinova rozhodnutí. Možná mi vadil samotný hrdina, který nikdy o nic neusiloval, a přesto lecčeho dosáhl. Možná to, že povídka postrádá nějaké přímé řeči, dialog, dramatický zvrat, jen si tak nějak plyne. Uznávám, že se asi jedná o filosofický text a tomu je uzpůsoben, ale tentokrát mě přiliš neoslovil a nemám ani velikou chuť jej číst znovu.

Aru, tomu rozumím, přesto mi ta inkriminovaná věta - tak, jak je napsána - nedává moc smysl. Třeba to ale nikomu jinému nevadí. 

Možná jsem divný, ale příliš erotické mi to nepřipadalo, snad až na zmínku o nymfomanii Kalafunovy manželky. 

"I bez manželky se Henryk nevzdával na slušný život." - tady tu větu bych přeformuloval, zřejmě tam chybí nějaké slovo (vyhlídky, naděje...).

Taky bych opravil tuhle větu: "Ten může být rád, že tu svoji dlouhou páteř na krátkých nožkách vynese v nejbližším okolí."

Tak je to docela hezká momentka. Hned čtvrtá věta je ovšem velmi neobratně poskládaná a mělo by tam být "je" místo "se". Ve čtvrté větě je taky slůvko "pořádně" a hned v další "pořádné", pokusil bych se nějak nahradit.

Trošičku mravoličný příběh (nebo lépe řečeno příběhy) nechává nahlédnout do pro mě (díky Bohu) naprosto neznámého světa proherních automatů. Podobné principy ale platí asi u všech závislostí. 

Vtipné obrázky i popisky.

Děkuji Lastgaspe za čtení a děkuji i všem ostatním čtenářům.

Ten poslední jsem tady už viděl (četl).

K3, děkuji za návštěvu, Zajícem jsem se stal až zde na Písmáku. :-)

Kočkodane, máš pravdu, jsou tam nesrovnalosti, co se samotného lovu týká.

"Kuba z Duba", to je tajná přezdívka mého bratra, přestože nesnáší, když ho někdo nazývá Kubou.

"Matěj Vůdce" bylo jinak jméno nebo spíš přezdívka velitele jisté loupežnické tlupy na jihu Čech kolem roku 1400, jejímž členem byl tehdy také Jan Žižka z Trocnova, který se později proslavil jako husitský válečník a vojevůdce.

Dadadik, ale jo, taky se to tak může číst.

Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest."

(První kniha Mojžíšova, kapitola druhá, verš 23 dle Českého ekumenického překladu)

(Poznámka pod čarou vysvětluje: "Jde o pokus česky vystihnout hebrejský názvuk mezi "muž" a "žena" /´íš a ´iššá/, kterým se naznačuje jejich sounáležitost)

Moji bratři :)

První sloka poněkud neumělá, druhá... pozoruhodná (přinejmenším obsahově)!

OPRAVA: souvisejí

Podle mě je celá tato báseň malý skvost!

Líbí se mi, že texty spolu souvisí a korespondují. Všechny se tak či onak zamýšlejí nad básnickou tvorbou, ale nečiní tak cestou suchých odborných rozborů, ale poeticky.

Lastgaspe, moc děkuju za návštěvu a za komentář!  Já rozhodně v nějakého Boha chci věřit. Jsou určitě různé náhledy a způsoby a cesty, jak Boha hledat. Dokonce i ona erotická touha může být jednou z cest. Text zde vytváří až umělý paradox, jak mají básníci v oblibě, ale já už se za ateistu dlouho nepovažuju. Ten závěr je totiž asi poněkud uspěchaný, a tudíž zkratkovitý.

Za liberální výchovu, společenský kozex, by polární poruchu...!