Písmák HRAVÁ ŽENA
Občas list romantik
do rytmu myšlenek
zatančí ve větru
valčík.
KLAVÍRNÍ IMPROMPTU
Bílá víla
z mramoru bělma unavených očí.
Ty mi saháš do limbu,
když sedíš za klavírem
ŠEST STOP ZIMY
Šest stop zimy nad hlavou,
když jsem se probudil,
a prkna postele vržou.
Šest stop chladu
VERŠE Z CHRÁMU
Když mi podáš ruku,
a není to jen závan větru,
cítím seschlou pleť,
jako křídla nočních můr,
Verše V
Tlukot srdce mi utekl
vymyšleným oknem na zdi.
Snažím se zašít tu díru
jehlou ze starého gramofonu.
Verše VI
Jednou budeme kupovat
platíčka se slovy.
Jako vejce.
To až se zvět
O CHLAPCI, KTERÝ RÁD VAŘIL
VRoztokách u Prahy, malebně oprýskané a šedavé vísce, žil Emil. Vdobě, kdy ho zastihuje naše vyprávění, mu bylo dvanáct let. Na první pohled by se řeklo, že Emil byl normální, tuctové dítě, avšak Emil byl pramálo obyčejný, ba by se dalo říci, že byl přímo neobyčejný, neřkuli mimořádný.
Emil rád vařil.
Verše III
Po probuzení
míváš zmuchlaný pohled
jako kočičí srst.
Mlsně se olizuješ,
VIKTORKA
Zpívala si a mimo rytmus tančila.
A občas upila zplacatky
tmu.
To, kdyby jí slunce chtělo
Verše I
Patří Ti slunce
se svým zlato předoucím kolovratem.
A také ženy
s úsměvy vzatými snad zhlubin Země -
Verše II
Bývá to tak,
že muže pálí
řeřavé stříbro vpodbříšku.
Často, když Ti chci svléci