15.10.2011 14:35 K dílu: Poslední květiny Tayen
Díky moc. Jsem ráda, že se to líbilo. Je to vlastně první povídka bez jakýchkoliv fantastických prvků.
14.09.2011 22:00 K dílu: Prkna za růže [3 - závěr] Tayen
Píšu, co mě baví, a jak mě baví. Ačkoliv o tom ráda přemýšlím, nemyslím, že je v povídce nutné filozofování. Toyen neznám. Ta přezdívka vznikla úplně jinak. Podobnost je čistě náhodná.
14.09.2011 19:27 K dílu: Prkna za růže [3 - závěr] Tayen
Samozřejmě, že se z toho, co jsem četla něco málo do povídky promítlo. Ale promiň, já psala o skřetovi, který má zvrácenou představu, co je štěstí, nechtěla jsem do povídky cpát jako hlavní postavu nějakého filozofujícího hrdinu. To, že se zajímám o nějakou oblast, neznamená, že moje znalosti a názory musí mít i moje postavy. Mají svoji vlastní povahu a myšlení. Tohle není autobiografie. Chceš mi říct, že pokud nevysypu do povídky všechny fakta, které znám, psaní nemiluji? Při psaní jsem nemyslela na téma štěstí, prostě to vyplynulo. Povídka je inspirovaná jedním mým dávnějším snem.
14.09.2011 19:20 K dílu: Prkna za růže [3 - závěr] Tayen
Samozřejmě, že se z toho, co jsem četla něco málo do povídky promítlo. Ale promiň, já psala o skřetovi, který má zvrácenou představu, co je štěstí, nechtěla jsem do povídky cpát jako hlavní postavu nějakého filozofujícího hrdinu. To, že se zajímám o nějakou oblast, neznamená, že moje znalosti a názory musí mít i moje postavy. Mají svoji vlastní povahu a myšlení. Tohle není autobiografie. Chceš mi říct, že pokud nevysypu do povídky všechny fakta, které znám, psaní nemiluji? Při psaní jsem nemyslela na téma štěstí, prostě to vyplynulo. Povídka je inspirovaná jedním mým dávnějším snem.
13.09.2011 17:59 K dílu: Prkna za růže [3 - závěr] Tayen
Přímo o štěstí nebo spokojenosti jsem četla Cutlera, Dalajlámu, Carnegieho, Schopenhauera, Csíkszentmihályiho a další, na které si nevzpomenu. Ale mám dojem, že ty si pleteš několik věcí: to že něco vím o štěstí já, to nemusí znamenat, že to ví i Gorg. Gorg je svoje vlastní postava. Nepíšu pojednání o štěstí s fakty, které jsem přečetla. Píšu příběh. Možná se do něj něco málo z toho, co jsem četla promítlo, ale to proto, že to šlo podvědomě, nemínila jsem nějak účelně používat, co vím z knih. Nic z toho, co jsi zmiňoval nahoře, neznám.
13.09.2011 14:38 K dílu: Prkna za růže [3 - závěr] Tayen
Díky za kritiku. Fausta jsem nečetla v žádné podobě. Mno a co se týče psychologických knížek, těch mám načtených celkem dost, a to právě hlavně z oblasti štěstí. Možná to na příběhu nejde vidět, ale o štěstí docela dost často přemýšlím, rozhodně jsem ale nemyslela na žádná klišé, která jsem chtěla opakovat. Psala jsem intuitivně. Ono je problém, že každý si pod pojmem štěstí představuje něco jiného a mnohdy, když člověk sám nemá jasno, co štěstí je, nechá si vnutit cizí představu o štěstí.
Nahoru