Písmák Příliv a odliv
Jsi tak nekonečné,
moře.
Přicházíš ve vlnách
rozkoše
Podzimní
Miluju podzim.
Výhled na noční město:
mlha v ulicích kdesi tam dole
policejní sirény a gong ohlašující zavíračku hřbitova
Pohádky z mechu a kapradí
Odhoď tu uniformitu
svlékni tu šeď
za ruku mě chytni
a pryč z města mě veď.
Spíš
Noc už má na kahánku
za chvíli přehoupne se
v ráno .
V hlavě mi tiká
Bezčasí
Kdesi za dráhou
v zapomenuté pivnici
srkám pivo
a píšu na účtenku
Dárek od moře
Mušlička šumící
dalekým mořem
s hladkými oblázky
a barevnými sklíčky
Lehké erotično
Jako ve snách
ulehám do peřin
a s nepopsatelnými
fantaziemi
Moje avíza
Ahoj,
chvíli jsi nebyla na Písmáku,
čeká tě 112 avíz.
Tolik poezie,
Bouřka z horka
Chvíli mluví ústa
chvíli dlaně
ale nejvíc křičí oči
mlčky
Chmelová
Ještě jedno.
Rozhodnutí obrací -
Dneska pijeme.
--------
Chudobka
Chudobka v moři
zeleně -
Golfistova smrt.
Chudobka v greenu
Velikonoční..
Bouchnem víno
jen ať proudem teče.
. a z očí prší jarní déšť.
Zdobím okna pro oslavu
..kdy není proč
Ty večery, kdy není proč
ani s kým
srdce zkornatělo
a ty po mě chceš báseň.
Čítanka pocitů
Chtěla bych číst touhu z tvých dlaní
chtěla bych číst lásku z tvých rtů
chtěla bych číst z tvých očí
to, co píšou oči mé.
Slova se rozpadají..
Kdybych mohla napsat,
co vídám před spaním:
svět nepostižený, svět mimo řeč,
svět mimo barvy, svět mimo hudbu,
Ataka
Staré šrámy na duši
vystupují z hlubin
a krvácí
bolestí roky ukrývanou
Jahody a šampaňské
Měkce pukají bublinky
vůně
Puk puk.
na mých kolenou
Schoulit se
Jen schoulit se do dlaní
schoulit se v oříšku
potají bez ptaní
ustlat si v kožíšku.
Nesmělý potapěč
Neotálej na břehu
neboj se mých temných vod
ponoř se do mé
hlubiny .
Polibek motýla
letmý dotyk motýla
polaská květinu
svým jazýčkem
až se celá rozechvěje .
Jen tak snít..
ještě před chvílí
jsem chtěla posunout čas
aspoň o tisíc let dopředu
a teď bych ho zastavila.
V objetí s hvězdami
po rozchodu
měsíce.
pro jediný okamžik
a přece navždy
Noční Praha (..z cesty do Španělska)
Čas se snad zastavil
ubíhá po pivech
divná směsice lidí tu sedí
nad zvětralým pivem
Noční Břeclav (..z cesty do Španělska)
Ticho, prázdné ulice,
mokrá dlažba a líná řeka.
Tři prázdný kavárny
na dvaceti metrech.
Tma a ticho (světluška)
V jediném Tvém pohledu
je skryto tisíce
výkřiků
němých úst .
Noční stesky
Mé múzy zmlkly
srdce ztvrdlo
zbyla jen sklenka vína
smutné melodie
Samota na tě kývá
Sto roků samoty duše
tiká tiše
a přece se každá
vteřina
V cizím městě
Ospalé domy
v jakési divné ulici
zívají
a opíraje se jeden o druhý
Deziluze
Na počátku byla noc
a po ní svítání .
Mrazivé.
Mezi stromy
Deziluze II. (Kamarádce)
Tak blízké
skoro jako sestry
téměř nesvé
jedna bez druhé .
Múza
Vidíš přicházet
svou múzu
Krásnou až tají se dech
oděnou v blankytný šat
Na břehu jezírka
Vlahá rosa
zdobí červené sukýnky
makových panenek
které ještě ráno
Jako loutky
Vedle sebe
jako loutky
v domečku pro panenky
něčí rukou posazeny vedle sebe
Neodcházej ještě, prosím
Neusínej, prosím
měj mě ještě chvilku rád
do vlasů mi šeptej něhu
a vyznání vodopád
Poslední modlitba
. není smutnějšího
obrazu než umírající strom
když životodárná míza
vysychá
Povzdech
Tvoje oči se mým vyhýbají
ale přece v nich
zahlédnu
temno smutku.
Pijáci absintu
Absint
ten výluh pelyňku, blínu
a vráního oka
Pijeme ho spolu
Variace na Baudelaira
Co v životě nalezl jsem.
Nejčarovnější i nejkrutější sny,
lásky zklamané či potrhané šílícím světem,
naše ústupy, pochyby, milé výčitky,
Paní Zima
Krajinou jde bílá zimní pohádka
a všechno halí led
mráz spálil všechnu krásu
něžnost květin zničil sníh
Cestovní..
To jsem si zase sedla.
Nacpaný autobus:
Za mnou dvě pipiny
co melou kraviny.
Střepy
Dlaně se brání citu
tělo touze.
Včera se třásla země
a vzduch byl těžký divným smutkem.
Pro myšího krále
Hledám Tě neznámý
v polích i na lukách
jen s touhou v rukách
co nedává mi spát