Samozrejme, pravidlem smisenych versu je primarne pravidelne stridani ruznych stop, pricemz tento text vykazuje i prvky volneho verse, nicmene uz jen proto, ze neni psan ciste volnym ani ciste vazanym versem, je pro nej nejprilehavejsi smiseny vers.

O "smisene gramatice" si s tebou rada podiskutuji, pokud mas pocit, ze me nejak muzes obohatit. Predem podotykam, ze chyby, ktere jsou tam zamerne udelany, at uz po strance pravopisu nebo interpunkce, tam maji svou konkretni funkci. Snad bych te jen upozornila, ze gramatika =/= pravopis, ze...

Dekuji za zastaveni a nazor.)

Jo, žlučník je jeden velký rozpor.)) Děkuji!

Já jen lituju, že neexistuje možnost "anti-tip". Tohle není báseň, ale próza v básni. Chápu, že pod vlivem emocí (pod kterým jsou tu zjevně všichni) to asi chytne za srdíčko a zabečíme si teda jakože souhlasně, jak nás zlej kapitalismus vykořisťuje a uhlobaroni jsou zlý a tak. Ale báseň z toho opravdu dělá jen to, žes to tak označila. Víš, volný verš neznamená, že něco napíšeš a odentruješ to, ju? 

Citera out.

Diky vsem trem. Je vzdycky pozoruhodne nechat reagovat na svou praci lidi bez blizsich souvislosti.

Ad briza: Krystof byl, je a bude. Na ceske textarske scene jsou mnohem vetsi zla (Calta, Misik, Johnny Machette, Keks...). Text se nesnazi nicim byt, je to proste text-obraz.

Ad Luzz: Zajimalo by me, ktere metafory jsou ty otrele. A zaroven i, co si mam predstavit pod pojmem vetsi ponoreni se. Protoze za to se schova tolik veci, az beda.

Vezmu to od konce.

Prvně, dá se to podat jinak, ale pak to ztratí původní účel, kterým předpokládám bylo popsat situaci očima malé holčičky. Proto je vlastně pravdou, že se to podat jinak nedá. Leda že by se to trochu obalilo "masem" místo hromady (dle mě) pro text zbytečných informací. Často se stává, že autor ze svých textů (ať už povídek nebo básní) udělá takový deníček. V takovém případě textu ale mnohdy chybí nadhled. A zrovna tento text mi přijde jako názorný případ právě absence nadhledu. Možná právě proto mi drhnul.

Druhak, že má vztek matky důvod, o kterém dítě neví, je zjevné. Proto jsem použila slovo "rádoby"

Pokus o spojení mystického vnímání světa a chladné sprchy reality, kterou přináší rádoby nepochopitelný záchvat vzteku od někoho, kdo by měl bezmezně milovat své ňuňoučké děťátko...

Je to uslintané a hrající na nejnižší pudy člověka - na touhu dojímat se.

Škoda, že texty tohoto typu jsou jako přes kopírák, protože všechny hrají na tu samou strunu a úplně tím samým. Jó, dojímat levným zbožím, to umí každej.

Ano, my totiž s Kristovou_nohou pracujeme v komisi na patentovém úřadě a ve skutečnosti se tímto přiživujeme na vás všech, co sem píšete své návrhy.

Ruku na to!

Tady byych se zase hájila. Samozřejmě, že psaní miniatur je těžké, o tom se ostatně může každý přesvědčit, pokud se pokusí napsat haiku či ritornel, nicméně tohle nebylo zamýšleno jako miniatura, spíš obraz. Konkrétní situace, pocit (ale, proboha, nemyslím to tak, že to šlo "ze srdíčka" :-))

Přiznám, že konečná verze je o některé výrazy osekána, aby byla údernější a plynula. Opakování slova "ještě" je zcela záměrné a to bych rozhodně nevyúpouštěla. Ostatně proto jsem mluvila o vkusu, protože každý autor píšící volným veršem si tvoří svůj vlastní volný verš. A někomu může připadat "ukecaný", jinému akorát.

Jednoduše, taky mám ráda úspornější a údernější útvary, například tvůj nástřel se mi tím minimalismem líbí, ale u této básně trvá na této konkrétní podobě.

(To jsem se zase rozkecala :-)) Hezký večer i tobě. :-)

Díky za ohlasy.

Agibail: Beru, i když mně to připadá akorát. Ale rozumím tomu, že sto lidí, sto chutí. :-) Díky za názor.

Samozřejmě, že rozbor díla je z většiny subjektivní. Ale stejně tak existují v díle rysy, které jsou neměnné, ať na ně nahlíží jakýkoli kritik/"kritik". Viz to, co jsem vypíchla u Diviše, Šabacha a Viewegha. To jsou všechno věci, které průměrně sečtělý člověk vidí a dokáže k nim dojít.

Citera out.

careful, říká se tomu výklad textu a je to součástí rozboru a interpretace díla, který ty, dle svých slov užíváš pro odhadnutí autora.

A momentálně na základě tebou utvořené premisy z textu vyvozuješ mylný závěr a vyjadřuješ se nekonzistentně. A abys tomu dodala punc nenucenosti a působila "jak strašně nad věcí seš", zakončuješ své komentáře rádoby rozesmátými smajlíky. To je vše, co o tobě potřebuji vědět, aby mi došlo, že ne zcela dobře rozumíš psanému textu, musíš mít vždy pravdu nebo alespoň být v opozici a nedá se s tebou smysluplně diskutovat, anžto útočíš na kohokoli, kdo má jiný názor a vlastně interpretuješ informace tak, aby se ti to hodilo.

A děkuji, že mi dovoluješ naplňovat své osobní svobody, je to od tebe velmi velkorysé.

Soudit autora podle děl není zrovna rozumné, řekla bych. Podívej se na Diviše. Nevím, co usoudíš z jeho jména, nicméně z jeho tvorby bys usoudila, že to byl grafoman s citem pro jazyk a neologismy, "ukecaná bedna". A přitom to byl jenom zahořklej protivnej dědek, kterej málem zabil Šandu holí s hřebem, na všechno si stěžoval a ve svých pozdějších letech měl dokonce i antisemitické sklony. O Šabachovi bys zase vyčetla, že má svůj smysl pro nahořklý humor, vládne obecnou češtinou a zjevně měl pestrý život. A přitom je to taky hodně agresivní a svéraznej člověk, občas až zlej (zvláště, když s ním sedíš na pivu) a pokud za ním přijdeš, že je "skvělý spisovatel", pošle tě do jistých míst... A nakonec Viewegh má taky dobrou techniku, ale jako člověk stojí za starou bačkoru.Tedy tak. Charakter díla =/= charakter autora.

Moje přezdívka, pod kterou zde vystupuji, také údajně (podle googlu) znamená "Citovat matku" (správně by to asi mělo být "citerar mor", což ve výsledku znamená "cituje matku"). A matky mi jsou tak nějak putna, ať jsou moje či ne. Jenom je to přesmyška z mého jména a příjmení. Alespoň pár písmenek z nich.

Osobu autora posuzuji podle toho, jak se projevuje, nikoliv podle nicku (nejedná-li se o explicitní/vulgární/urážlivý nick), tvorbu podle techniky, nápadu, jazykových prostředků atd. Dle mého názoru by se rovina autora a rovina díla neměla mísit.

Nesmazala, opravila překlepy.

Víš, na Písmáku se pohybuji již cca 12 let. PM sleduji posledních cca 5 let, poslední rok/dva spíše pasivně, anžto ne vždy mám čas číst (pokud vůbec). Tvůj problém jsem prozkoumala. Stojím si za tím, co jsem napsala. (Co se týče demokracie, uznávám, že jsem přisypala sůl do jogurtu, tedy své výroky pomyslně anuluji. Ale vlastně... Co kecám. Sama jsi volala po tom, aby se všichni brali stejně vážně, co se týče hlasování apod.)

Já ti nevím, ty asi moc neovládáš autocenzuru, co? Argumentovat sportkou a tím, že nedostanu výhru proto, že se jim nebudu líbit... Tak ať! Nesázím... Víš, že pořadatel kulturní akce může akci na poslední chvíli zrušit bez nároku na náradu? To je taky celkem zajímavé ne? A že zítra ráno vyjde sluníčko? Jů.

To, že máš se StvNem problém, je tvůj problém, abych byla konkrétní. Já s ním souhlasím, už jenom proto, že sama bych nenechala nikoho dělat bordel v mé soutěží, kterou si vypiplávám od základů. Jestliže mi vlezeš na autorské čtení, budeš chtít číst a pokud ti to nebude umožněno např. z časových důvodů (dejme tomu) a ty pak začneš pomlouvat celý organizační tým, pak tě taky vyhodím a budeš na blacklistu. Bez milosti. A taky můžeš nadávat, že vedu autorská čtení vedená jako "otevřené večery, kam si může přijít každý", ale přitom to není pravda a ať teda nelžu... Mno, ale co, když ti to udělá radost.

Drahá careful, zjevně ve všem, co se namane, máš další důvod se vztekat a vířit prach a rozohňovat se a tak (Protože o to ti zjevně jde). Ale raději k těm důležitým věcem:

"Ani tě neznám, tvé názory mi jsou tak nějak lhostejné." - Tento výrok má tak velkou výpovědní hodnotu, že si toho možná ani sama nejsi vědoma. Při takovém demokratickém hlasování znáš každého hlasujícího? Vysoce nepravděpodobné. Aha... Tak nic, neznáme je, proč bychom jejich hlasy započítávali. Hm.

"Pokud se ti to zdá špatné, tak si trhni nohou, zdar." - Tvá úroveň projevu v kostce. Neznám tě, nicméně to, jak se vyjadřuješ, mě přesvědčuje o tom, že nedokážeš smysluplně argumentovat, tvým koníčkem je vyvolávání konfliktů a pravděpodobně ve chvíli, kdy není po tvém, je všechno špatně... Ale ne, zakladatel soutěže si stanovil VLASTNÍ pravidla. Skandál! Na hranici s ním! Čarodějnictví! Upalte ho! ... Jo, aha, tak ne, ono to vlastně je úplně jedno, protože mě jenom irituje, že soused si postavil bazén a nepozval mě. Jo a víš, co je na tomhle tvém výroku nejvtipnější? Že je to geniální oxymóron. Fakt. A jen tak mezi námi děvčaty, jsi si vědoma, že tento tvůj výrok taky odporuje idee demokracie? Jo?

Jak ti již řekla Janina6, pokud tě to tak vytáčí a jsi přesvědčena, že přesně víš, jak stvořit dokonalou soutěž, založ si ji. A nech tam hlasovat jen ty, které znáš. Aby sis byla jistá, že jejich názor má váhu. Víš co, tak prostě na protest. Soused má ten bazén a tebe to vytáčí, takže všechno je špatně. Co se dá dělat. Postav si udírnu. Natruc.

Drahá careful, jsi kráva.

Takže, to bychom měli, teď máš další důvod se vztekat a vířit prach a rozohňovat se a tak (Protože o to ti zjevně jde). A teď k těm důležitým věcem:

"Ani tě neznám, tvé názory mi jsou tak nějak lhostejné." - Tento výrok má tak velkou výpovědní hodnotu, že si toho možná ani sama nejsi vědoma. Při takovém demokratickém hlasování znáš každého hlasujícího? Vysoce nepravděpodobné. Aha... Tak nic, neznáme je, proč bychom jejich hlasy započítávali. Hm.

"Pokud se ti to zdá špatné, tak si trhni nohou, zdar." - Tvá úroveň projevu v kostce. Neznám tě, nicméně to, jak se vyjadřuješ, mě přesvědčuje o tom, že nedokážeš smysluplně argumentovat, tvým koníčkem je vyvolávání konfliktů a pravděpodobně ve chvíli, kdy není po tvém, je všechno špatně... Ale ne, zakladatel soutěže si stanovil VLASTNÍ pravidla. Skandál! Na hranici s ním! Čarodějnictví! Upalte ho! ... Jo, aha, tak ne, ono to vlastně je úplně jedno, protože mě jenom irituje, že soused si postavil bazén a nepozval mě. Jo a víš, co je na tomhle tvém výroku nejvtipnější? Že je to geniální oxymóron. Fakt. A jen tak mezi námi děvčaty, jsi si vědoma, že toto taky odporuje idee demokracie? Jo?

Jak ti již řekla Janina6, pokud tě to tak vytáčí a jsi přesvědčena, že přesně víš, jak stvořit dokonalou soutěž, založ si ji. A nech tam hlasovat jen ty, které znáš. Aby sis byla jistá, že jejich názor má váhu. Víš co, ta prostě na protest. Soused má ten bazén a tebe to vytáčí, takže všechno je špatně. Co se dá dělat. Postav si udírnu. Natruc.

Okoloidúci, četla jsem to několikrát. Neodvážila bych se napsat kritiku na text, který jsem jen tak zběžně prolétla očima. To, co ty mi říkáš je, že pokud je v textu "srdce a duše" může být o čemkoliv. Ale například z pohledu současné literární scény, je jedno, jestli do textu vložíš "celé své srdíčko" a nebo píšeš "tak jak to prostě cítíš", převažuje technika nad pocitem. (To jen na okraj. A aby nedošlo k omylu, tak rovnou říkám, že tohle není názor, který bych nějak schvalovala.)

O co mi jde - o to, aby ve mně text zanechal otisk. A to takový otisk, který mě třeba zvedne ze židle, který bude téměř hmatatelný. Starost o sousedy a sounáležitost podtržena šťastným koncem a značnou dávkou lidskosti - proč ne. Ale je to text, jaký může vlastně napsat každý, kdo si na chvíli stoupne k libovolným klabosícím lidem a vyslechne jeden příběh. Trochu jako rubrika v novinách, všední příběh. Ale asi jsem se nevyjádřila předtím dost jasně, že nebylo přesně vidět, co jsem tou kritikou chtěla říct, tedy to zkusím podat trochu jinak. Tento text je obyčejný (v dobrém slova smyslu), každodenní příběh, kterých by za sebe mohla být poskládána kopa a mohlo by se to např. vydat jako Zápisky ze sídliště. Vždy se najdou čtenáři, kterým se to bude líbit (třeba ty) a ti, které to neosloví (třeba já). A konfrontace těchto dvou táboru není vůbec nutná. Všechno jsou jen subjektivní názory, které mají poskytnout autorovi/autorce náhled ze všech možných stran. Problém je, že často si lidé dokáží vzít takovou věc osobně a zbytečně pak vznikají konflikty a nařknutí druhé strany že "to nepochopila" nebo "nečetla pozorně". O tomhle literární server není. (Nebo alespoň být nemá.)

A pro gabi: Tato hranice patří/nepatří je hodně tenká, ale rozhoduje ji sám autor. Pokud to sem chceš dávat, dávej. Zjevně jsou lidé, které to baví a čtou to rádi, to mluví samo za sebe :)

"Mrtvolně mrtvá" toto spojení mi imponuje. Název přesně vystihuje náladu textu. Líbí se mi uzavřenost celého textu a jeho obrazovost. *

Postrádám pointu. Jako by se jednalo o výsek z cestovatelského deníku.

Tohle je spíše vyznání do deníčku, než literární dílo. Pocitovka, která se rozhodně nedá moc objektivně ohodnotit, jelikož se jedná o subjektivní zpověď založenou na konkrétních momentálních pocitech.. Nu, prostě deníček.

Má to hezký rozjezd, ale pointa se pro mě zvláštně rozplizne. Vlastně jen jako bych poslouchala nějaké vyprávění ženských před naším panelákem, jak sedí na lavičce, srkají kafíčko a vlastně ani nemají moc o čem mluvit. není to můj šálek čaje.

Ale technicky zdařilé.